Soud v Londýně rozhodne o vydání Viktora Koženého do USA
Londýnský soud by měl definitivně rozhodnout o vydání Viktora Koženého z Baham do Spojených států. Americké úřady finančníka českého původu podezírají z uplácení při pokusu o privatizaci ropného průmyslu v Ázerbajdžánu.
O jeho vydání z Bahamských ostrovů žádají od roku 2005, dva tamější soudy ale zatím vždy rozhodly ve prospěch Koženého. Soudní výbor státní rady britské královny je tak pro Spojené státy poslední možností, jak rozhodnutí bahamské justice zvrátit.
Bahamy sice nejsou od roku 1973 britskou kolonií, hlavou státu však zůstává britská královna. Poslední soudní instance, ke které se může člověk žijící na Bahamách odvolat, je tak soudní výbor v Londýně.
Případ Viktora Koženého shrnuje zpravodaj ČRo ve Spojených státech Vít Pohanka
O vydání Koženého se zatím marně snaží také české úřady. Ani dnešní případné vydání do USA by nic nezměnilo na tom, že v Česku Kožený zatím souzen nebude. Česko totiž nemá s Bahamským společenstvím uzavřeny patřičné dohody, které by vydání umožnily.
Spojené státy takové dohody sice mají, ale ani Američané zatím neuspěli. V letech 2005 a 2006 strávil Viktor Kožený delší dobu vězení v bahamské metropoli Nassau, kdy se o vydání rozhodovalo. Bahamský soud nakonec Koženého nevydal a propustil ho na kauci. Následovala odvolání, až se případ dostal do Londýna.
Američané chtějí Koženého soudit za údajné uplácení v Ázerbájdžánu. V USA totiž existuje zákon, který umožňuje stíhat společnosti registrované ve Spojených státech i za korupční praktiky jinde ve světě.
Viktor Kožený v roce 2003 v rozhovoru pro Český rozhlas obvinil z uplácení v Ázerbájdžánu americké investory a popřel svou účast na podvodech během české kuponové privatizace
To je případ i Viktora Koženého, který dal v 90. letech dohromady skupinu mocných investorů a snažil se získat podíl na privatizaci ropného průmyslu v Ázerbájdžánu. A to i pomocí úplatků.
Investoři při neúspěšné privatizaci přišli o 350 milionů dolarů. Koženého společník Frederik Bourke už ve stejném případě dostal dvouletý trest a pokutu 20 milionů.
Sám Kožený v roce 2003 v rozhovoru pro Český rozhlas připustil, že o uplácení v Ázerbájdžánu věděl. Pokus získat podíl na privatizaci tamního ropného průmyslu by prý jinak ani neměl šanci.
On sám ale popřel, že by se na uplácení přímo podílel: „S takovými věcmi si ruce nešpiním, na to si najali svého agenta,“ řekl tehdy zpravodaji ČRo Kožený o investorech, které zastupoval.
