Novinář po útoku na Slovensku veřejně oznámil, že je homosexuál. ,Chci, aby se politici vzpamatovali,’ říká

Moderátor slovenského pořadu V politice Rastislav Iliev se v reakci na útok na bar Tepláreň v Bratislavě otevřeně přihlásil ke LGBTI+ komunitě. Ve vysílání televizní stanice TA3 obvinil slovenské politiky z nečinnosti a pokrytectví. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz vysvětluje, že chtěl, aby se politici vzpamatovali. „Pokud neudělají nic, budou zticha nebo budou nadále podněcovat nenávist vůči LGBTI+ komunitě, tak jsme další na řadě,“ říká Iliev.

Rozhovor Bratislava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„V Česku funguje registrované partnerství, na Slovensku jako bychom neexistovali,“ říká Iliev.

„V Česku funguje registrované partnerství, na Slovensku jako bychom neexistovali,“ říká Iliev. | Zdroj: TA3

Co vás přimělo přihlásit se ve vysílání televize TA3 k LGBTI+ komunitě?
Přiměla mě k tomu ohavná vražda, která se stala minulý týden ve středu. Říkal jsem si, že stačilo a musím něco udělat, alespoň málo. 

Svůj coming out považuji za to nejmenší, co jsem mohl v dané situaci udělat a pomoci tak kolegům v médiích a dalším veřejně známým lidem k tomu, aby udělali podobný krok. Je to nesmírně důležité, včera bylo pozdě.

Jaké vám chodí reakce?
V neděli mi skoro vybuchnul telefon. Úplně neznámí lidé mi píší nádherné zprávy, z Čech i ze Slovenska. Vyjadřují silnou podporu a já se snažím podporovat je.

„Musíme přestat mlčet a musíme o sobě dát vědět, protože zlo se rozpíná. LGBTI+ komunita nikdy nepotřebovala takovou veřejnou podporu jako teď. Takže se k ní hrdě hlásím a vyzývám k tomu i kolegy novináře, herce, i politiky. Není jich málo v parlamentu. Když budeme mlčet, bude to problém. “

moderátor Rastislav Iliev (Publicistický pořad V politice)

Mnozí mi píšou, že jsem je inspiroval k tomu, aby tento krok udělali i oni doma v rodině, mezi známými nebo v práci. I kdybych inspiroval jen jednoho člověka, tak to stálo za to.

Udělal jsem to, aby se politici na Slovensku vzpamatovali. Je mezi nimi mnoho pokrytců. Myslím si, že by nyní velmi pomohlo, kdyby se k podpoře přidali i politici, ti to ale asi neudělají kvůli preferencím. Až tak otevření asi být nechtějí. Je to pokrytecké, což je škoda.

Momentálně jde do parlamentu návrh od SAS (Sloboda a Solidarita) na úpravu partnerských vztahů, ne přímo manželství, ale aby se LGBTI+ komunita na Slovensku mohla cítit rovnoprávněji.

Součástí je, že by bylo možné nahlédnout partnerovi do zdravotní dokumentace a že by po sobě partneři mohli dědit. Minimálně o této úpravě se bude jednat.

Jsem velmi zvědavý na reakce. Například Juraj Gyimesi (slovenský poslanec za OĽANO - pozn.red.) v mé nedělní relaci říkal, že si dovede představit návrh podpořit. Ale víme, jak to vypadá při samotném hlasování. Teď mají politici jedinečnou příležitost pro nás něco udělat.

Pokud neudělají nic, budou zticha nebo budou nadále podněcovat nenávist vůči LGBTI+ komunitě, tak jsme další na řadě.

Přišla vám i nějaká negativní reakce?
Osobně do zprávy ne. Přišly jich desítky, ale samé milé. I od známých lidí, toho si velmi vážím. Ale osobně nic negativního. V tom je taková naše slovenská malost. Každý se dokáže skrývat za přezdívkou, falešným účtem a trollem.

Kdyby vám to měl říct do očí, tak se k tomu neuchýlí. Samozřejmě lidí píšou velmi negativní komentáře na sociální sítě, včera jsme dokonce museli vypnout facebook televize, protože ta lavina nenávisti byla neúnosná.

Slovenská politika se živí nenávistí. Obrátit se může proti každému, varuje novinářka

Číst článek

To je přesně to, co musíme změnit. Chápu, že lidé jsou frustrovaní, unavení a zlí. Mají pocit, že vláda pro ně nic nedělá. Je tu energetická krize, řítíme se do rozpočtového provizoria, je tu inflace. Špatná situace je ovšem i v Česku a jiných zemích.

Lidé jsou naštvaní a pak mají pocit, že se zabýváme malichernostmi, když řešíme LGBTI+ komunitu. Neuvědomují si, že to už je vyústění šílených konspirací a nenávisti, které se tu šíří roky.

Někdo mi adresuje zprávy a ptá se, proč se tím zabývám. Jak říkám, včera bylo pozdě. Je smutné, že se takovými věcmi musíme stále zabývat. To by měla být samozřejmost vždy a ne až když zabijí dva mladé nevinné lidi.

Každé den mě šokuje více a více, jak jsme k sobě zlí. Já nevím, co se děje v hlavě člověku, co dokáže legitimizovat vraždu na facebooku nebo kdykoliv jinde. Nebo co těsně po tom činu posílá útočníkovi zprávy a dává mu za pravdu. To je nechutné.

Tohle by se mělo změnit, to nemůže zůstat bez odezvy, že za to nebude nikdo postihován. Něco dokonce píšou lidi pod vlastními profily s reálnými jmény. V této oblasti by se mělo něco udělat. Není možné chodit po ulici a bát se o vlastní život.

‚Jako bychom neexistovali‘

V neděli jste ve vysílání řekl, že LGBTI+ komunita potřebuje podporu všech a že politici by se měli zabývat tím, jak takovým lidem ulehčí život. Jak by tato podpora měla vypadat?
V našem trestním zákoně už nyní stojí, že za projevy extremismu a legitimizování vraždy hrozí odnětí svobody od 5 do 10 let. Tyto sazby už v zákoně máme. Nepředpokládám, že by s tím politici hýbali.

Krok, který by pro nás politici mohli udělat, je rozšířit naše práva. A to se mělo stát už dávno. Nepotřebujeme nutně adoptovat děti, nepotřebujeme stát v kostele před oltářem. To není nutnost.

Chceme, aby skončil příliv nenávisti na naši adresu, jen protože se to někomu hodí. Aby nás přestali urážet politici. Protože když nás uráží politici, tak je to kus od toho, aby nás zfanatizovaní lidé stříleli na ulici.

První věc podle mě je, aby politici upravili zákon. Abychom po sobě mohli dědit a abychom mohli nahlížet do lékařských spisů. Není normální, aby lidé, co spolu žijí celý život, byli v situaci, kdy jeden leží v nemocnici a druhý vůbec netuší, co mu je.

„Brutální vraždu už odsoudili téměř všichni politici, i ti kteří LGBTI+ komunitu roky systematicky zesměšňují a ztrapňují. Tvrdí, že nepatříme na ulici, ale do ústavu, že jsme nepřátele a úchyláci a nejradši by nás izolovali. My jsme ale nezapomněli a ani vy byste neměli, že i slova jsou zbraň. “

moderátor Rastislav Iliev (Publicistický pořad V politice)

V Česku funguje registrované partnerství, dokonce i v Maďarsku, kde je Viktor Orbán, také funguje registrované partnerství. My patříme k šesti zemím v rámci Evropské unie, kde nejsou žádné legální úpravy v tomto směru.

Na Slovensku jako bychom neexistovali. Nemůžeme po sobě dědit, nemůžeme se brát, nemůžeme nahlédnout do lékařských spisů.

Zmínil jste, že v případě útoku na bar Tepláreň šlo o „dlouho plánovaný akt terorismu, zaměřený proti jinakosti“. Jsou příslušníci LGBTI+ komunity na Slovensku stále vnímání jako jiní?
Mezi lidmi stále poletují strašné dezinformace. Homosexuálové jsou podle nich zlí, kteří chtějí znásilňovat děti, jde jim jen o sex a všechno jsou to přehnaně exponované osoby s růžovými kabelkami. 

Spoustu lidí mi teď píše, že jsou překvapení, že jsem gay. Mnoho lidí o nás má představu, že všichni chodíme v sukních a podobné nesmysly. Jsme normální lidé, jako každý jiný heterosexuál s tím rozdílem, že milujeme stejné pohlaví.

Politici by měli dělat všechno proto, aby se veřejná debata o nás zlepšila. Nejsme nepřátelé a neznásilňujeme děti. Chceme tu jen normálně žít a pracovat. Jsme součástí komunity jako běžná majorita. Politici by nás v první řadě měli přestat osočovat, vyhazovat z ulic a chtít zavírat do nemocnic.

Předseda parlamentu v neděli řekl, že si za svými homofobními vyjádřeními stojí. To je neuvěřitelné. A nikdo nic, všichni se tváříme, že je to v pořádku.

Jsou na Slovensku ve veřejném prostoru slovní či fyzické útoky na LGBTI+ osoby běžnou záležitostí?
Já jsem se s tím nikdy nesetkal. Zatím mě nikdo nikdy neurážel. Souvisí to asi i s tím, že jsem svým coming outem mnohé překvapil, asi ne všichni tušili, že jsem gay. I v tomto směru jsem to měl „jednodušší“.

Vražda mladých lidí a boj za změnu hodnot. Slováci se sešli na stejném místě jako po vraždě Kuciaka

Číst článek

Píše mi ale mnoho mladých lidí, že zažívají nenávist a výhrůžky smrtí dennodenně. Bojí se o život, nejen po té tragédii, co se stala. I já se bojím o život, opravdu. Nikdy nevíte, co se může stát, nikdy nevíte, kdo může vyskočit zpoza rohu a postřelit vás.

Šel jsem do toho s vědomím, že se to může stát. Ale chtěl jsem přispět alespoň malou snahou, aby se o tom ve společnosti hovořilo. Pokud budeme mlčet, zlo se bude rozpínat, přesně jak říká Roman Samotný, majitel baru Tepláreň, který se pravděpodobně už neotevře. Jednak ze strachu, ale také z piety k Jurajovi a Matúšovi.

Hrozné je, že se takové zlo rozpíná i v parlamentě. V neděli jsme pronesl výzvu s tím, aby se k ní lidé dále přihlásili. A politici to stejně nepochopili. V čele s Igorem Matovičem záležitost zase bagatelizují a píšou na své profily hesla jako „Jsem hetero.“ K tomu všichni gratulujeme.

Igor Matovič ale ví, že když tohle napíše, tak mu nic nehrozí. Mnoho lidí si přitom nemůže dovolit veřejně se přiznat k tomu, že jsou homosexuálové. Způsobilo by jim to problémy doma nebo v práci.

Veřejně si přiznejme, že kvůli takovým věcem existuje šikana na pracovišti. Lidé mi psali, že když se svěří v práci, tak je vyhodí. Nebo je rodina vydědí. To je neuvěřitelné, kde to jsme? Je šílené, že ještě existují takové stereotypy.

‚To by politikům stačilo?‘

Je pro vás šok, že slovní útoky na LGBTI+ osoby přešly v činy?
Absolutně. To jsem si nedokázal představit. Mladý 19letý člověk se rozhodne zabít dva lidi. Lépe řečeno dva v tomto případě. Kdyby byl plný bar, tak tam mohlo být násobně více mrtvých.

Je jediné štěstí, když to řeknu takhle, i když je to strašné, že ten bar byl prázdný. Zabil dva lidi, ale kdyby se to stalo za jiných okolností, mohlo tam být dvacet nebo třicet mrtvých. Mohl zběsile vystřílet celý podnik.

Tehdy by to politikům stačilo? To už by bylo memento, že došlo k velké tragédii a řekli by si, že je čas něco udělat? Dva lidé za to nestojí? Nevím.

Nesou tedy část viny za útok někteří slovenští politici, kteří o homosexuálech šíří, že jsou úchylové a patří do ústavů?
Určitě ano. Akorát si tu vinu nepřiznávají. Předseda parlamentu včera řekl, že si za svými výroky stojí, že jsou homosexuálové úchylové a že nepatříme na ulici. Po úkladné vraždě stále trvá na tom, že si za tím stojí a rodina je máma, otec a jeho děti.

„Přestaňte se skrývat za vaše prázdná gesta na Facebooku, jen když se vám to hodí. Přestaňte řešit sami sebe a začněte se konečně zabývat tím, jak ulehčíte život LGBTI+ lidem a jak budete trestat ty, které v online prostoru legitimují brutální vraždu vyšinutého mladíka a dennodenně nám vyhrožují smrtí a v neposlední řadě, jak chcete chránit nás všechny, aby se nic podobného nezopakovalo. Ještě dnes to může být křesťan, Žid, Rom, Maďar nebo Ukrajinec nebo černoch. Co s tím uděláte, pokrytci?“

moderátor Rastislav Iliev (Publicistický pořad V politice)

Shodou okolností má těch dětí už asi dvacet a dvacet manželek. V pořádku, ale proč by toto měl být normál? Proč se nad tím společnost jen pousměje? Řekneme, to je náš Boris (Boris Kollár, předseda slovenského parlamentu - pozn.red.), ten může mít nekonečně mnoho žen a dětí, to mu odpustíme.

Je to jen předseda parlamentu, to je v pořádku. A pak když s někým chcete normálně založit rodinu, tak jste úchyl a nepatříte na ulici.

Parlament je vždy odrazem lidí. Co jsme si zvolili, to máme. Napříč tím, co se stále děje ve společnosti, zaznívají hlasy, že je to tak správně. A my jsme ti zlí, kteří chceme rozbít parlament.

Matovič sice vyjádřil lítost a upřímnou soustrast, ale opět pozornost přiklonil k sobě. Nevím, jestli toto jsou lidé, kteří nám mají dále vládnout. To rozhodnou další volby. Ale těžko se to poslouchá.

Jsem přesvědčený, že politici přispívají k polarizaci společnosti homofobními výroky na naši adresu již roky a nic se s tím nedělá.

Útok odsoudili také politici, kteří normálně o LGBTI+ komunitě hovoří dlouhodobě hanlivě. Boris Kollár, předseda hnutí SME RODINA, který v minulosti používal slova jako úchyláci, kteří patří do ústavů, se proti nenávisti vymezil. Anna Záborská z Křesťanské unie v minulosti řekla, že registrované partnerství a adopce jde proti podstatě být člověkem, ale na sociálních sítích útok na homosexuály odsoudila. Jakou váhu mají slova takových politiků?
To je čisté pokrytectví. Nedělní relaci jsem proto otevíral homofobními výroky na naši adresu. Ti stejní lidé se dnes tváří, že k sobě musíme být tolerantní. Nebo jako Boris Kollár říkají, že si za svými výroky stojí. Tomu nerozumím.

Na jedné straně řeknou, že jsem úchylové a patříme do ústavů. Potom den po tragédii řeknou, že k sobě musíme být tolerantní a tři dni na to zopakují, že si za svými výroky stojí. K tomu nemám, co víc dodat.

Politice dominuje agresivita a nechutné osobní útoky. I z toho vychází vražda v Bratislavě, říká Radičová

Číst článek

Jak naopak vnímáte slova prezidentky Zuzany Čaputové, které se omluvila za to, že slovenská společnosti nedokázala ochránit dva mladé muže a že se lidé z LGBTI+ komunity na Slovensku necítí bezpečně?
Kéž bychom měli více politiků, jako je Zuzana Čaputová. Myslím, že i Česko nám ji v dobrém závidí. Je to jediný politik, který má tvář a konzistentně si ji zachovává, nemění názory, kdy se jí to hodí a stojí si za tím, co říká.

Nejsou to prázdná gesta. Přišla tam mezi prvními a všem se nám omluvila. To žádný jiný politik neudělal. Proč? Když jim tak záleží na naší menšině, chtějí nám tolik pomoci a na druhou stranu nás zesměšňují.

Je to jednoduše prezidentka a pak zbytek. Tak se na to tu dnes díváme, to myslím vystihuje všechno.

Mezi slovenskými parlamentními politiky se často ozývá názor, že tematika práv homosexuálů je příliš „politizovaná“ nebo jak tvrdí premiér Eduard Heger, jde o příliš „kulturně-etické téma“. Je to pravda?
Nerozumím tomu. Premiér tvrdí, že i kdyby chtěl, tak nemůže změnit legislativu, protože když přišli do vlády, tak se v programovém prohlášení dohodli, že na tato témata platí v současnosti status quo a nebudou s tím nic dělat. Nevím, v čem je problém.

Julie Šafová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme