Soud v Haagu uznal Taylora vinným ze zločinů spáchaných v Sieře Leone

Bývalý prezident západoafrické Libérie Charles Taylor půjde s největší pravděpodobností za mříže kvůli válečným zločinům spáchaným v sousedním Sierra Leone během konfliktu z konce 20. století. Z podpory tamních brutálních rebelů Taylora usvědčil speciální soud pro Sierra Leone v Haagu, podporovaný OSN. Rozhodnutí o trestu vynese tribunál v květnu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý liberijský prezident Charles Taylor

Bývalý liberijský prezident Charles Taylor | Zdroj: Reuters

Obžalobě se podařilo prokázat spojení mezi Taylorem a sierra-leonskými povstalci z Jednotné revoluční fronty. Ty měl liberijský válečný lord a pozdější prezident především zásobovat zbraněmi, nakoupenými také za prodané diamanty ze Sierra Leone.

Podle soudu Taylor nese odpovědnost za všech jedenáct zločinů, ze kterých byl obviněn, včetně mrzačení civilistů, plenění sídel či sexuálního zotročování. Jako důležitý usvědčující důkaz posloužily soudu záznamy telekomunikace mezi Taylorem a rebely na druhé straně hranice.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mezinárodní soud v Haagu uznal liberijského exprezidenta Charlese Taylora vinným za zločiny spáchanými za občanské války v Sieře Leone. Ve večerním Radiožurnálu jsme o Taylorovi mluvili s afrikanistou Otakarem Hulcem

Jednotná revoluční fronta nechvalně proslula během dekády trvající občanské války amputacemi končetin civilistů a dalšími ukrutnostmi, které často vykonávaly děti.

„Říká se, že dětští vojáci, kteří byli zverbováni do řad povstaleckého hnutí, museli každý večer přinést pytel plný odsekaných chodidel, jinak byli velmi přísně potrestáni. Povstalci vyřezávali svým obětem do těla rozžhaveným bajonetem zkratku svého názvu RUF,“ říká zahraničněpolitický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák.

64letý Taylor veškerá obvinění popřel. Tvrdil, že přispěl k mírovému řešení konfliktu a obžaloba je selektivní a politicky účelová. V Haagu, kam exprezidenta převezli po zadržení v nigerijském exilu, strávil Taylor posledních pět let. Zajímavé je, že ve vazbě trávil roky jako novopečený konvertita k židovské víře.

„Charles Taylor je hodně kontroverzní postava. Vystudoval v USA, vrátil se do Libérie, kde se jako diplomovaný ekonom stal členem vlády. Zpronevěřil ale nejméně milion dolarů a uprchl do Spojených států, tam byl zatčen, ale z vězení se mu podařilo utéct a vrátil se opět do Libérie. V posledních dvou letech se prokázalo, že byl členem CIA,“ přiblížil ve Večerním Radiožurnálu afrikanista Otakar Hulec.

Připomněl, že po návratu do Libérie Taylor svrhl prezidenta a zaujal jeho místo. „A to, co dnes předčítal soudce, je všechno pravda. Jsou to strašné věci, kterých se za svého působení v Libérii dopouštěl,“ dodal.

Soud vyslechl 115 svědků a prošel 50 tisíc stran dokumentů. Rozhodnutí o trestu vynese 30. května.

Mezinárodní trestní právo umožňuje stíhat státníky, v praxi to časté není

Dnešní rozsudek označují komentátoři za přelomový. Charles Taylor je totiž první bývalou hlavou státu odsouzenou mezinárodní justicí od poválečného Norimberského procesu.

„V některých případech byli i bývalí představitelé států před mezinárodními trestními tribunály, například bývalý srbský prezident Miloševič. On se však nedožil konce procesu. Takže nebyl odsouzen,“ připomněl v Ozvěnách dne profesor Pavel Šturma z pražské Právnické fakulty a člen Komise OSN pro mezinárodní právo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Odsouzení liberijského exprezidenta Charlese Taylore je prvním případem uznání viny bývalého šéfa státu od Norimberského procesu. O tématu jsme mluvili v Ozvěnách dne s profesorem Pavlem Šturmou z PF UK, členem Komise OSN pro mezinárodní právo.

Upozornil, že mezinárodní trestní právo umožňuje stíhat nejvýše postavené státníky za válečné zločiny či zločiny proti lidskosti, v praxi k tomu ale často nedochází. Podle něj je to dáno tím, že některé státy nespolupracují dostatečně s mezinárodními trestními tribunály a státníky nepředávají k trestnímu postihu.

„I v případě Taylora byl problém v tom, že byl prezidentem Libérie a tady byl obviněn za zločiny spáchané během občanské války v Sierra Leone. Skrýval se na území jiných afrických států, které nechtěly dlouho spolupracovat a až pod tlakem mezinárodního společenství předán zvláštnímu soudu,“ přiblížil.

„Mohlo by se to v budoucnu týkat i mnoha dalších, třeba i sloužících prezidentů. Do Haagu by se měl také dostavit, ovšem odmítá to, současný prezident al-Bašír ze Súdánu. A takových diktátorů nejen v Africe, ale i jinde po světě je víc. Tak doufejme, že jim to trošičku ukáže, kam až by mohli dospět,“ myslí si afrikanista Otakar Hulec.

Jan Prokeš, Veronika Sedláčková, Michaela Vydrová, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme