Svoboda lidí ve slovenské veřejnoprávní televizi je ohrožena, říká tvář zastaveného pořadu Reportéri

Nashledanou v lepších časech, popřál v pondělí večer divákům pořadu Reportéri Pavol Fejér. Se závěrečnou znělkou prozatím skončil poslední investigativní pořad v slovenských televizích i Fejérova kariéra na veřejnoprávní obrazovce. Proč se rozhodl z televize odejít a proč nebude pátrat po důvodech zastavení Reportérů, vysvětlil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Novinář Pavol Fejér na vyhlášení slovenských novinářských cen

Novinář Pavol Fejér na vyhlášení slovenských novinářských cen | Foto: Tomáš Halász | Zdroj: Nadácia otvorenej spoločnosti

Před dvěma týdny ohlásila slovenská veřejnoprávní televize RTVS pozastavení investigativního pořadu Reportéri. Důvod: nepostačující kvalita a množící se stížnosti. Zpráva překvapila diváky i samotné tvůrce pořadu – podobné výhrady jim nový generální ředitel, ve funkci od počátku loňské srpna nikdy nesdělil.

Za ty dva týdny se událo mnohé. Redakce pořadu podepsala otevřený dopis a generální ředitel televize Jaroslav Rezník ohlásil, že Reportéri se na obrazovky vrátí už na podzim. Moderátor a tvář pořadu Pavel Fejér o tom nepochybuje, zároveň je ale přesvědčen, že to už nebude ten samý pořad.

Kdo je Pavol Fejér

Slovenský novinář původem z Košic. S televizní investigativou začínal v polovině 90. let v pořadu Palba televize Markíza. V RTVS moderoval dva pořady zaměřující se na kriminalitu Sonar a Obete a tí druhí. Od ledna 2016 moderoval pořad Reportéri a byl jeho hlavní tváří. Narodil se v roce 1958.

Pořad Reportéri byl televizí pozastaven. Co to v praxi znamená pro vás a vaše kolegy?
Jsme na dvou různých „štandech“ - já jsem jediný externista z té sestavy. Takže pokud se pořad pozastavil, pro mě to znamená stop v éteru veřejnoprávní televize. Co to znamená pro ostatní, se ukáže v dohledné době. Vyplynula z toho totiž ještě nabídka - mohli bychom to takhle kulantně nazvat, ale spíš si myslím, že je to takový polodiktát -, že interní redaktoři budou k dispozici občanské publicistice, která se jmenuje Občan za dverami.

Vy jste jako externista takovou nabídku nedostal?
Ta v uvozovkách nabídka se vztahovala i na mně, ale já jsem s odvoláním na své představy o jisté štábní kultuře a o tom, jaký prostor jsem vyplňoval doposud a jaký bych měl odteď vyplňovat, tak jsem si řekl ne, tohle není můj šálek kávy.

Nebudete se už tedy na obrazovkách RTVS objevovat?  
Teď ne, ale víme, co bude napozítří? Je to ale velice obecné. Pořad byl zastaven s tím, že jsou tam všelijaké veliké problémy a že je to potřeba dát na analýzu oddělení výzkumu a vývoje. Z toho vyjdou jisté výstupy, a pak se ukáže, co s tím dál. Na dotaz, jak dlouho by to mělo trvat, řekl soudruh ředitel, že do roka a do dne.

Zastavení pořadu vám generální ředitel oznámil na první poradě s vámi. Mluvili jste s ním předtím nebo potom?
Od toho setkání uběhlo osm dní, ale do toho setkání byl instalován (na pozici generálního ředitele, pozn. red.) už několik měsíců a navzdory tomu jsme se s ním jako redakce nesetkali, nebo on s námi.    

Neoznamoval jste mu osobně, že nebudete pokračovat?
Jistou intuicí jsem pochopil, že mi vlastně bylo oznámeno nashledanou. Tvářit se, že jsem nebyl úplně vyhozen na ulici, protože ta nabídka se týká i mně, je neadekvátní. Proti tomu pořadu nic nemám, ale má doména je někde jinde, bez ohledu na to, zda si o sobě něco myslím, nebo ne. Prostě mám ambice pojmenovávat problémy této společnosti a ne řešit nějaké spotřebitelské věci. Jsou to dvě absolutně nespojitelné nádoby v jedné a stejné televizi.

Jako oficiální důvod zastavení pořadu televize uvedla množství chyb a stížností. Jak si to vysvětlujete vy?
Bylo to nekorektní, protože jsme s těmito výhradami nebyli konfrontováni ze strany vedení televize. Tedy jsme si to nikdy neprobrali, a když nám bylo avizováno, že bude setkání, tak jsme si někteří včetně mě možná naivně mysleli, že jde o novoroční zdravici. Do té doby jsme se nikdy s generálním ředitelem nesetkali a já osobně jsem ho ani neznal. Proč k tomu došlo, je nezodpověditelné, protože jsme si neměli možnost pojmenovat věci a zaujmout k tomu nějaké stanovisko.

Mohl pořad Reportéři někomu překážet?
To mohl určitě, ale stoprocentně nemůžu tvrdit, že za tím rozhodnutím je právě to. Překáželo to určitě, protože pro mně měl ten pořad smysl v tom, že byl jistou jistotou pro lidi a současně postrachem.

Budete vy sám pátrat po důvodech, proč Reportéry zastavili?
(Několik sekund ticha) Ne.

Proč ne?
Zkuste si představit, jakým způsobem by se to dalo zjistit. Politici věděli, proč tam dávají tohohle nominanta, nominant tvrdí, že je od politiků odstřižen, je nezávislý a suverénní ve svých rozhodnutích. Politici potvrzují, že je to jeho parketa. A co? Dokážete vlézt tomu člověku do snu a zjistit, ze které strany zafoukal vítr? Zjišťovat to je donekonečna si nést s sebou balvan, že tu došlo k nějaké křivdě a je potřeba zjistit, co za tím je. To bude Sisyfos donekonečna a zbytečně. Budu spíš hledat prostor na to, abych se mohl vrátit k tomu, co jsem dělal, proč jsem to dělal a co jsem tím chtěl pro společnost dosáhnout a pokračovat v této misi. Protože to je mise.

Čelil jste během své práce na pořadě někdy nějakým tlakům ze strany vedení televize? 
Během působení v Reportérech jsem nebyl vystaven žádným tlakům ani omezením.

Reportéři jsou označovaní za poslední investigativní pořad na slovenských obrazovkách. Několik dalších jich bylo v průběhu let zrušeno. Je podle vás v tuhle chvíli na slovenských obrazovkách prostor pro investigativu?
Ne, ve slovenských televizích ne. Vidím ho už v jiných prostorech, internetu nebo něčem takovém.

Proč už ne v televizích?
Všechny komerční televize měly pořady tohoto typu a z jistých, možná komerčně-zištně-taktických důvodů to vypustily a veřejnoprávní televize udělala, co udělala. Ale je důležité říct, že tam byl příslib, že se jednou Reportéri na obrazovky vrátí. A oni se vrátí, akorát, že z mého pohledu to už nebude ten pořad. Tam už budou dány jisté mantinely, už nastoupí sebekontrola, sebecenzura a to už nebude ono. A to říkám s tím, že si nemyslím, že ten pořad byl nějaký dokonalý.

Na podzim loňského roku řekl někdejší šéf zpravodajství RTVS Lukáš Diko v rozhovoru, že o pořadu byla nutná diskuse a možná i přestávka, která by dala prostor na vylepšení týmu. Měli jste vy ten pocit?
Víte, tohle je takové ex-post a trochu kopání do mrtvoly. Když se to mělo udělat, tak se to mělo udělat. A když to bylo možné udělat, tak se to neudělalo. Já jsem přesvědčený a byl jsem přesvědčený, že je potřeba udělat to.

Ale když se to neudělalo, považují trochu za nekorektní, že se to takhle dodatečně pojmenovalo, protože dnešní vedení, které je profesně na hony vzdálené tomu předešlému, se toho prostě chopilo. Řekli nám: vždyť zde už byli jisté odůvodněné argumenty to nějak řešit, takže nepřicházíme s ničím jiným a neobviňujte nás z nějakých zákulisních intrik.

Stáhnutí Reportérů ohrozí reputaci slovenské veřejnoprávní televize, ohrazují se redaktoři

Číst článek

Slovenští Reportéri se politice věnovali méně než jejich česká obdoba. Byla to věc zaměření pořadu nebo redakční sestavy?
Jedno s druhým. Pořad měl u vzniku ambice lézt politikům pod kůži, poté tam byly nějaké turbulence, později jistý stav beztíže a poté se něco formovalo a nabylo podobu, do které jsem nastoupil.

Tenhle typ novinařiny dělám s nějakou přestávkou 20 let, ale nikdy jsem se politickým tématům nevěnoval. Neumím vám poctivě zodpovědět, proč ne politika. Ale na druhé straně záběr takového pořadu má být daleko širší. Nemá to být jenom o politice, jen o tom, že dnes se profláklo, že ten nebo ten politik má cosi společného s tamtím.

Protože Slováci i Češi jsou už přesycení tím, že každý den přináší nové a nové kauzy, nové a nové skandály a jaký to má dopad na lidi? Řeknou si, že to nemá cenu, všechno je to pořád stejné.

Pokud řešíme problémy konkrétních lidí, obyčejných lidí bojujících s mocí, tak má člověk pocit, že alespoň někdo se ho zastal. Nemluvě o tom, že kdybychom se soustředili na politické kauzy, tak nemáme čas řešit témata, která jsou hrozně důležitá. Kdo jsme, kam jdeme, co se děje, kdo může za to, že jsme tam, kde jsme a co by pomohlo tomu, abychom na tom zítra byli lépe než dnes. Politici jsou jenom fragment.

Co by se muselo změnit ve slovenské politice, společnosti nebo novinářích, aby znova vznikl prostor pro investigativu?
Za důležitější považují něco jiného - aby vznikl prostor pro veřejné mínění a to musí přijít jen od lidí. Bude to otázka času, a pokud se to povede, tak pánbůh zaplať. Aby to přineslo investigativu, muselo by se změnit politické klima a až se změní, tak poté by už nemusela být potřebná investigativa.

RTVS: Televize svobodu zaručuje

Veřejnoprávní televize odmítla, že by novinářská svoboda jejích reportérů byla jakkoliv omezená. Na dotaz, zda jim bude i nadále zaručovat svobodu i ochranu před tlaky, které z ní plynou, odpověděla mluvčí Erika Rusnáková, že „vždy zaručovala a bude i nadále“. Generální ředitel Jaroslav Rezník zároveň v reakci na otevřený dopis uvedl, že si je vědom důležitosti investigativy ve vysílání. „Reportéři se vrátí zdravější, preciznější a dravější,“ slíbil.

Ale já v tuto chvíli považuji za opravdu důležité na povzbuzení sebevědomí veřejnosti a veřejného mínění, aby to opravdu nebylo jenom o tom, že to máme my (politici, pozn. red.) v rukou a my rozhodneme, co bude dál. To nemá být jenom jednou za čtyři roky, to má být každý den. Každý den musí veřejnost hledět mocným na prsty, ale hlavně se k tomu musí postavit. Tohle je cesta do budoucnosti, protože poté může veřejnost i ovlivňovat, kterým směrem se ubírá stát.        

Bojíte se o svobodu práce vašich kolegů, kteří zůstávají v RTVS?
Myslím, že ano. Pokud je řeč o nějaké svobodě lidí v RTVS, tak ano, myslím si, že je ohrožena.      

Čím konkrétně?
Mocenskými zásahy. Když přijdou do vedení televize nebo zpravodajských pořadů lidé, kteří přichází z postu mluvčích, už to nejsou lidé s vlastním názorem, ale nesou si názor svých dosavadních chlebodárců. A ti jsou zároveň dnešní chlebodárcové. Tak co může být výsledkem? Jaký smysluplný a objektivní výstup?    

Eva Mošpanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme