Soud v Tel Avivu pozastavil kritizovanou dražbu tetovacích razítek z Osvětimi
Izraelský soud ve středu pozastavil aukci sbírky nástrojů, které sloužily k tetování vězňů v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Reagoval na protesty lidí přeživších holokaust. Aukce vyvolala pobouření a sklidila kritiku od ředitele izraelského památníku holokaustu Jad vašem.
Nabídky zájemců do středečního rána v aukční síni Meira Colmana dosáhly 3400 dolarů (75 tisíc). Telavivský soud ve středu ale vyhověl požadavku přeživších a nařídil dražbu zastavit. O tom, zda bude pokračovat, se rozhodne při soudním státní 16. listopadu. Colmanova síň na své webové stránce, na níž se hovoří o „nejvíce šokujících předmětech vztahujících se k holokaustu“, o pozastavení prodeje informovala.
Na devíti vězeňských budovách v Osvětimi se objevily antisemitské nápisy v němčině a angličtině
Číst článek
Nacisté v Osvětimi zavraždili 1,1 milionu lidí, z nichž většina byli Židé. Tetování se používalo pouze v tomto koncentračním táboře, uvádí agentura Reuters.
Upozornila také, že Izrael nemá zákon zakazující soukromý prodej předmětů vztahujících se k holokaustu. Zástupce soudu neposkytl informaci, na jakém základě dnes soud rozhodl.
Kolekce sestává ze 14 tetovacích razítek a návodu k použití od výrobce Aesculap. Aukční síň předpokládá, že se sbírka vydraží za 30 tisíc až 40 tisíc dolarů (až více než 880 tisíc Kč), napsal list The Jerusalem Post.
Colman tvrdí, cílem prodeje je „zvýšit povědomí“. V rozhovoru s izraelským vojenským rozhlasem poznamenal, že je tím posledním, kdo by holokaust zlehčoval. „Chci zajistit, aby se tyto předměty dostaly do správných rukou a nezmizely ze stránek historie,“ uvedl. Dodal, že je vnukem člověka, který holokaust přežil a byl tetovaný.
Razítka s vyměnitelnými jehlami
Nacisté vězně označovali tetováním čísel a písmen na předloktí. Podle washingtonského muzea holokaustu byli vězni původně tetováni pomocí razítek s vyměnitelnými jehlami, které byly uspořádány do tvaru čísel. Razítka byla nejprve vyražena do kůže, načež se do rány vetřel inkoust.
Před 80 lety nacisté poprvé použili Cyklon B. Do konce války jím zabili téměř tři miliony lidí
Číst článek
Tetování bylo trvalé a stalo se jedním z nejodpornějších symbolů holokaustu, při kterém bylo během druhé světové války režimem Adolfa Hitlera po celé Evropě systematicky vyvražděno asi šest milionů Židů. Nacisté vyvraždili také statisíce Romů, mentálně nemocných, homosexuálů a dalších skupin, které považovali za méněcenné. V nacistických koncentračních táborech a na popravištích zahynuly také miliony Rusů, Poláků a příslušníků dalších národů.
Sbírka tetovacích razítek, která jde do dražby, je podle aukční síně jednou ze tří, o jejichž existenci se ví. Jednu má podle aukční síně Vojenské lékařské muzeum v Petrohradě, zatímco druhou má Státní muzeum Auschwitz–Birkenau (Osvětim-Březinka).
Plánovanou dražbu kritizují židovští lídři a židovské organizace. Ředitel izraelského památníku holokaustu Dani Dajan na twitteru napsal, že Jad vašem se staví proti „obchodování s židovskými a nacistickými předměty z doby holokaustu“, a dodal, že tuto činnost povzbuzují „chamtiví obchodníci“.
Předseda Evropského židovského sdružení rabín Menachem Margolin písmeně požádal izraelského ministra obrany, aby „odpornou“ dražbu zastavil, uvedl izraelský deník Hamodija.
