Slovensko začalo církevní restituce řešit už před téměř 20 lety
Slovensko přijalo první zákon o církevních restitucích už krátce po rozpadu federace. Formálně se restituční proces uzavřel v roce 2006, do kdy mohly církve žádat o vrácení majetku. Spory o budovy a zemědělskou půdu se ale u slovenských soudů táhnou dodnes.
Katolická církev, která je nejsilnější církví na Slovensku, nechce zveřejnit kompletní soupis svého majetku. Tvrdí, že evidenci vedou jednotlivá biskupství, fary a kláštery.
Mluvčí slovenských biskupů ale odhadl, že v restitucích dostala církev zpátky asi 60 procent původního majetku.
O církevních restitucích na Slovensku mluvil v Ranním Radiožurnálu tamní zpravodaj ČRo Vojtěch Berger
Po přijetí restitučního zákona v roce 2005 označili slovenští poslanci církevní restituce za ukončené, katolická církev se ale v desítkách dalších sporů soudí o vrácení půdy, lesů nebo budov.
S otázkou restitucí je úzce spojená i možná změna modelu financování církví státem. To ale komplikuje mezistátní smlouva, kterou Slovensko uzavřelo s Vatikánem a která je podle řady odborníků nevýhodná pro Slovensko a naopak vstřícná ke Svatému stolci.
Slovensko stanovilo jako hraniční pro nárok církví na vrácení majetku rok 1945. Pro církve a naboženské společnosti to byl rok 1945, datum konce války 8. května 1945. A pro židovské obce to byl rok 1938, 2. listopadu 1938, včetně období válečného Slovenského štátu. Pokud církve přišly o majetek mezi lety 1938 resp. 1945 a rokem 1990, mohly požádat o jeho vrácení.
Nejvíc majetku si nárokuje logicky katolická církev, která má na Slovensku nejsilnější pozici, její zástupci odhadují, že katolická církev dostala zpátky asi 60 procent majetku.
Problém je v tom, že církev nemá k dispozici kompletní soupis majetku, argumentuje tím, že majetek vlastní farnosti, kláštery a další subjekty, takže je problém všechno evidovat, a říct přesná čísla.
Slovenský parlament po přijetí druhého restitučního zákona prohlásil restituce na Slovensku de facto za ukončené.
