Soud Evropské unie zamítl českou žalobu proti zbraňové směrnici. Podle něj není diskriminační
Žaloba České republiky proti směrnici omezující držení zbraní neprošla. Soudní dvůr Evropské unie ji v úterý zamítl. Unijní norma podle soudu není diskriminační a neporušuje unijní zásady, jak namítá Česká republika.
Unijní normu země Evropské unie i europarlament schválily předloni. Česko, které bylo od začátku proti, mimo jiné namítalo, že úprava zasahuje do práv vlastníků legálně držených zbraní. Praha proto podala žalobu, která žádala zrušení směrnice. Požadavek podpořily také Polsko a Maďarsko.
Zamítněte žalobu Česka na směrnici o zbraních, doporučila generální advokátka Soudního dvora EU
Číst článek
Soud v úterý konstatoval, že české námitky jsou neopodstatněné. Unijní orgány podle soudu nepřekročily přijetím směrnice své pravomoci ani nezasáhly do práv vlastníků či držitelů zbraní.
Změny vyplývající z nové právní úpravy by se dotkly téměř všech asi 300 000 držitelů zbrojních průkazů v Česku a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Zastánci držení zbraní nyní prosazují zakotvení práva na ozbrojenou obranu do české ústavy, kterým se v současnosti zabývají senátoři.
„Už se nemůžeme dále odvolávat a bude tedy třeba směrnici zohlednit v našich zákonech. Pokud by to Česká republika neudělala, tak nám hrozí sankce v řádech desítek milionů korun,“ řekla pro Radiožurnál mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová.
Opoziční poslankyně Jana Černochová z ODS v reakci na rozhodnutí soudu vyzvala vládu, aby jednala s dalšími evropskými zeměmi o změně směrnice. Rozsudek je podle šéfky sněmovního výboru pro obranu prohra celého Česka.
Zachování vzájemné důvěry
Evropská komise aktualizaci víc než 25 let starých pravidel pro držení zbraní odůvodnila potřebou odstranit její nedostatky a překážky na vnitřním trhu. Skutečným cílem byl však podle Česka boj proti terorismu. Unijní instituce tak mohly překročit své pravomoci.
Zástupci unijních institucí odmítli, že by zákazy některých typů zbraní byly namíření pouze k přecházení trestné činnosti. Andrea Westerhof Löfflerová zastupující před soudem Radu EU, tedy členské země, uvedla, že hlavním důvodem pro přijetí nových pravidel bylo zachování vzájemné důvěry mezi státy, že lze i nadále bezpečně obchodovat se zbraněmi. Navázání důvěry podle ní bylo podmínkou pro zrušení hraničních kontrol.
Českou žalobu proti zbraňové směrnici poprvé řešil evropský soud. Zákazy jsou podle Prahy nepřiměřené
Číst článek
Česká republika také poukázala na to, že si Evropská komise nenechala zpracovat dopadovou studii. Europoslanci a členské země tak podle Česka neměli dostatek informací o účincích, které směrnice může mít na legální vlastníky zbraní.
Soud tento argument odmítl s tím, že tuto povinnost nemají ve všech případech. Unijní orgány navíc podle soudu měly k dispozici „četné analýzy a doporučení pokrývající všechna témata zmíněná v argumentaci České republiky“. Z těchto podkladů nic nenasvědčovalo tomu, že by opatření zavedená směrnicí byla nepřiměřená, uvedl nejvyšší justiční orgán Evropské unie.
