Sokoli osvobození Kurdistánu alias TAK: kdo jsou a proč zabíjeli v Istanbulu?

Kdo jsou teroristé, kteří se podepsali pod smrtící sobotní útok v Istanbulu? Skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK) vzešla ze známé PKK neboli Strany kurdských pracujících, kterou podle svých slov zavrhuje jako příliš pacifistickou. Gerilová TAK je v mnohém záhadou, ale něco o ní přece jen víme: aktivní je přes 12 let, jejím existenčním smyslem je ozbrojený boj proti tureckému režimu a na svědomí má už stovky lidských životů. Jen letos Sokoli udeřili nejméně pětkrát.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zranění policisté. Většinu obětí sobotního atentátu tvořili právě oni.

Zranění policisté. Většinu obětí sobotního atentátu tvořili právě oni. | Zdroj: Reuters

Vůbec poprvé se Sokoli vynořili v srpnu 2004, kdy se přihlásili k dvěma bombovým atentátům na istanbulské hotely. V počátcích organizovali menší výbuchy na veřejných místech, jejichž deklarovaným cílem nebylo zabíjet, ale „varovat“.

Nicméně neuplynul ani rok a začala téct krev. Exploze, která v červenci 2005 otřásla letoviskem Çeşme na břehu Egejského moře, zranila dvacet lidí; o týden později zahynulo pět lidí v další turistické destinaci Kuşadası. Údery v turistických lokalitách se pro TAK staly charakteristické, přičemž turisté podle ní nejsou cílem, ale pouze prostředkem, jak vykrvácet kasu Ankary.

Turecko zatklo po útocích v Istanbulu 118 členů opoziční strany. Počet obětí vzrostl na 44

Číst článek

TAK však stojí také za četnými údery na vládní a bezpečnostní cíle, například na istanbulské sídlo vládní strany AKP v dubnu 2006 či letos v Ankaře, kde v únoru a březnu ve dvou sebevražedných pumových atentátech připravila o život nejméně 65 lidí. Poté se přihlásila ještě k několika útokům, mimo jiné k 24leté atentátníci, která na začátku června v Istanbulu zabila 11 lidí. A konečně se podepsala i pod sobotní krveprolití před stadionem Besiktas v Istanbulu, jehož stávající bilance je nejméně 44 mrtvých a na 150 zraněných.

12 krvavých let

Ke koordinovaným explozím, které zasáhly především policejní složky, se TAK přihlásila v neděli. Ve svém prohlášení uvedla, že útok byl odplatou za neutuchající násilí v jihovýchodním Turecku, kde se Ankara vojensky střetává s kurdskými povstalci. Odvolala se také na někdejšího vůdce PKK Abdullaha Öcalana - ikonu vzbouřených Kurdů, která si od přelomu tisíciletí odpykává doživotní trest v tureckém vězení a jejíhož osvobození se stoupenci PKK pravidelně domáhají.

Prohlášení TAK k sobotnímu atentátu v Istanbulu:

TAK si zakládá na anonymitě a o vnitřní struktuře skupiny toho není příliš známo. Jak letos konstatoval bezpečnostní analytik Metin Gurcan, objektivních a spolehlivých informací o skupině se nedostává. Předpokládá se však, že řada jejích bojovníků se rekrutuje z řad frustrované kurdské mládeže.

PKK (jejíž jméno teď v Česku zní kvůli v Turecku vězněné dvojici Všelichová-Farkas – pozn. red.) válčí s Ankarou s přestávkami už od 80. let. Nejspíš právě z řad této militantní levicové strany se na začátku tisíciletí Sokoli zrodili.

Odpadlíci, nebo proxy válečníci?

Dosud není jasné, jaký vztah mezi nimi a PKK panuje. Samotná TAK se od Strany pracujících oficiálně distancuje, neboť ji podle svých slov pokládá za málo průraznou až pacifistickou. „Jistou dobu jsme byli součástí PKK a válčili s nepřítelem společně. Pak jsme se rozhodli, že (její) metody boje jsou příliš chabé. Proto jsme z organizace odešli a založili TAK,“ citoval z webu TAK server TheNewArab.

„Cílové perspektivy, způsob akce a taktika sledované PKK a dalšími kurdskými organizacemi ve válce mají poměrně ‚humanistický‘ charakter ve světle metod, které proti Kurdům používá existující turecký státní fašismus,“ prohlásila TAK loni. Vazby na PKK tehdy výslovně popřela: „V tomto ohledu nejsme na (…) těchto organizacích závislí. My jako TAK určujeme a uskutečňujeme svou nezávislou akční strategii (a) taktiky.“

Co se PKK týče, její vedení popírá, že by nad TAK mělo kontrolu, a některé akce Sokolů dokonce odsoudilo. Současný vůdce PKK Cemil Bayik dokonce letos v květnu uvedl, že TAK slouží turecké vládě jako prostředek k diskreditaci PKK v očích mezinárodního společenství.

Bílý dům ovšem TAK na začátku října charakterizoval jako „urbánní teroristické křídlo“ PKK a za teroristickou organizaci pokládá Sokoly i Británie. Na údajně přetrvávající pojítko mezi TAK a Stranou pracujících upozorňuje i řada bezpečnostních expertů, přičemž TAK přisuzují různou míru autonomie. Předpokládají přitom, že PKK poskytuje spíše ideologickou, případně finanční podporu, ale přímo neřídí ozbrojené akce.

Květiny na místě útoku. | Foto: Reuters

Metin Gurcan Sokoly charakterizuje jako "semi-autonomní jednotku pod patronátem, ale nikoli pod plnou kontrolou PKK". Míní přitom, že uvnitř PKK operují "holubičí" a "jestřábí" křídla a že TAK spolupracuje právě s jestřáby. Sokoli podle něj fungují jako proxy válečníci, jejichž prostřednictvím PKK přenáší ozbrojený konflikt z východního Turecka na západ země. Upozorňuje přitom, že TAK se celé čtyři roky nepodepsala pod žádný atentát a nová vlna útoků přišla poté, co se loni v létě zhroutilo příměří mezi PKK a Ankarou.

Ani podle exreportérky Boston Globe a expertky na kurdskou otázku Alizy Marcusové není pravděpodobné, že by se Sokoli dominantní PKK zcela vymkli z rukou. „Bylo by to poprvé v dějinách PKK, kdy by dovolili existenci nějaké jiné, Kurdy reprezentující skupiny, než sebe samotné. Když PKK v 90. letech bojovala s konkurenčními kurdskými skupinami v Evropě, zabíjela disidenty ve vlastních řadách. Nevidím důvod, proč by teď měli na pódium pustit někoho jiného,“ uvedla Marcusová v březnu pro Middle East Eye.

mls Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme