Ukrajinci házeli molotovy na Rusy, to ale i v roce 2014. Některá videa na sociálních sítích nejsou autentická
Video s tankem, který převálcuje po ulici jedoucí osobní auto, je jen pár dnů staré a reálné. Záběry výsadkářů, které měly zachytit ruské vojáky nad Kyjevem, jsou ale z roku 2015. Válka na Ukrajině se stala dominantní i na sociálních sítích. Server iROZHLAS se pokusil sesbírat několik videí z posledních dnů, které se šíří internetem a určit autenticitu těchto záběrů.
Během tří dnů trvající ruské invaze na Ukrajinu se ve virtuálním prostoru objevilo množství příspěvků zachycující dění na válečné linii. Mnoho lidí sdílí záběry s přesvědčením, že jde o autentické záběry. Často tomu tak opravdu je, jindy jde o starší video, nebo dokonce záběry, které mají za cíl šířit dezinformace.
Ve čtvrtek se například na twitteru šířilo video, na kterém ruský tank přejel osobní auto. Objevilo se několik záběrů, která ten samý incident zachycovala z více úhlů.
Za sve one koji ne žele da vide šta Putin radi u Ukrajini.
— Balša Božović (@Balshone) February 25, 2022
Ruski narod ne stoji iza ovoga. Ovo je Putinov lični rat.
Na obraz medjunarodnoj zajednici koja ovo nemo posmatra.#Ukraine pic.twitter.com/aqfhpMuX9A
Podle britského deníku Independent či americké televize NBC News jsou záběry reálné. Řidiče se dokonce nakonec podařilo z vraku vyprostit živého.
Dalším příkladem reálných záběrů, které obletěly svět, byla situace poblíž letiště Kyjev-Žuljan. Tam zasáhla raketa obytný dům na úrovni 17. až 21. patra, napsala ukrajinská média. Incident si nevyžádal oběti na životech, zpravodajské služby se však neshodují v tom, zda někdo utrpěl zranění. Většina obyvatel výškového domu byla podle webu Rádia Svobodná Evropa v úkrytu.
— NEXTA (@nexta_tv) February 26, 2022
Potvrzená zkreslení
Na sociálních sítích se ale naopak objevily záběry hořících vozidel na kyjevské třídě Vítězství nebo video, na kterém ruské tanky „vítají“ obyvatelé Kyjeva molotovými koktejly. Přestože ukrajinské ministerstvo obrany vyzvalo občany k aktivnímu odporu, virální video ze soboty není autentické. Jedná se o záběry z roku 2014, které ale také pocházejí z ulic Kyjeva.
Proti šíření falešných zpráv se brání i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ráno. „Na sociálních sítích se šíří informace, že jsem vyzval armádu, aby složila zbraně,“ řekl ukrajinský prezident. „Jsem zde, nesložili jsme zbraně, budeme bránit naši vlast, naši zemi, naše děti. Sláva Ukrajině,“ dodal.
TikTok a Instagram
Problém se nevyhnul ani tzv. obrazovým sociálním sítím. Například CNN představila několik videí se starými záběry, často z jiných konfliktů.
Reportér NBC News Ben Collins, který se zabývá dezinformacemi, vyvrátil video vojáka seskakujícího padákem. Video mělo více než 20 milionů zhlédnutí na TikToku, úvodní komentář naznačoval, že „nahrává invazi“. Totožné video bylo přitom v srpnu 2015 zveřejněno účtem na Instagramu se stejným uživatelským jménem i profilovou fotografií jako účet na TikToku.
Původní autor příspěvku od té doby svůj účet na TikToku změnil na soukromý, ale videa jiných účtů, která obsahují ukázky z původního videa, jsou stále k vidění. Včetně jednoho, které má tisíce reakcí. Text překrývající původní video naznačuje, že jde o záběry z probíhajícího konfliktu.
Uživatelé sociální sítě vyjadřovali šok, že „sledují válku na TikToku“. Tento šok by byl pochopitelný, až na to, že v tomto případě nejednalo o záběry z války.
„Situaci nadále pečlivě sledujeme a vynakládáme více prostředků, abychom reagovali na nové trendy a odstraňovali násilný obsah, včetně dezinformací,“ uvedl mluvčí TikToku pro Insider.
Objevilo se také několik videí, které měly ukazovat ruská letadla letící ve formacích nad Kyjevem. Nicméně zpětné vyhledávání snímků obrazovky z videí prokázalo, že jde o záběry z přeletu v Moskvě před oslavou ruského svátku. Klipy z příspěvků také odpovídaly kompilaci vojenských letadel na YouTube s názvem „Přelet nad Moskvou (04. května 2020)“.
Videa, jejichž faktickou pravdivost původně ověřil deník USA Today, jsou nyní na Facebooku označena jako nepravdivá informace. Jedno z videí bylo opatřeno titulkem „Ruské letouny na obloze Kyjeva“, další „Ruská letadla létají nad oblohou #Kyjev, hlavní město Ukrajiny“. Obě videa měla více než 700 tisíc zhlédnutí.
Dezinformace na sítích
V rámci boje proti dezinformacím zřídil Facebook ve čtvrtek odpoledne tzv. centrum speciálních operací, které má za cíl reagovat na aktivity související s válkou a odstraňovat obsah, který „porušuje pravidla komunity“. Uvedl to šéf bezpečnostní politiky společnosti Nathaniel Gleicher.
Na ověřování pravdivosti sdílených informací se snažili najít nástroje odborníci také v Česku. Server investigace.cz vytvořil webový nástroj, který monitoruje debaty o ukrajinsko-ruské válce na Facebooku.
„Poskytuje to poměrně dobrou představu, jak vypadá rétorika části společnosti, která má za to, že vpád do suverénní země pomocí tanků je obrana proti nacismu a má vést k demilitarizaci,“ řekl ve speciálním vysílání Českého rozhlasu jeden z autorů projektu, mediální analytik Josef Šlerka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Aeronet, Skrytá pravda i Protiproud. Sdružení CZ.NIC zablokovalo osm dezinformačních webů
Číst článek
„V uplynulých týdnech jsme na internetu mohli vidět něco, čemu se říká budování pretextu – na konspirační scéně se objevily nebo aktivovaly servery, které byly doposud buď neaktivní, nebo vznikly úplně nově,“ popsal Šlerka.
Internetové sdružení CZ.NIC po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády zablokovalo osm dezinformačních webů. Sdružení, které je provozovatelem registru domén s českou národní koncovkou .cz, to oznámilo v tiskové zprávě v pátek. Jedná se konkrétně o weby: Aeronet.cz, Protiproud.cz, Ceskobezcenzury.cz, Voxpopuliblog.cz, Prvnizpravy.cz, Czechfreepress.cz, Exanpro.cz a Skrytapravda.cz.
Zoufalé hledání informací
V současné době se válka nevede pouze v místech bojů, ale právě na sítích. Tato hybridní a informační forma boje není nic nového. Její dopady byly pozorovatelné již od amerických prezidentských voleb v roce 2016, referenda o brexitu nebo pandemie koronaviru.
Jenže Twitter na západě a Telegram na východě si jako komunikační kanál zvolili také představitelé jednotlivých zemí, zpravodajské služby. A v některých případech vydávají protichůdná vyjádření a vzájemné se osočují ze šíření dezinformací.
Kde sledovat informace?
Problémem šíření obsahu na sociálních sítí je pak hlavně ten, že uživatelé často neuvádí zdroje, ze kterých čerpají. Aktuální dění je tak nutné sledovat od důvěryhodných agentur či záznamů reportérů přímo na místě.
Válku na Ukrajině sleduje také Český rozhlas.
- Prostřednictvím serveru iROZHLAS.cz v nepřetržité online reportáži
- Ve speciálním vysílání Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus
- Pravidelně se hlásí zpravodajové: Ivana Milenkovičová (Rostov na Donu), Martin Dorazín (Mariupol), Ladislav Novák (slovensko-ukrajinská hranice), Pavel Novák a Lubomír Smatana (polsko-ukrajinská hranice)
- Na polsko-ukrajinské hranici je také fotograf iROZHLASu René Volfík.
„Modlitby celého světa jsou dnes večer s lidem Ukrajiny, který trpí nevyprovokovaným a neoprávněným útokem ruských vojenských sil,“ napsal ve středu večer na twitteru prezident Joe Biden svým 40 milionům příznivců.
Ruská státní média však na svých platformách zopakovala komentář ruského prezidenta Vladimira Putina a zpravodajská stanice RT News a rozeslala statisícům svých příznivců přes telegram zprávu, že akce byla „nezbytná“.
Zatímco někteří uživatelé neúmyslně šíří fámy v naději, že přispívají k vytvoření obrazu invaze, jiní sázejí na to, že se jim podaří oklamat nevědomé uživatele sociálních sítí, aby sdíleli nepravdy, uvedl pro ABC News John Silva, ředitel neziskové organizace News Literacy Project. „Víme, že od ruské vlády budou přicházet dezinformace,“ řekl Silva. „Pak tu máme také trolly – lidi, kteří prostě zveřejňují věci, aby zjistili, jestli se jim podaří lidi oklamat,“ doplnil.
„Když vidíme informaci, která je pro nás nová, máme nutkání se o ni podělit s ostatními,“ vysvětlil Silva, proč se i neověřené snímky tak rychle šíří. Lidé konzumují i zavádějící tvrzení, protože zoufale hledají aspoň něco, dodal.
