Soud zablokoval sporné části arizonského imigračního zákona
Doslova za pět minut dvanáct zasáhl federální soud v americké Arizoně a zablokoval sporné části imigračního zákona necelých 24 hodin před jeho vstoupením v platnost. Legislativa měla státní policii uložit za povinnost kontrolovat imigrační status osob zadržených kvůli nějakému přestupku.
Před Bílým domem ve Washingtonu měli Hispánci původně demonstrovat, ale nakonec spíš slavili. Rozhodnutí soudu je pro ně i federální vládu dočasným ale důležitým vítězstvím. Policie ve vzdálené Arizoně, aspoň zatím, nebude mít povinnost kontrolovat, jestli jsou ve Spojených státech legálně. Nebudou také sebou navíc muset nosit přistěhovalecké dokumenty, s čímž zákon také počítal.
Podle převažujícího názoru Hispánců by totiž takové nařízení uplatňovali strážci zákona diskriminačně, podle vzhledu podezřelého. Ale i když federální soud definitivně arizonský zákon zavrhne jako neústavní, problémy mnoha z nich to tak jako tak neřeší.
O tom, zda sporný zákon nakonec vstoupí v platnost se bude rozhodovat na podzim. Podle amerikanisty z Fakulty sociálních věd UK Kryštofa Kozáka jsou předpoklady pro to, že se spor dostane před nejvyšší soud Spojených států.
„Soud většinou rozhoduje ve prospěch federální vlády, to znamená, že by měl podržet včerejší rozhodnutí o zrušení určitých částí arizonského zákona. Nicméně soudci nejsou nakloněni Baracku Obamovi, a kdyby se mu chtěli politicky pomstít, tak naopak zákon podpoří. Je tedy těžké říci, jak to u nejvyššího soudu dopadne,“ říká Kozák.
Washingtonu se nelíbí, že si Arizona vytváří vlastní imigrační politiku. Podle Kryštofa Kozáka by měly jednotlivé státy a federální vláda lépe spolupracovat, protože problematika imigrace je složitá a situace se v jednotlivých státech liší.
„Určitý vliv na korigování imigrační politiky by byl určitě dobrý. Na druhou stranu imigrační politiku musí někdo řídit, tedy federální vláda. Je nebezpečí, že vznikne 50 různých režimů pro imigranty podle toho, v jakém státě se budou nacházet, a vznikne z toho právní chaos,“ domnívá se Kozák.
Amerikanista Kozák tvrdí, že příliv imigrantů směřuje tam, kde mají zajištěná pracovní místa na základě rodinných vazeb, a to převážně ve státech poblíž mexických hranic. Řada imigrantů žije i v Kalifornii, Novém Mexiku nebo v Texasu.
Státy přijímají vlastní opatření, protože je těžké prosadit imigrační zákony v kongresu. Vlny protiimigračních nálad se objevují v návaznosti na ekonomickou situaci.
„Když v roce 1994 procházela Kalifornie těžkou recesí, objevil se protiimigrační zákon, který také musel zrušit federální soud. Nynější krize opět napomáhá protiimigračním náladám a jsou určité předpoklady pro to, že kdyby se americká ekonomika začala zotavovat, budou nové pracovní síly potřeba a vyhrocený protiimigrační osten se automaticky otupí,“ doplňuje amerikanista z Fakulty sociálních věd Kryštof Kozák.
