Námořní patroly Evropské unie ve Středozemním moři v pondělí skončí. Vyžádala si to Itálie

Unijní námořní operace Sophia, která zasahuje proti pašerákům migrantů, může po neděli pokračovat – ovšem bez lodí. Vyžádala si to Itálie, která původně hrozila úplným zablokováním operace. Podobu předběžné dohody unijních států Radiožurnálu potvrdily diplomatické zdroje.

Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jedna z lodí námořní operace Evropské unie Sophia | Foto: Jon Nazca | Zdroj: Reuters

Až námořní operaci Sophia v neděli skončí stávající mandát, bude moci dalších šest měsíců pokračovat už jen bez lodí. Předběžně se na tom podle diplomatických zdrojů dohodly členské státy Evropské unie. Většina z nich si přála pokračování operace, která ve Středozemním moři zasahuje proti pašerákům lidí. Itálie ale s nasazením lodí nesouhlasí.

Sophia by se tak podle předběžné dohody měla v budoucnu více soustředit na letecké patroly a na výcvik libyjské pobřežní stráže. Bez lodí by pravděpodobně už nemohla potápět lodě pašeráků lidí.

Itálie Sophii nechce

Italská vládní koalice se operaci Sophia, kterou prosadil předchozí kabinet Mattea Renziho, pokouší omezit od svého loňského nástupu k moci. Od července 2018 do začátku března Sophia zachránila jen 106 migrantů, za předchozí roky má na kontě přitom více než 49 tisíc lidí vyzvednutých na moři.

‚Jak jsem slíbil.‘ Itálie začala na příkaz Salviniho vyklízet uprchlický tábor na Sicílii

Číst článek

Na prodloužení mandátu v posledních měsících tlačilo zejména Německo, které se ale už dříve kvůli sporům do operace rozhodlo své lodě nenasazovat. Německá fregata Augsburg se ze Středozemního moře stáhla v únoru.

Italská vláda složená z Ligy a Hnutí pěti hvězd odmítá dále nést zátěž přicházejících lidí. Ostatní evropské země žádá, aby buďto otevřely své přístavy, nebo aby schválily kvóty a migranty si na základě nich z Itálie přerozdělovaly.

Přijměte kvóty

I kvůli odporu České republiky se zatím unijní země na reformě azylového systému nedohodly. Italský premiér Giuseppe Conte za to země V4 několikrát ostře kritizoval, hrozil jim mimo jiné finančním postihem.

‚Migrace není problém, ale prostor pro spolupráci,‘ uvedl egyptský prezident na historickém summitu

Číst článek

Počty lidí přecházejících Středozemní moře loni poklesly na úroveň před migrační krizí. Námořní patroly operace Sophia končí v době, kdy se s teplejším počasím vydává na cestu více lidí. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) návrat migrační krize nehrozí.

„Pro mě je důležité, že existuje shoda na posílení evropské pohraniční stráže. Česká republika je připravená samozřejmě přispívat a pomáhat stejně jako dosud. Celá Evropa už je poučená z migrační krize, nemělo by se stát, že bude zaskočená jako dříve,“ uvedl Hamáček začátkem března.

Unijní země se zatím předběžně dohodly, že se Evropská pobřežní a pohraniční stráž začne rozšiřovat od ledna 2021. Pokud změny schválí členské země i europoslanci, mohla by se stráž na plných 10 tisíc lidí dostat v roce 2027.

Mandát končí v neděli

Členské země Evropské unie mohly proti předběžné dohodě na pokračování operace bez lodí vystoupit do 11. hodiny dopoledne. Podle diplomatických zdrojů Radiožurnálu tak ale žádná neučinila. Následovat by tedy mělo formální potvrzení dohody unijními státy.

Itálie nakonec s alespoň omezeným pokračováním operace Sophia podle diplomatů souhlasila i pod tlakem vlastního námořnictva.

Unijní operace Sophia má od roku 2015 za úkol systematicky monitorovat a rozbíjet pašerácké sítě. Členské země později mandát rozšířily o výcvik libyjské pobřežní stráže. Sophia také sbírá informace o ilegálním obchodu s libyjskou ropou. 

Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme