Snímky Huygensu odhalily na Titanu kusy ledu i jezera

Svět hledí s úžasem na první snímky z povrchu Titanu, které na Zemi doletěly ze sondy Huygens. Fotografie pořízené při historickém sestupu modulu na největší z měsíců Saturnu ukazují překvapivou kombinaci ledových plání a jezer. Vědcům tím povrch Titanu připomíná Zemi nebo Mars.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

kresba modulu Huygens u povrchu Titanu | Foto: ČTK

Jedna ze tří šedivých fotografií odhaluje pohled se širokými rovinami posetými kamennými objekty, který se velmi podobá záběrům z Marsu. Další snímek ukazuje odvodňovací kanály, kterými podle vědců odtéká kapalina z kaňonů. Na třetím obrázku jsou pak vidět světlé oblasti s tmavými skvrnami.

Jak se vyjádřil Al Diaz z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír, nikdo prý takovéto odhalení nečekal, ale na druhou stranu je zcela v souladu s překvapeními, kterých se dočkali už dříve. "Evidentně tam je kapalná látka proudící po povrchu titanu," je přesvědčen vědec. Pokud se to potvrdí, bude Titan druhým velkým vesmírným tělesem, jehož povrch je pokryt tekutinou.

Fotografie byly pořízeny v pátek z výšky 16 kilometrů během historického, více než dvě hodiny trvajícího, sestupu evropské sondy na Titan. Huygens, který k Saturnu a Titanu dospěl spolu s maerickou mateřskou sondou Cassini po sedmileté kosmické pouti, zasílal vědecká data nejméně dvě hodiny po dosednutí na povrch měsíce, což bylo nad všechna očekávání.

Vědcům se tak naplňují naděje, že by mise sondy Huygens, která je součástí jednoho z nejambicióznějších vesmírných projektů, mohla poskytnout údaje, jež vrhnou nové světlo na původ života na Zemi. "Mohlo by tam být zakonzervováno spousta látek, které se shodují s látkami, ze kterých se na Zemi vyvinul postupem času život," podotýká Jan Šifner z planetária hlavního města Prahy.

Evropská sonda je pojmenována podle nizozemského astronoma Christiaana Huygense, který v 17. století objevil nejen Saturnovy prsteny, ale i měsíc Titan. Jméno mateřské sondy zase odkazuje na francouzsko-italského astronoma Jeana-Dominika Cassiniho, který objevil další čtyři velké Saturnovy měsíce a jako první zpozoroval, že mezi Saturnovými prstenci zeje mezera, nazývaná na jeho počest Cassiniho dělení.

Miroslav Konvalina, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme