Fico je otevřeně proruský. Pokud sestaví příští vládu, demokracie bude v ohrožení, varuje politoložka

Situace ještě nikdy nebyla tak nepříznivá pro vítězství demokratických stran. Tři roky vládnutí Igora Matoviče ve slovenské společnosti vytvořily frustraci a hněv, to je živná půdou pro populisty typu Roberta Fica, popisuje politoložka a socioložka Soňa Szomolányi. „Letos nás čekají přímo superkritické volby. Pokud je vyhraje Fico, bude ohrožena sama slovenská demokracie. Inspiroval se Orbánem a poučil se,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Bratislava Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slovenská politoložka a socioložka Soňa Szomolányi

Slovenská politoložka a socioložka Soňa Szomolányi | Zdroj: Profimedia

Může být po letošních předčasných volbách ohrožena slovenská demokracie? Množí se hlasy, že v případě vítězství Roberta Fica (Smer) by mohla nastat „orbanizace“ slovenské společnosti. Jak se na tato varování díváte? Například expremiér Igor Matovič (OĽaNO) říká, že může dokonce skončit demokracie. Je to opravdu tak vážné?
Slovensko už zažilo více kritických voleb, kdy nešlo jen o výměnu vlády, ale i o možnou změnu režimu. To bylo například v roce 1998, kdy šlo o zápas s Vladimírem Mečiarem a jeho stylem vládnutí. Tehdy ty kritické volby dopadly dobře a následovaly dvě volební období vlád Mikuláše Dzurindy, které dokázaly reformami kompenzovat předcházející období.

Slovenský expremiér Fico odmítá předání stíhaček Ukrajině. Chce, aby se proti postavil parlament

Číst článek

Riziko tu je, ale není to fatální. Také v roce 2018 jsme byli v dějinném zlomu, iniciativě Za slušné Slovensko se povedlo donutit Fica k rezignaci na post předsedy vlády a poté po volbách vytvořit vládu bez Smeru.

Co nás teď čeká, jsou superkritické volby. Situace ještě nikdy nebyla tak nepříznivá pro vítězství demokratických stran, i když musím připomenout, že i některé vládních stran ze současného volebního období nesplňují principy liberální demokracie.

Jestli je naše demokracie ohrožená? Ohrožená by skutečně byla tehdy, kdyby vládu sestavoval Robert Fico.

A ta „orbanizace“? Jak by mohla vypadat?
Naše výhoda oproti Orbánovu režimu je ta, že žádná ze stran nemá bůhvíjak propracovanou doktrínu, jde spíš o ad hoc prosazování různých agend.

Pokud by však Fico skládal vládu, je pravděpodobnost tohoto scénáře vysoká. Má totiž už zkušenost z období 2012-2016 z jednobarevného vládnutí. Tehdy se choval jako demokrat… kromě svých kontroverzních projevů. Neměnil ale ústavu, volební systém a další věci, které udělal Viktor Orbán. Dnes už je ale poučený.

Slovenský expremiér Robert Fico | Zdroj: Profimedia

Co se u něj změnilo?
Asi nejdůležitější věc, jak vysvětlit jeho posun od stoupence evropského jádra téměř k extrému, je, že bojuje zápas o svou vlastní svobodu a o svobodu svých nominantů z vlád Smeru.

Fico nabízí zničující stabilitu. I voliči vládních stran si přejí konec cirkusu, popisuje sociolog Vašečka

Číst článek

Někteří už jsou odsouzení, jsou ve vězení a teď otevřeně vyhrožuje vyšetřovatelům, soudcům, prokurátorům, že když se dostane k moci, tak si s nimi vyřídí účty. Takový útok – zatím verbální – na právní stát jsme nezažili ani za Mečiara. Je za tím jeho zápas o vlastní svobodu. To je silná motivace.

Mezi lety 2006-2018 byl deset let premiérem a jak už jste zmínila, pak musel po protestech následujících po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky ustoupit do pozadí. Chystá se tedy jeho návrat?
Preference zatím ukazují, že i když je v politickém a veřejném diskurzu nejaktivnější, tak je na druhém místě. Vede Hlas Petera Pellegriniho, který se od Smeru oddělil.

Lidé ho preferují i proto, že je mírnější, snaží se balancovat. Například zrovna teď v debatě, kterou na Slovensku vedeme o tom, jestli dodáme naše stíhačky Ukrajině. V tom jsou v jasném protikladu vůči tomu, co vysílá Fico, který je otevřeně proruský.

A Pellegrini by s Ficem do koalice chtěl?
Hlas by nebyl proti tomu vytvořit koalici s demokratickými stranami jako Progresivné Slovensko, SaS atd. Zásadně z toho vyplývá, že s Ficem a jeho Smerem se netouží dostat do koalice. Pokud by se to podařilo, byl by to happy end ze všech těch katastrofických scénářů.

Jsou Slováci proruští, nebo fandí Ukrajině? Tamní veřejnou debatu zmátly protichůdné průzkumy

Číst článek

Je potřeba dodat, že problém Slovenska je víc na straně nabídky politických elit než na straně obyvatelstva. To říkám navzdory tomu, že vím, jaké je rozložení postojů na Slovensku – ne právě příznivé pro nějaký civilizační rozvoj.

Častěji ale slýchám, že Hlas je vlastně jen Smer 2, že jsou financováni stejnými oligarchy a jsou odsouzeni k budoucí spolupráci…
Pokud Pellegrini uvidí vstřícnost ze strany demokratických stran, tak tady je možnost, že půjde raději s nimi. Jak ale říkáte, někteří voliči i politici z demokratické strany spektra jsou však ve vztahu k Hlasu moralizující a veřejně říkají, že spolupráci se Smerem 1 a Smerem 2 nechtějí.

To je ale cesta do pekel. V takovéto situaci, kdy jde skutečně o mnoho, je třeba se chovat v souladu s etikou zodpovědnosti a ne s etikou absolutních hodnot. Hlas se jeví jako jednoznačně protinacionalistická, protifašistická a prozápadní strana. Zatím ale musí balancovat, vyjadřují se opatrně, aby neztratili bývalé voliče Smeru.

Jejich největší zátěž je, že se také podíleli na korupčním systému, který vytvořil Smer, a to je důvod, proč jsou odsuzovaní. Uvidíme, nakolik budou lídři stran jako Progresivné Slovensko, SaS nebo KDH politicky realističtí.

Peter Pellegrini | Foto: Ludovic Marin | Zdroj: Reuters

Matovičův odkaz

Do jaké společenské nálady Slovensko dostaly teď tři roky vlád Igora Matoviče a Eduarda Hegera (oba OĽaNO)?
Lidé jsou frustrovaní a naštvaní z chaotického vládnutí nejprve vlády Igora Matoviče a teď i Eduarda Hegera, jehož vláda už je teď jen pověřená, protože jí byla vyslovena nedůvěra.

Slovenské vládě se podařilo parlamentem protlačit státní rozpočet. Ruší ale i koncesionářské poplatky

Číst článek

Oprávněná frustrace a hněv je živnou půdou pro populisty, jako je Robert Fico, k tomu se přidá strana Republika, která se odloučila od ĽSNS Mariana Kotleby. Ta už se naštěstí do parlamentu nedostane, jak to vypadá. Ale Republika je oproti ní jen mírnější extrém.

Větší zodpovědnost za současný stav momentálně nesou politické elity, protože co se podařilo Matovičovi jako premiérovi a poté jako ministrovi financí, to nedokázali za své vlády ani Vladimír Mečiar ani Robert Fico. Tak polarizovaná společnost… dokázal ji rozvrátit a zároveň spojit v averzi vůči sobě. Dnes je 88 % Slováků, kteří ho odmítají.

Matovičovi se bohužel podařilo rozvrátit nejen politickou scénu, ale i celou společnost, protože vyvolal vysokou míru rozhořčenosti a hněvu vůči způsobu jeho vlády. Výsledky současného vládnutí dosáhly toho nejhoršího – ztráty naděje na slušnou politiku a alternativu. Ztráta naděje může lidi demobilizovat. Buď nepůjdou k volbám, nebo to ze zlosti a protestu hodí extrémním stranám.

Igor Matovič | Zdroj: Reuters

Jak si budou slovenské dějiny za pět deset let pamatovat spory Matoviče s předsedou SaS Richardem Sulíkem? Před 13 lety na stejné kandidátce vstoupili do slovenské politiky, postupně se stali lídry pravice, ale po vzájemné vládní zkušenosti jsou dnes úhlavními nepřáteli a jejich spory pomáhají k návratu Fica, proti kterému celou svou politickou kariéru bojují.
Sulík má také velký podíl zodpovědnosti, ale příčina většiny problémů je především Matovič. Sulík se dlouho držel a na některé Matovičovy nehorázné hlášky neodpovídal.

Došla mu ale trpělivost a SaS odešla z vlády. To by nebylo tak špatné, ale od té doby, kdy odešli, dělá Sulík jednu chybu za druhou. Chaotická rozhodnutí. Nedokázal se rozhodnout, jestli bude v opozici či koalici, jestli bude končící vládu podporovat. Do dějin vstoupí jako člověk, který nemá předpoklady být politikem, natož státníkem. Chybí mu sociální empatie, geopolitiky je negramotný, což ukázal několikrát.

Kdo je spasitel a kdo rozvraceč? Slovensko očekává zlomové volby v parlamentním i stranickém chaosu

Číst článek

Jeho největší zásluha byla, že nominoval na ministra zahraničí nečlena strany, ale diplomata Ivana Korčoka. Pokud by byl ochotný postavit na pozici lídra SaS jeho, tak nebude muset mít obavy s tím, jestli se vůbec dostane do parlamentu. Nedokázal ale překročit hranice svého ega. To se stalo už několikrát, protože mnozí viditelní členové z SaS v minulosti odešli. Sám sebe považuje za alfasamce a stranu možná dovede mimo parlament.

To v učebnicích o tomto duu nebude příliš pozitivní kapitola…
Oba po sobě zanechají asi těžko pozitivní stopu. Je třeba zmínit, že Matovič často útočil na Sulíka, že v roce 2011 položil vládu Ivety Radičové, jenže oni ji položili spolu. V těchto vládách byl ale Sulík racionálnější. Vzhledem na svůj ekonomický liberalismus až libertarianismus byl dokonce místy hlasem rozumu.

Minimálně v ekonomické oblasti se snažil strážit finance, bohužel ale byl ministrem hospodářství a ministrem financí se stal posléze Matovič, který zase vše rozkládal a státní kasu považoval za svou. Odměňoval ty, kteří ho obdivovali a poslouchali, a naopak trestal například ministerstvo spravedlnosti, zdravotnictví nebo školství, jejichž ministři proti němu vystupovali.

Dovolím si říci, že už dnes mezi Ficem a Matovičem není žádný rozdíl. Matovič už dávno opustil svou antikorupční agendu, která mu sloužila jako výtah k moci a dovedu si představit, že by spolu dokonce mohli být v koalici. Pokud by Fico byl ochotný. Protože jinak už s Matovičem příště vládnout není ochotný asi nikdo.

Předvolební billboardy stran SaS a OĽaNO | Zdroj: Profimedia

Západní orientace ohrožena

Současná prezidentka Zuzana Čaputová, premiér Heger, ministr obrany Jaroslav Naď i zahraničí Rastislav Káčer jsou jasně prozápadní. Pokud se nemýlím, to je ve slovenské politice rarita…
Ano, to je štěstí, protože na úrovni zahraniční politiky se přes všechno podařil udržet konsensus. Dokonce i předseda parlamentu Boris Kollár jednoznačně podporuje pomoc Ukrajině, uprchlíkům nebo proatlantickou orientaci. Dá se říci, že to dělá jednodušším jazykem, ale o to účinnějším pro širší část veřejnosti.

Největší riziko je, že kdyby vytvářel vládu Fico, tak se to změní. Dnes říká, že chce, aby mělo Slovensko přátelské vztahy s Ruskem, je proti dodávání zbraní na Ukrajinu, sankce podle něj nefungují a je potřeba je zrušit. Z opozičních lavic tak překonává i Orbána. Nevypadá to, že by měl zájem vyvést nás z EU a NATO, ale velmi silně ovlivňuje vystrašenou část společnosti. Prostřednictvím nejnižších pudů si získává voliče.

Celá slovenská politika se přesouvá do extrému. S kandidáty fašistů už spolupracuje vláda i opozice

Číst článek

Je velmi dobře, že tato čtyřka nebo pětka drží proatlantickou a prozápadní orientaci, přestože sama prezidentka je ze strany opozice vulgárně a nechutně ostřelovaná. Takto své politické soupeře nedehumanizoval ani Mečiar.

Omlouvám se, že to zase porovnávám s ním, ale on je takovým referenčním bodem, který byl doteď považovaný za něco nejhoršího, ale Matovič i Fico už opravdu nemají zábrany.

Ještě bych se doptal na lídra Sme rodina a předsedu parlamentu Borise Kollára, která nyní vypadá jako možná nejsilnější hráč slovenské politiky. Ze své pozice dokázal blokovat řadu vládních návrhů, a naopak podporovat mnohé opoziční. V jaké formě jde do předčasných voleb jeho uskupení?
Dost těžko říci. Máte pravdu, že je dnes jako předseda parlamentu nejsilnějším politikem, protože rozhodování se přeneslo do parlamentu, kde se chopili moci poslanci, kteří každou chvíli podávají nějaké populistické zákony. Vláda je vůči tomu bezmocná, už nemá většinu.

Kollár má v parlamentu silnou páku a je otevřený povolební spolupráci na obě strany – jak se stranami více demokratickými, tak těmi doteď opozičními. Sice tvrdí, že se Smerem není ochotný jít do koalice, ale to nepovažuji za stoprocentní.

Někteří politici nedávno říkali, že při vyjednávání držel slovo. Sice to bylo slovo mafiána, ale pevné. Jistě zamíchá kartami, protože když by se přidal ke koalici vytvářené Ficem, tak by jim to pomohlo k ústavní většině. Jeho záměr není budovat právní stát, v politice mu jde především o obchody.

Předseda slovenské Národní rady Boris Kollár | Zdroj: TASR/Profimedia

Po letech se vrátil i Mikuláš Dzurinda s Modrou koalicí. Jak zamíchá kartami on?
To je velká neznámá. Snaží se vytvořit alternativu, zatím to ale nevypadá velmi nadějně, zatím se ale neví ani sestava či program, kromě vize, že to má být proevropská a proatlantická strana.

Zároveň pánové Heger a Naď také usilují o nějaký nový subjekt. Zatím je to vágní a fragmentované, což je naprostý opak toho, co by se mělo dít. Zkušenost z roku 1998 je, že Mečiara se podařilo porazit díky široké koalici a integraci menších subjektů.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme