Volby ukázaly až propastný rozdíl mezi Bratislavou a zbytkem Slovenska, poukazuje sociolog
Společnost většinově odmítla fašisty a extremisty, komentoval výsledky komunálních a krajských voleb na Slovensku deník SME. Primátoři největších měst i většina hejtmanů neboli županů, kteří jsou voleni přímo, svoje funkce obhájila. Poprvé v historii Slovenska se navíc konaly komunální i krajské volby najednou. Ve volební účasti byl však propad, jak upozorňuje sociolog Michal Vašečka z Bratislavské mezinárodní školy liberálních studií.
Vyvodil byste z výsledků voleb totéž co deník SME, že kandidáti extremistických stran v přímých soubojích o posty primátorů, starostů nebo županu neuspěli?
Určitě to, že slovenský voliči odmítli extrém, je důležitá informace a já třeba připomenu, že v župních regionálních volbách budou jenom dva poslanci za extremisty v různých parlamentech. Jich je osm, to je přibližně asi 400 poslanců. Takže dva jsou skutečně v tomto smyslu neúspěch pro extremisty. Budou mít několik starostů – Lidová strana Naše Slovensko, Republika nebo tzv. Národní koalice. Takže ano, toto je jeden z významných výsledků, ale já bych ho možná nezmiňoval na prvním místě.
Poslechněte si rozhovor se sociologem Michalem Vašečkou o výsledku slovenských voleb
To první a důležitější z hlediska budoucnosti národních, velkých parlamentních voleb je to, že Slovensko se trošku utěšuje na základě těchto voleb, že v čase velmi zlé společenské atmosféry společnost nerezignovala, že lidé přišli volit. Na to bych byl opatrnější, i když mnoho z toho platí. Poprvé byla účast 45 procent, a to navzdory tomu, že přesně jak jste řekla, byly spojené komunální a župní volby. Připomenu, že v předcházejících třech volbách v roce 2010, 2014 a 2018 to bylo 48 procent, respektive v roce 2010 téměř 50 procent, v komunálních volbách.
To je přece jenom propad, který ukazuje, že stále víc lidí rezignovalo na to, aby se zúčastnilo voleb. Zadruhé, a to je důležitá informace, vyhráli nezávislí kandidáti. Dvě třetiny úspěšných kandidátů jsou nezávislí. A pokud si v rychlosti vzpomínám, je to ještě výraznější než v České republice, kde je tento trend také přítomný. Tento trend ukazuje na obrovskou celkovou nedůvěru k politickým stranám. A to bude v zemi dělat problémy před parlamentními volbami. Takže se ukázal trend, který bychom neměli asi podceňovat.
Když jste se toho dotkl, můžete prosím ještě vysvětlit, proč se komunální a krajské volby na Slovensku spojily a v tomto ohledu se tedy očekávala větší volební účast?
Spojily se, protože to tak jednoduše vycházelo. I na poli finančních otázek to bylo výhodné spojit. Bylo hodně kritiky, že se to dalo na nevhodný termín na konci října v čase, kdy lidé jdou na takzvané dušičky. Připomínají si mrtvé rodinné příslušníky, a že to může sehrát nějakou roli. A skutečně nějaký vliv to mohlo mít, protože mnoho lidí bylo v pohybu jako všude jinde v Evropě. Není jasné, proč to předseda parlamentu dal na tento termín, a ne na týden před nebo po.
Jak složité bylo pro voliče spojení komunálních a krajských voleb? Museli vybírat z různých kandidátek do různých obálek. Také se o dvě hodiny dříve uzavřely volební místnosti už v osm večer.
Je nutné říct, že to bylo trošku problematické. Někteří lidé zjišťovali, kdo vlastně kandiduje, až po volbách. Lidé dostali do rukou až šest papírů, na kterých měli něco vyplnit. Někteří se v tom trochu ztráceli. Ale hlavně to trvalo dlouho, takže se před některými místnostmi tvořily velké fronty, které pochopitelně v parlamentních volbách takové nebývají.
Na Slovensku byly poprvé komunální a krajské volby v jednom termínu. V Bratislavě se primátor nezmění
Číst článek
Chtěl bych ještě dodat jednu důležitou věc, kterou ukázaly volby, a která možná až tak silně v Praze nezarezonovala. Volby ukázaly až propastný rozdíl mezi Bratislavou a zbytkem Slovenska. V Bratislavě dvě třetiny hlasů v městském parlamentě zabral Team Bratislava, liberálně orientované síly. Spolu s ostatními budou mít drtivou většinu. Ve Starém Městě Bratislavy dokonce brali 100 procent, všechno.
Kdybych měl být trošku populistický, tak řeknu, kdybychom Prahu přesadili do Bratislavy, tak by možné nedosáhla takových výsledků. Jenže v tom je zároveň i obrovské nebezpečí, protože se ukazuje, že se nadále otevírají nůžky mezi velmi západní, liberální Bratislavou, která je v podstatě předměstím Vídně, a zbytkem Slovenska, které tak trošku uvázlo ve 20. století.
Řekl byste, že se osvědčila přímá volba primátorů, starostů a hejtmanů?
Tvrdil bych, že ano. Osobně si nemyslím si, že model, který je v České republice, je jediný nevyhnutelně možný. Takže bych rozhodně netvrdil, že to vytváří vážný problém. Navíc se ukazuje, a to je také další výsledek těchto voleb, trend kontinuity z období 2018, kdy byla země velmi těhotná změnami a teď se vlastně mění jeden primátor velkého krajského města a všichni ostatní zůstávají a drtivá většina z nich, což jsou poměrně velmi progresivně orientovaní lidé, kteří začali měnit města od základů po dlouhých letech takové oligarchie, více politických stran, které tam byly 25 roků.
Takže trend kontinuity s tou změnou, kterou Slovensko před čtyřmi roky doslova křičelo do světa, se do jisté míry ukázal. To možná i v dobrém vypovídá o tom, proč je dobré mít regionální volby nastavené jako Slovensko.
