Souhrn druhého dne po útoku

Na 4 763 stoupl počet pohřešovaných lidí po teroristických útocích na Světové obchodní středisko v New Yorku. Spojené státy se vzpamatovávají z nejhoršího útoku v novodobých dějinách. Bílý dům je na 95 procent přesvědčen o tom, že za smrtícími teroristickými údery v New Yorku a Washingtonu stojí saúdskoarabský milionář Usáma bin Ládin. Americká FBI zadržela v Bostonu a na jihu Floridy v této souvislosti několik osob, které předvedla k výslechu. Identifikováni jsou již údajně atentátníci z New Yorku a Washingtonu, známi jsou i spolupachatelé únosů letadel. Německá policie vyšetřuje v souvislosti s útoky ve Spojených státech jednoho zaměstnance hamburského letiště.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle amerického ministerstva spravedlnosti čtyři letouny unesly skupiny po třech až šesti osobách, celkem bylo do spiknutí zapojeno asi 50 osob. Tři ze strojů pak řízeně narazily do Světového obchodního centra na Manhattanu a do budovy Pentagonu ve Washingtonu, v jejichž troskách záchranáři usilovně hledají ty, kteří přežili. Podle nejnovějších údajů zatím vyprostili 94 obětí, objevili také 14 lidí, kteří katastrofu přežili. Příbuzní nahlásili 61 pohřešovaných českých občanů, kteří mají nyní pobývat ve Spojených státech a v posledních dvou dnech o sobě nepodali zprávu.

Americký prezident George Bush televizním vystoupení ujistil Američany, že "USA dovedou svět k vítězství". Varoval však jednoznačně před odvetnými útoky na spoluobčany arabského původu či muslimského vyznání. Americké orgány podle něho připravují radikální zvýšení ochrany letecké dopravy. Proti únosům mohou letadla například chránit speciální vojenská komanda na palubě. Bush vidí v prožitých útocích příležitost, jak se ještě více semknout a porazit terorismus. "Viděli jsme první válku 21. století", prohlásil Bush a vyjádřil přesvědčení, že odvetná akce jeho vlády se setká se všeobecnou podporou. Vyhnul se však odpovědi na otázku, zda akce bude namířena proti saúdskému miliardáři Usámovi bin Ládinovi, který je označován za strůjce úterních atentátů.

Český generální konzul v New Yorku Petr Gandalovič znovu oznámil, že konzulát v New Yorku neměl do dnešního odpoledne středoevropského času informace o tom, že by mezi mrtvými a zraněnými po teroristickém útoku v USA byli nějací Češi. Zároveň vyzval české občany, kteří někoho blízkého postrádají, aby volali hlavně na horké pražské linky 2418 2551 a 2418 2740 a sdělovali co nejvíce informací; například osobní údaje, či v jakém hotelu pohřešovaný bydlí.

Vicepremiéři Vladimír Špidla a Pavel Rychetský po mimořádném zasedání vlády prohlásili, že Česká republika je připravena posoudit formy pomoci Spojeným státům včetně vojenské, a plnit tak závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci Vláda je spolu s ostatními ústavními činiteli připravena plnit úkoly v souladu s usnesením Severoatlantické rady podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Česko se také připojí k rozhodnutí Evropské unie a vláda vyhlašuje na pátek 14. září den státního smutku za oběti teroristického útoku proti USA.

Jednašedesát pohřešovaných českých občanů eviduje naše ministerstvo zahraničí. Tito lidé měli pobývat ve Spojených státech amerických v úterý v době teroristických útoků a zatím o sobě nedali zprávu. Ministerstvo dnes posílilo krizovou linku, na kterou mohou občané nahlásit své příbuzné a známé, kteří se jim od úterních atentátů ve Spojených státech ještě neozvali. Telefonní čísla jsou nyní dvě: 02- 2418 2551 a 02- 2418 2740. Linka teď bude lépe přístupná a mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil vyzývá, aby se lidé v žádném případě nerozpakovali na tato čísla v případě pochybností zavolat. "Nadále platí - nemáme informace, že by mezi oběťmi tragédie byli naši občané. Všichni naši diplomaté na území Spojených států se snaží získat maximum informací o pohybu českých občanů a vaše informace na ministerstvo zahraničí jim jejich práci výrazně usnadní."

Vyklízení trosek z napadené části budovy amerického ministerstva obrany - Pentagonu - se dnes asi o dvě hodiny zdrželo poté, co anonymní telefonát oznámil uložení bomby v budově. Oznámil to mluvčí Pentagonu s tím, že po prověrce odklízení opět pokračuje.

Německá policie vyšetřuje v souvislosti s útoky ve Spojených státech jednoho zaměstnance hamburského letiště. Muž je původem z Maroka a v Německu pracoval legálně. Jak hlásí berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský, po jiném muži arabského původu tam policie pátrá. Na základě informací od americké FBI hamburská policie nalezla byt, kde do ledna letošního roku bydlel jistý Muhammad Atta, který je jedním z padesáti podezřelých z organizace úterních útoků na budovu Světové obchodní organizace a Pentagonu. Spolu s dalším mužem arabského původu Atta odcestoval z Hamburku na Floridu, kde prošli pilotní školou. Oba muži pocházeli ze Spojených arabských emirátů a v Německu žili legálně. V Hamburku také sídlí radikální islámská organizace, kterou nyní vyšetřuje policie kvůli kontaktům s teroristou a miliardářem bin Ládinem.

Česká armáda je připravena okamžitě reagovat na možnou výzvu Severoatlantické aliance k začlenění našich jednotek do případné akce NATO. Po jednání krizového štábu to uvedl ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Podle něj zatím pro případnou operaci aliance není speciálně vyčleněna žádná jednotka. Česko by vyslalo takovou jednotku, o kterou by vláda Spojených států požádala." Může to být rota chemické ochrany, může to být brigáda rychlého nasazení, může to být kterýkoli prvek, který bude americká vláda nebo vedení NATO potřebovat", řekl Tvrdík. Mezirezortní krizový štáb zatím nemění přijatá bezpečnostní opatření. Na dnešním jednání pouze potvrdil zákaz letového provozu nad naším územím mimo pravidelné linky. Na mimořádném zasedání se dnes sejde česká vláda. Předpokládá se, že bude jednat hlavně o naší účasti na případné vojenské akci Severoatlantické aliance.

Naše účast na případné odvetě za teroristické útoky ale bude podle ministra Tvrdíka spíše symbolická. "Já osobně zastávám názor, že nás Spojené státy o žádnou jednotku nepožádají. Zrovna tak jako nepotřebovali naši krev, nepotřebovali naše záchranáře - osobně já to chápu spíš jako gesto, jako vyjádření podpory. Americké jednotky už dnes tvoří drtivé procento použitelných sil Severoatlantické aliance. Jestli by se jednalo o účast mezinárodních jednotek, tak by to zase bylo skutečně v těch symbolech - o povolení přeletu, o asistenci zpravodajských služeb, maximálně o nějaké drobné jednotky menšího charakteru".

Také vicepremiér Vladimír Špidla upozornil, že o účast našich jednotek zatím nikdo nepožádal. "Není žádný náznak toho, že by existovala situace, kdy bychom měli kohokoli povolávat. Situace je neobvyklá vzhledem k tomu velkému neštěstí a velkému teroristickému útoku, ale není nic jiného než neobvyklá, a je třeba být o něco opatrnější".

Záchranáři zatím z trosek dvou mrakodrapů Světového obchodního střediska, které se v úterý zřítily v New Yorku po teroristických útocích, vyprostili 94 obětí. Podle nejnovějších údajů objevili také 19 lidí, kteří katastrofu přežili. Newyorský starosta Rudolph Giuliani dnes uvedl, že dosavadní bilance pohřešovaných po úterních teroristických útocích na Světové obchodní středisko v největším americkém městě dosáhla 3700 lidí. Soudí také, že se stále pohřešuje více než 300 hasičů a asi 60 policistů. Do nemocnic bylo podle něho odvezeno 2000 lidí. Skutečný počet obětí ale půjde podle všeobecného přesvědčení přinejmenším do tisíců, protože ve Světovém obchodním centru bylo zaměstnáno přes 40.000 lidí.

Počet obětí po teroristickém útoku na Pentagon ve Washingtonu bude nižší než původní odhady. Tuto naději vyjádřil americký ministr obrany Donald Rumsfeld. Z dosavadních zpráv podle něho vyplývá, že první odhad hasičů o osmi stovkách mrtvých byl příliš vysoký. Ministr odmítl uvést konkrétnější číslo, ale někteří vojenští představitelé tvrdí, že je pohřešováno na 200 zaměstnanců Pentagonu. V troskách uneseného letadla, které do ministerstva narazilo, zůstalo také 64 cestujících a členů posádky. Ve zničené části záchranáři dále prohledávají trosky a vytahují těla, jinak se už Pentagonu opět pracuje.

Mezi lidmi, kteří zůstali pod troskami zřícených mrakodrapů v New Yorku, je nejméně stovka občanů Velké Británie. Potvrdil to britský ministr zahraničí Jack Straw s tím, že očekává zvýšení počtu britských obětí na 150, možná i víc. Podle spolupracovníka Radiožurnálu na Britských ostrovech Milana Kocourka poskytl ministr rozhlasové interiew před dnešní mimořádnou schůzí vlády a dalším zasedáním zvláštního kabinetního výboru zvaného Kobra, v němž jsou zastoupeni ministři resortu vnitra, obrany a zahraničí, náčelníci bezpečnostních útvarů a ředitelé tajných služeb. Úřadovna premiéra oznámila, že na zvláštní telefonní linku telefonoval rekordní počet lidí, kteří se chtěli dozvědět, zda jejich příbuzní a přátelé ve Spojených státech jsou v pořádku. Po celé Británii platí přísná bezpečnostní opatření a zítra se na mimořádném zasedání sejde parlament.

Do spiknutí, které vedlo k úterním teroristickým útokům ve Spojených státech, bylo podle amerických úřadů zapojeno celkem asi 50 osob. Únosů letadel se zúčastnilo asi 12 až 24 pachatelů a zbytek se podílel na přípravách a zajištění akce. Potvrdil to americký ministr spravedlnosti John Ashcroft. Deník Los Angeles Times uvádí, že zhruba 40 z těchto mužů už bylo identifikováno. Někteří z nich zanechali dopisy na rozloučenou. Do vyšetřování události je zapojeno 4000 pracovníků bezpečnostních sil, 3000 dodatečných osob a 400 laboratorních specialistů FBI.

Islámskému radikálovi Usámovi bin Ládinovi, podezřelému z teroristických útoků ve Spojených státech, nařídilo afghánské vládní hnutí Taliban domácí vězení. Sdělil to podle britského listu The Guardian mluvčí talibanského velvyslanectví v Pákistánu, který tak potvrdil dřívější zprávy pákistánských deníků. Avšak sdělovací prostředky předtím přinesly citáty "talibanských zdrojů", podle nichž člověk nejvíce hledaný Spojenými státy zadržen nebyl. Pákistánské noviny napsaly, že bin Ládin je v domácím vězení v Kandaháru na jihozápadě Afghánistánu. Mluvčí talibanského velvyslanectví v Pákistánu podle tiskové agentury UPI řekl: "Po útocích jsme jej umístili pod kontrolu." Afghánistán je pod obrovským tlakem Washingtonu, aby jim bin Ládina vydal. Pozorovatelé soudí, že USA zřejmě plánují masívní útok na Afghánistán, a americký prezident George Bush prohlásil, že nerozlišuje mezi teroristy a těmi, kdo je přechovávají.

OSN a další nevládní humanitární organizace preventivně evakuovaly všechny své pracovníky z Afghánistánu. Ze země už odjeli také diplomaté a příbuzní cizinců, kteří zadržuje vládní hnutí Taliban pro údajné šíření křesťanství. Tento krok vyvolaly obavy před možným útokem Spojených států na cíle Talibanu kvůli úternímu teroristickému úderu na New York a Washington. Také obyvatelé afghánského hlavního města Kábulu se připravují na možný útok ze strany Spojených států. Podle agentury Reuters začali budovat zákopy. Z města už odešli všichni zaměstnanci OSN a dalších zahraničních humanitárních organizací. Kábul opouštějí také obyvatelé arabského původu. Obávají se, že Washington na Afghánistán zaútočí v odvetě za úterní atentáty.

Dvacet miliard dolarů uvolní na likvidaci následků atentátů americký Kongres. Podle předsedy výboru pro rozpočtové prostředky Sněmovny reprezentantů Billa Younga bude toto opatření předloženo Kongresu během dneška, kdy by mělo projít sněmovnou i druhou komorou - Senátem. Prezident George Bush původně žádal Kongres o zcela volnou ruku při využívání mimořádných finančních prostředků, ale tento požadavek narazil na odpor řady poslanců.

Teroristický útok proti Spojeným státům splňuje podmínky pro použití pátého článku smlouvy NATO o nezbytnosti kolektivní obrany. Shodli se na tom členské státy Severoatlantické aliance v Bruselu. Podle pátého článku Washingtonské smlouvy představuje ozbrojený útok proti jednomu útok proti všem. Členské státy se v takovém případě zavazují přispět na pomoc napadeným členům. Český velvyslanec při NATO Karel Kovanda to chápe jako výraz solidarity s americkou vládou a jejím lidem, který ovšem neznamená, že by se naše republika zapojila do nějaké vojenské operace.

S vlajkami spuštěnými na půl žerdi začalo v New Yorku 56té zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Delegáti, kteří se měli původně sejít v den atentátu, uctili památku obětí terorismu. Valné shromáždění jako předtím Rada bezpečnosti OSN schválilo rezoluci vyjadřující znepokojení nad útoky. Delegáti zároveň odložili 27té zvláštní zasedání o dětech, které mělo začít příští středu. Přitom zde panují obavy, zda i s ohledem na bezpečnostní rizika nebude nakonec na této události málo reprezentativní zastoupení.

Spojené státy zatím nepožádaly a v nejbližších hodinách pravděpodobně Českou republiku ani nepožádají o pomoc při odstraňování následků teroristických útoků. Po setkání s ministrem zahraničí Janem Kavanem to prohlásil americký velvyslanec Craig Stapleton.

Americké finanční trhy zůstanou i ve čtvrtek uzavřeny. Svou činnost by měly zahájit podle předsedy newyorské burzy Richarda A. Grassa pokud možno už zítra, ale ne později než v pondělí. Rozhodnutí závisí na dnešní plánované schůzce zástupců jednotlivých burz, velkých firem a Komise pro cenné papíry a burzy.

Finanční systém v České republice funguje po útoku na USA bez problémů. Na svém dnešním zasedání to konstatovala bankovní rada České národní banky. Dodala, že kontakty se zahraničními partnery centrální nejsou posledními událostmi dotčeny.

České aerolinie dnes opět zrušily svůj pravidelný let do New Yorku a navazující zpáteční let do Prahy. Spojené státy totiž přijímají pouze letadla amerických leteckých společností letící zpět do USA. ČSA také zrušily čtvrteční linku z Prahy do Montrealu i let opačným směrem, protože místní letiště je přetížené a už více než 30 hodin tam zůstává letoun ČSA Airbus A 310, který měl do Prahy odletět v úterý večer. Jedná se o linku ČSA OK 0108 z Prahy do Montrealu. "Letiště v Kanadě jsou velmi přetížená a nepřijímají jakékoli letecké společnosti", řekl ČRo 1 - Radiožurnálu mluvčí společnosti Dan Plovajko. České aerolinie také žádají všechny cestující, aby se kvůli mimořádným bezpečnostním opatřením na letišti dostavovali k odletům z Prahy s dostatečným, asi dvouhodinovým předstihem.

V pátek 14. září však České aerolinie vypraví do Spojených států oba dva plánované lety. Letadla míří na newyorská letiště JFK a Newark. Společnost však odbaví pouze cestující, kteří mají New York jako cílovou destinaci, tedy nemají na letence jiné cílové město v USA. Do ostatních amerických měst zatím pasažéři neodletí.

Milan Kopp, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme