Smrt expremiéra Abeho: Církev sjednocení je promyšlený byznys, říká japanoložka

Od atentátu na bývalého japonského premiéra Šinzóa Abeho uplynul více než měsíc. Kontroverzní politik známý nacionalistickou rétorikou byl podle japonských médií v úzkém kontaktu s Církví sjednocení. Kvůli přesvědčení, že expremiér s náboženským kultem sympatizuje, ho na mítinku 8. července zastřelil podomácku vyrobenou zbraní Tetsuja Jamagami. O spojení náboženství a politiky s japanoložkou, překladatelkou a spisovatelkou Annou Křivánkovou.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Japonský premiér Šinzó Abe během připomínkové akce k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce

Japonský premiér Šinzó Abe během připomínkové akce k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce | Foto: Kim Kyung-Hoon | Zdroj: Reuters

Co je Církev sjednocení zač a kolik má stoupenců?
Je to náboženské hnutí založené po druhé světové válce korejským reverendem Son-mjong Munem, který vychází z křesťanství. Církev založil hluboce ovlivněn svými osobními zážitky, jednak misionářskou praxí v Severní Koreji, kde se z něj stal antikomunista, a potom vlastními religiózními prožitky. 

Často mluvil o tom, že se mu zjevil Ježíš. To ho inspirovalo k tomu, aby založil vlastní církev. Členové věří v druhý příchod Krista, jemuž mají svým chováním dopomoci. To je vnější, mírumilovná verze. Podle toho, co slýcháme především od bývalých členů, se jedná o velice promyšlený byznys.

Po atentátu zemřel japonský expremiér Šinzó Abe. Útočník ho střelil z podomácku vyrobené brokovnice

Číst článek

Sekta udává, že jich je po celém světě tak pět až sedm milionů, ale pravděpodobně je počet členů mnohem nižší, kolem tří milionů. V Japonsku jich není mnoho, řekla bych, že přibližně několik set tisíc. Nejvíc jich bude v Koreji, ve Spojených státech, potom pár v Evropě. U nás je to přibližně stovka lidí.

Církev založil v roce 1954 Korejec Son-mjong Mun. Obrovského majetku nabyl až po jejím založení. Jak se mu to podařilo?
Členství je podmíněno příspěvky. Atentátník Jamagami se narodil do poměrně bohaté rodiny, ale brzo mu zemřel otec a matka ze žalu vstoupila do církve, kde utratila celé rodinné jmění. Tím zkomplikovala budoucnost svých dětí.

Dary a příspěvky si církev tvrdě vynucuje, jsou to dost ohavné praktiky. Dochází i k únosům, týrání… Obrovskou hořkost, kterou  atentátník cítil, lze chápat. Příspěvky jsou důležité, ale je to především obrovský byznys. Prodávají svaté předměty, věštby. Využívají toho, že pro Japonce je nadmíru důležité spirituální propojení s předky.

Církev navíc funguje na pozadí velkého množství byznysů od restaurací a farmaceutických firem po zpracování odpadu. Církev Munovi zajistila obrovské bohatství. Domnívám se, že o nic jiného mu nikdy ani nešlo.

Jde členství zrušit?
Mnoho bývalých členů japonské odnože církve mluvilo o nějakém finančním vykoupení. Vyplatili se velkou částkou, často ze strachu z násilí či skandálu. Sekta jim prý stejně nedala pokoj.

Proč se ke křesťanské sektě přidávají Japonci, kteří tradičně vyznávají buddhismus?
Japonsko to má s náboženstvím poměrně složité. Po staletí tam existuje souběh šintoismu a buddhismu, dvou velmi různých náboženství. Většina Japonců by vám dneska řekla, že se nehlásí k ničemu. Dodržují zvyky, kulturně je to pro ně samozřejmě velice důležité, ale o skutečný náboženský zápal rozhodně nejde. 

Křesťanů je v Japonsku velmi málo. Dostali se tam, když se sekta v 50. letech rozšířila z Koreje. Důležitá byla antikomunistická idea církve, která byla v 60. letech atraktivní také v Americe a třeba i v Československu. K vlivu se dostala vždy skrze nějakého konzervativního politika, který podporoval antikomunismus, křesťanství a rodinné hodnoty.

V japonských médiích se měsíc po atentátu objevily zprávy o tom, že má Církev sjednocení blízké vztahy s mnoha vládními subjekty, mimo jiné s Abeho Liberálně-demokratickou stranou LDP. Máme o tom přímé důkazy?
Rozhodně máme. Ten, kdo sektě umetal cestičku, byl Abeho dědeček a bývalý premiér Nobusuke Kiši. Japonsko si potrpí na politické klany, zvlášť u tradičních stran, jako je právě LDP.

Kontakty a voličská základna se předávají druhé generaci, a protože jsou Japonci jako společnost konzervativní,  líbí se jim volit si zástupce z té samé rodiny.

Ve vysoké japonské politice má mnoho Japonců nějakého předka, který byl poslancem, ministrem či premiérem. Proto kvůli skandálu odstoupil i ministr obrany Nobuo Kiši, Abeho bratr.

Japanoložka Anna Křivánková | Foto: Archiv Anny Křivánkové

Jak sekta ovlivňovala japonskou politiku? Mluví se o tom, že její členové zastávali vysoce postavené funkce, získávali finance, informace, ochranu, pomáhali s volebními kampaněmi…
Určitě Abeho straně LDP pomáhali s volebními kampaněmi, ale o tom, do jaké míry, můžeme jen diskutovat. Z hlediska financování jim tolik nepomáhali, spíš z hlediska propagace. Členové církve na ulici oslovovali lidi, pomáhali při volebních mítincích, zajišťovali  ostrahu.

Abemu pomohli, když proti němu lidé protestovali kvůli jeho pokusu o změnu japonské ústavy. Církev založila nebo angažovala už existující spolky a hlasitě jej podporovala. Vytvářela tak umělou protiváhu proti protestujícím.

Když byly volby, tak  členům církev nařídila volit určitého kandidáta. To ale není moc velký volební potenciál, protože členů je málo.

Věděla o tom  veřejnost?
Nebylo to tajemství, ale myslím, že se o to nikdo nezajímal. Moc se o tom nemluvilo. To je velké specifikum japonské politiky a společnosti: spousta věcí není tajemství, ale prostě se o tom radši nemluví, protože je to nepříjemné. To platí třeba i o japonské minulosti. 

Jsou lidé na Abeho naštvaní?
Ti, kteří ho podporovali předtím, ho do značné míry podporují i teď. Šinzó Abe byl velmi důležitou osobností a klasickým představitelem tradiční politiky. Byl velmi schopný a charismatický. Měl velké plány, zejména s ekonomikou. Zároveň dělal i mnoho nepopulárních kroků.

Japonsko se loučí s expremiérem Abem, zavražděnému politikovi se klaněly davy lidí

Číst článek

Provázely expremiérův život i jiné skandály?
Byl často kritizován za napojení na ultranacionalistická hnutí, na radikální pravici. Například na spolek usilující o vydávání nových učebnic dějepisu. Japonsko má problém s popisováním své válečné minulosti a některé válečné zločiny bagatelizuje. Kvůli tomu byl nepopulární u určitých skupin lidí, třeba u studentských hnutí.

Abe údajně nebyl jediným světovým politikem, který se s Církví sjednocení zapletl. Víme ještě o někom?
Americká odnož Církve sjednocení se veřejně postavila za prezidenta Nixona po aféře Watergate. Pak se s Republikánskou stranou už jen vezli. Také podporovali Donalda Trumpa, který je veřejně pochválil, jak jsou skvělí. Osobně se domnívám, že Trump nemá ponětí, co jsou vlastně zač.

Na twitter jste napsala, že vás nejvíce zajímá, do jaké míry to povede k vnitřní proměně LDP.  S jakými problémy se strana potýká?
Je to klasická politická strana, která není imunní vůči korupci a klientelismu. Zjistilo se, že spousta ministrů a poslanců má vazby na Církev sjednocení, což je logické. Církev ochranu potřebuje, často je vyšetřována policií.

Na oplátku politické straně nabízeli propagaci, za odměnu spousta poslanců lidi ze sekty zaměstnala jako asistenty. Z toho plynuly nejen pracovní příležitosti, ale i cenné informace.

Mohli také nějakým způsobem ovlivňovat agendu, ale dokud se neobjeví konkrétní důkazy, můžeme jen spekulovat o tom, do jaké míry to bylo. Obecně se soudí, že vztah LDP a sekty téměř nezahrnuje složku náboženskou, ale jde skutečně jen o pragmatický obchod.

Jak LDP zasáhla Abeho smrt?  
Odkryl se obrovský skandál. První zprávy ohledně atentátu byly profilované ve stylu „nějaký chudák se zbláznil“. Doma si vyrobil zbraň, zaútočil na politika, který už ani není premiér.

Spousta lidí byla ohledně motivu atentátu skeptická, úplně první zprávy ani nezmiňovaly nějaký náboženský spolek. To začalo až později, když jej nebylo možné skrývat. Promluvil o tom sám Jamagami, potvrdila to i jeho rodina.

Abe byl kontroverzní postava, ale atentát vzbudil velké pohoršení, a kdyby k odkrytí skandálu nedošlo, měl by nejspíš nakročeno k mučednictví. Poškozená je samozřejmě i reputace strany. Premiér Kišida měl donedávna velkou podporu, která teď klesla o 20 procent na pouhých 36.  

Podezřelý z atentátu na japonského expremiéra bude do konce listopadu pozorován psychiatry

Číst článek

Skončila tím určitá éra japonské politiky?
Do nějaké míry bude potřeba větší transparentnost. Je hezké, že se to vyšetřuje a že se to nezametlo pod koberec. Japonsko se v obdobných kauzách úplně nevyžívá, ale média tomu nedala pokoj, což mě velice potěšilo. LDP se všechna pouta snaží přetrhat a ututlat, co se jen dá.  

Jaký trest čeká Jamagamiho?
Může dostat trest smrti nebo doživotí. Uvidíme, jestli v tom bude hrát roli nějaký psychiatrický posudek. Evaluace má trvat několik měsíců.

Kam se kauza posouvá a jaké závěry nám může přinést?
Teď toho média opravdu hodně rozkrývají, každý den se vynoří něco nového. Momentálně se čeká na shromáždění důkazů a na státní pohřeb, který většina Japonců nepovažuje za vhodný.

Soud ještě nebyl, pokud vím. Kauza se pořád vyvíjí, přelila se do širší problematiky propojení náboženství a politiky. A dál uvidíme.

Žaneta Levíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme