Sousední státy pohrozily Pobřeží slonoviny vojenskou intervencí
Napjatá situace je nadále v západoafrickém Pobřeží slonoviny. Sílí zahraniční tlak na samozvaného prezidenta Laurenta Gbagba, který neuznal porážku v listopadových volbách a od té doby odmítá předat moc. Organizace spojených národů zároveň upozornila, že strach z eskalace násilí už přiměl kolem čtrnácti tisícovek vesničanů k útěku do sousední Libérie.
Podle OSN si povolební konflikt vyžádal už přinejmenším 170 životů, za které by měli být odpovědní především vojáci podporující dosluhujícího prezidenta Laurenta Gbagba.
Laurent Gbagbo, který se opírá o podporu armády a křesťanského jihu, by se měl vzdát moci ve prospěch muslima Allasaneho Ouattary ze severu Pobřeží slonoviny. S tímto poselstvím přijedou v úterý do Abidjanu prezidenti tří západoafrických zemí.
Společenství států kolem Guinejského zálivu dokonce pohrozilo Gbagbovi vojenskou intervencí v případě, že bude dál trvat na své vládě.
Západoafrická cetrální banka už předala kontrolu nad státními účty Allasanemu Ouattarovi. Ten je tak sice trochu paradoxně mezinárodně uznávaným prezidentem, už několik týdnů se ale musí pod ochranou mírových jednotek OSN skrývat v hotelu v metropoli Abidjanu.
Listopadové volby měly završit na Pobřeží slonoviny mírový proces po kratší občanské válce z roku 2003. Někdejší výspa stability a prosperity v západní Africe, která těžila z exportu kakaa, ale zůstává hluboce rozdělená mezi křesťanský jih a sever obývaný převážně muslimy a potomky přistěhovalců z chudších zemí regionu.
Dlouhodobé napětí mezi obyvateli severu a jihu bývá čas od času záměrně vybuzováno v mocenském boji nejenom v Pobřeží slonoviny, ale v řadě dalších států kolem Guinejského zálivu. Třeba střední Nigérie má za sebou čerstvě další kolo krveprolití s etno-náboženským pozadím.
