Sokoli osvobození Kurdistánu alias TAK: kdo jsou a proč zabíjeli v Istanbulu?
Kdo jsou teroristé, kteří se podepsali pod smrtící sobotní útok v Istanbulu? Skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK) vzešla ze známé PKK neboli Strany kurdských pracujících, kterou podle svých slov zavrhuje jako příliš pacifistickou. Gerilová TAK je v mnohém záhadou, ale něco o ní přece jen víme: aktivní je přes 12 let, jejím existenčním smyslem je ozbrojený boj proti tureckému režimu a na svědomí má už stovky lidských životů. Jen letos Sokoli udeřili nejméně pětkrát.
Vůbec poprvé se Sokoli vynořili v srpnu 2004, kdy se přihlásili k dvěma bombovým atentátům na istanbulské hotely. V počátcích organizovali menší výbuchy na veřejných místech, jejichž deklarovaným cílem nebylo zabíjet, ale „varovat“.
Nicméně neuplynul ani rok a začala téct krev. Exploze, která v červenci 2005 otřásla letoviskem Çeşme na břehu Egejského moře, zranila dvacet lidí; o týden později zahynulo pět lidí v další turistické destinaci Kuşadası. Údery v turistických lokalitách se pro TAK staly charakteristické, přičemž turisté podle ní nejsou cílem, ale pouze prostředkem, jak vykrvácet kasu Ankary.
Turecko zatklo po útocích v Istanbulu 118 členů opoziční strany. Počet obětí vzrostl na 44
Číst článek
TAK však stojí také za četnými údery na vládní a bezpečnostní cíle, například na istanbulské sídlo vládní strany AKP v dubnu 2006 či letos v Ankaře, kde v únoru a březnu ve dvou sebevražedných pumových atentátech připravila o život nejméně 65 lidí. Poté se přihlásila ještě k několika útokům, mimo jiné k 24leté atentátníci, která na začátku června v Istanbulu zabila 11 lidí. A konečně se podepsala i pod sobotní krveprolití před stadionem Besiktas v Istanbulu, jehož stávající bilance je nejméně 44 mrtvých a na 150 zraněných.
12 krvavých let
Ke koordinovaným explozím, které zasáhly především policejní složky, se TAK přihlásila v neděli. Ve svém prohlášení uvedla, že útok byl odplatou za neutuchající násilí v jihovýchodním Turecku, kde se Ankara vojensky střetává s kurdskými povstalci. Odvolala se také na někdejšího vůdce PKK Abdullaha Öcalana - ikonu vzbouřených Kurdů, která si od přelomu tisíciletí odpykává doživotní trest v tureckém vězení a jejíhož osvobození se stoupenci PKK pravidelně domáhají.
Prohlášení TAK k sobotnímu atentátu v Istanbulu:
BREAKING: Kurdish militant group TAK (Kurdish Freedom Falcons) claims responsibility for last nights attacks in #Istanbul - @michaelh992 pic.twitter.com/mWzbFHhofO
— Conflict News (@Conflicts) 11. prosince 2016
TAK si zakládá na anonymitě a o vnitřní struktuře skupiny toho není příliš známo. Jak letos konstatoval bezpečnostní analytik Metin Gurcan, objektivních a spolehlivých informací o skupině se nedostává. Předpokládá se však, že řada jejích bojovníků se rekrutuje z řad frustrované kurdské mládeže.
PKK (jejíž jméno teď v Česku zní kvůli v Turecku vězněné dvojici Všelichová-Farkas – pozn. red.) válčí s Ankarou s přestávkami už od 80. let. Nejspíš právě z řad této militantní levicové strany se na začátku tisíciletí Sokoli zrodili.
Odpadlíci, nebo proxy válečníci?
Dosud není jasné, jaký vztah mezi nimi a PKK panuje. Samotná TAK se od Strany pracujících oficiálně distancuje, neboť ji podle svých slov pokládá za málo průraznou až pacifistickou. „Jistou dobu jsme byli součástí PKK a válčili s nepřítelem společně. Pak jsme se rozhodli, že (její) metody boje jsou příliš chabé. Proto jsme z organizace odešli a založili TAK,“ citoval z webu TAK server TheNewArab.
„Cílové perspektivy, způsob akce a taktika sledované PKK a dalšími kurdskými organizacemi ve válce mají poměrně ‚humanistický‘ charakter ve světle metod, které proti Kurdům používá existující turecký státní fašismus,“ prohlásila TAK loni. Vazby na PKK tehdy výslovně popřela: „V tomto ohledu nejsme na (…) těchto organizacích závislí. My jako TAK určujeme a uskutečňujeme svou nezávislou akční strategii (a) taktiky.“
Co se PKK týče, její vedení popírá, že by nad TAK mělo kontrolu, a některé akce Sokolů dokonce odsoudilo. Současný vůdce PKK Cemil Bayik dokonce letos v květnu uvedl, že TAK slouží turecké vládě jako prostředek k diskreditaci PKK v očích mezinárodního společenství.
Bílý dům ovšem TAK na začátku října charakterizoval jako „urbánní teroristické křídlo“ PKK a za teroristickou organizaci pokládá Sokoly i Británie. Na údajně přetrvávající pojítko mezi TAK a Stranou pracujících upozorňuje i řada bezpečnostních expertů, přičemž TAK přisuzují různou míru autonomie. Předpokládají přitom, že PKK poskytuje spíše ideologickou, případně finanční podporu, ale přímo neřídí ozbrojené akce.
Metin Gurcan Sokoly charakterizuje jako "semi-autonomní jednotku pod patronátem, ale nikoli pod plnou kontrolou PKK". Míní přitom, že uvnitř PKK operují "holubičí" a "jestřábí" křídla a že TAK spolupracuje právě s jestřáby. Sokoli podle něj fungují jako proxy válečníci, jejichž prostřednictvím PKK přenáší ozbrojený konflikt z východního Turecka na západ země. Upozorňuje přitom, že TAK se celé čtyři roky nepodepsala pod žádný atentát a nová vlna útoků přišla poté, co se loni v létě zhroutilo příměří mezi PKK a Ankarou.
Ani podle exreportérky Boston Globe a expertky na kurdskou otázku Alizy Marcusové není pravděpodobné, že by se Sokoli dominantní PKK zcela vymkli z rukou. „Bylo by to poprvé v dějinách PKK, kdy by dovolili existenci nějaké jiné, Kurdy reprezentující skupiny, než sebe samotné. Když PKK v 90. letech bojovala s konkurenčními kurdskými skupinami v Evropě, zabíjela disidenty ve vlastních řadách. Nevidím důvod, proč by teď měli na pódium pustit někoho jiného,“ uvedla Marcusová v březnu pro Middle East Eye.
