Slovinsko bude předsedat Radě EU. ‚Prioritou bude klima a bezpečnost,‘ říká velvyslankyně Strniša

Slovinsko bude od začátku července předsedat Radě EU. „Otázka západního Balkánu stále zůstává důležitou pro celou Evropskou unii,“ říká slovinská velvyslankyně Tanja Strniša. Hlavní prioritou předsednictva bude podle ní také boj proti změnám klimatu a bezpečnost v okolí Evropské unie.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Velvyslankyně Slovinska v České republice Tanja Strniša | Foto: Ministerstvo zemědělství, lesnictví a potravin Slovinska | Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY-SA 2.0)

Toto je druhé slovinské předsednictví v Radě EU. V roce 2008 bylo mezi prioritami půlročního předsedání Slovinska uvedení v platnost Lisabonské smlouvy, pokrok v otázce boje proti změnám klimatu, posílení evropské perspektivy pro země západního Balkánu a podpora dialogu mezi různými kulturami, vírami a tradicemi. Objevuje se něco z těchto priorit i v programu současného slovinského předsednictví?
Témata západního Balkánu a klimatické změny jsou i mezi hlavními prioritami současného slovinského předsednictví. Jen bych krátce vysvětlila, že otázka západního Balkánu stále zůstává velmi důležitou pro celou Evropskou unii. Myslíme si, že by s ní měla Unie zacházet jako s otázkou strategického významu. Proto řadíme situaci na západním Balkáně a bezpečnost a stabilitu v okolí Evropské unie mezi naše priority.

Evropský parlament schválil klimatický zákon. Zavádí přísnější emisní cíle

Číst článek

Proto také organizujeme v říjnu summit Unie se zeměmi západního Balkánu. Kromě toho se bude připravovat řada dalších schůzek ve snaze znovu potvrdit unijní perspektivu pro země tohoto regionu. Chtěli bychom také, aby se Unie zavázala k tomu, že proces rozšiřování bude pokračovat. Už v červenci bude schůzka na ministerské úrovni o propojení infrastruktury zemí západního Balkánu se státy Unie. V červenci bude i schůzka ministrů pro evropské záležitosti, kteří budou diskutovat o větší pružnosti Unie. Chtěli bychom také v době našeho předsedání jednat o kyberbezpečnosti v zemích západního Balkánu a vůbec rychlejší schopnosti Unie reagovat na dění v regionu.

Když mluvíme o pružnosti. V jakých oblastech a jak by měla být Evropské unie pružnější?
Chtěli bychom, aby byla Evropská unie schopná lépe reagovat v různých krizových situacích. Hlavně v těch, které ze své podstaty nebo kvůli svému rozsahu překračují schopnost jednoho každého státu na ně reagovat. Chceme se zaměřit hlavně na pandemie a odolnost vůči kyberútokům.

Rádi bychom v budoucnu zajistili dobře koordinovanou unijní odpověď v případě kybernetických útoků velkého rozsahu.

V programu slovinského předsednictví také čteme, že se Slovinsko bude snažit dosáhnout pokroku v jednání o novém Paktu pro migraci a azyl. Jaký je v tomto případě cíl slovinského předsednictví? Jak velký pokrok by to měl být?
Pakt o migraci a azylu, je jak víte velmi citlivý soubor předpisů. Pohledy na něj se u jednotlivých členských států v mnoha oblastech značně liší. Na druhé straně už německé a portugalské předsednictví dosáhly znatelných pokroků v otázce vnější ochrany Unie. Budeme podporovat další smlouvy se třetími zeměmi, které jsou zeměmi původu nebo tranzitu migrantů, protože na tom je v Unii široká shoda, že to může řešit hodně problémů spojených s migrací.

Co se týká vnitřních pravidel migrace, chceme pokračovat v debatě a dosáhnout pokroku v chápání principu solidarity a odpovědnosti států.

Ekonom: Zelená linka je v Německu zakořeněna. Bude třeba, aby se tou cestou vydal i náš autoprůmysl

Číst článek

V průběhu slovinského předsednictví bude pokračovat Konference o budoucnosti EU, která začala letos v květnu. Jaká je slovinská vize Evropy v příštích 10, 15, 20 letech?
Já věřím, že to bude právě tato konference, nebo debata v jejím rámci, která ukáže, jaká je představa lidí ve Slovinsku nebo vůbec evropských občanů o budoucnosti Evropy. To je důvod, proč se konference odehrává. Jak jste zmínil, konference začala nedávno a její závěr má být příští rok na jaře. To znamená, že značná část té konference bude v době slovinského předsednictví.

Bude se konat řada akcí na evropské a také lokální úrovni. U těch celoevropských bude mít předsedající stát roli moderátora celého procesu. Chtěli bychom se zaměřit na zásadní otázky, tedy jak uvádět společná unijní pravidla do života. Nemyslíme si, že je nutná diskuse o změnách pravomocí evropských institucí. Myslíme si, že hlavními tématy budou životní prostředí a klimatická změna, migrace nebo hospodářské posílení Unie.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme