Soud v Bahrajnu odsoudil opoziční aktivisty
Bahrajnský soud poslal za mříže deset opozičních aktivistů. Odsouzení, kteří patří ke komunitě šíitských muslimů, dostali doživotní tresty za údajné plánování převratu proti vládnoucí sunnitské dynastii. Do vězení půjde i několik dalších odpůrců režimu, mezi nimi i sunnitský liberální vůdce Ibráhím Šaríf, který se přidal k šíitské opozici.
„Rozsudky byly velmi tvrdé, asi osm lidí bylo odsouzeno na doživotí, dalších patnáct k tvrdým trestům. Svědčí to o tom, že se režim snaží tvrdě potlačovat protestní hnutí. Na druhou stranu však přítomnost americké armády nutí Bahrajn k tomu, aby 1. července začal národní dialog. Tyto tvrdé tresty tak znamenají špatný začátek tohoto dialogu,“ říká Zora Hesová, analytička Asociace pro mezinárodní vztahy.
Sunnitská vláda v Bahrajnu podle Hesové diskriminuje šíitskou většinu. Většina protestů byla šíitských a také většina stran, které se od roku 2000 v Bahrajnu angažují, jsou šíitské. Právě přístup režimu tak prohlubuje náboženské a etnické rozdíly mezi lidmi a sváry mezi nimi, i když na počátku protestů byla širší nespokojenost s vládou.
To zároveň prohlubuje opozici mezi šíitskými masami a sunnitskými sousedními státy.
Bahrajn je tradičním spojencem Spojených států. Bez amerického tlaku by bahrajsnký král zřejmě k národnímu dialogu vůbec nepřistupoval.
Diplomatická trapnost
„Pro USA je přitom Bahrajn zdrojem diplomatické trapnosti. Spojené státy podporují demokratické změny a hnutí v arabském světě. Ale ve státě, ve kterém jsou díky své páté flotile Američané nejvíce přítomni, byly protesty potlačeny,“ uvádí Hesová.
„Bahrajn si musí vybrat, do jaké míry bude povolný americké diplomacii a také do jaké míry bude spolupracovat se svým velkým sousedem, Saúdskou Arábií,“ uzavírá Hesová.
