Čtyři měsíce do voleb. Nové politické uspořádání může ohrozit slovenskou pomoc Ukrajině, varuje Čaputová
Sociální demokraté (Směr-SD) bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vedou v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několika stran a hnutí. Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.
Preference Smeru-SD, který po porážce v posledních volbách z konce února 2020 odešel do opozice, dosáhly 18 procent. Smer-SD na rozdíl od předchozího kabinetu Eduarda Hegera i nynější úřednické vlády například odmítá vojenskou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Fico nikdy moc nepomohl lidem, kteří ho volí. V tom se liší od Babiše, vysvětluje sociolog Želinský
Číst článek
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová v nejnovějším rozhovoru s bruselským webem Politico varovala, že nové politické uspořádání po blížících se volbách by mohlo ohrozit pokračování slovenské podpory Ukrajině.
Na druhém místě v sondáží Focusu skončila s podporou 17,4 procenta strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD), kterou po odchodu ze Směru-SD v roce 2020 založil někdejší premiér Peter Pellegrini.
Hlas-SD ještě loni žebříčku popularity politických stran vévodil. Pellegrini se v minulosti opakovaně částečně vymezil vůči Smeru-SD, když například řekl, že si neumí představit, že by seděl v jedné vládě s Ficem.
Třetí místo v žebříčku preferencí se ziskem 12,5 procenta udrželo hnutí Progresivní Slovensko (PS), z jehož řad vzešla nynější slovenská prezidentka. PS v posledních parlamentních zůstalo těsně před branami parlamentu.
O hlasy voličů se tehdy ucházelo se stranou Spolu; pro dvoučlennou koalici platil ale sedmiprocentní volební práh, k jehož zdolání PS/Spolu chybělo necelých 1000 hlasů.
Kritika podpory Ukrajiny
Téměř dvouciferné preference dosáhlo hnutí Republika, které stejně jako Smer-SD vystupuje proti dodávkám zbraní na Ukrajinu a kritizuje protiruské sankce. Do Republiky dříve přestoupili někteří bývalí představitelé a poslanci krajně pravicové strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko.
Do sněmovny by se podle průzkumu dostalo i hnutí Jsme rodina nynějšího šéfa sněmovny Borise Kollára s preferencemi 6,6 procenta.
Čaputová: Slovensko čelí ruské dezinformační kampani. Hrozí konec podpory Ukrajině
Číst článek
Kolem pětiprocentní hranice popularity se pohybuje pět stran a hnutí. Mezi nimi i nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) expremiéra Igora Matoviče, která v roce 2020 volby přesvědčivě vyhrála se ziskem 25 procent hlasů.
Blízko ke vstupu do sněmovny má s preferencemi 4,7 procenta neparlamentní Slovenská národní strana, která v letech 2016 a 2020 byla součástí vládní koalice se Smerem-SD a jejíž předseda Andrej Danko se netají svými proruskými názory.
Naopak se nadále nedaří straně Demokraté, do které letos v březnu přestoupil z OLaNO také tehdejší premiér Heger, jehož kabinet pak v květnu vystřídala úřednická vláda. Preference Demokratů dosáhly 3,2 procenta.
Agentura Focus uskutečnila průzkum na konci května a oslovila 1012 respondentů starších 18 let, jež odpovídají složení dospělé populace na Slovensku. Parlamentní volby v zemi budou 30. září.
