Soužití mezi Dány a přistěhovalci utrpělo vážné trhliny
Do dalších a dalších oblastí proniká aféra s karikaturami proroka Mohameda. Jako oprávněné se ukazují být obavy, že případ zanechá vážné stopy v dánské společnosti. Soužití mezi Dány a tamními imigranty, nejen muslimského vyznání, dostalo od rozpoutání skandálu povážlivé trhliny. Zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Kodani Jiří Hošek natáčel v unikátním "Studijním centru", které se navzdory předsudkům snaží dokázat, že muslimové a křesťané vedle sebe mohou žít v míru a vzájemné toleranci.
"Věříme, že jedině osobní setkání může změnit negativní přístup a předsudky mezi etniky a náboženstvími, které si lidé dělají prostřednictvím médií," shrnuje jednou větou filosofii Studijního centra jeho šéfka, doktorka teologie a evangelická pastorka Lissi Rasmussenová. Se změnou nálad v dánské společnosti směrem k horšímu, co se týče pohledu na muslimy, má vlastní čerstvou a dost nepříjemnou zkušenost.
"Málem jsem se cítila fyzicky v nebezpečí. Lidé vyhrožovali nejen mně, ale i dalšímu pastorovi, až jsme jim museli připomenout, že jsou v domě Božím," vzpomíná Lissi na akci, která měla být původně obyčejnou přednáškou o dějinách křesťanství. Na tu ale místo očekávaných dvaceti přišlo sto padesát lidí, převážně postarších Dánů, kterým se nelíbilo, že pastorka odmítá házet všechny muslimy do jednoho pytle.
"Očekávali, že potvrdím jejich negativní obrázek o islámu, který si sami vyrobili. Protože jsem to ale neudělala, tak se pořádně naštvali. Normálně s sebou na takové přednášky beru muslimské kolegy a Dánové jsou najednou úplně jiní. Vidí muslima, který dobře vypadá, který se usmívá, který se narodil a vyrostl v Dánsku, který mluví dánsky a najednou už tak útoční nejsou..."
Přednášky, kterých se účastní také bosensko-muslimský filosof Safet Betkovič nebo dokonce imám Abdul Wahíd Pedersen, ale nejsou hlavní aktivitou netradičního Islámsko-křesťanského centra. Tou je v Dánsku ojedinělý program, při kterém skupina 18 proškolených dobrovolníků, jak křesťanů, tak muslimů, navštěvuje pravidelně největší kodaňskou nemocnici. V ní se snaží překlenovat komunikační, kulturní a náboženské "propasti" mezi pacienty a zdravotnickým personálem i mezi zaměstnanci nemocnice samotnými.
"Vysvětlujeme třeba dánským sestřičkám i pacientům, že v některých kulturách a náboženstvích je normální, když nemocného přichází denně navštívit 20 lidí. Pacientům nabízíme i psychologickou pomoc. K dispozici jsme 24 hodin denně. Když třeba v nemocnici zemře muslim, poskytneme pozůstalým jednak morální podporu, ale pomůžeme jim třeba i se zařizováním pohřbu," vysvětluje koordinátor tohoto ryze dobrovolnického programu Naweed Baig, dánský muslim, jehož rodiče přišli do Kodaně z Pákistánu.
Původ slábnoucího pochopení mezi etnickými Dány a přistěhovalci vidí Naweed mimojiné v přístupu vlády, která třeba Studijnímu centru zastavila finanční podporu. Část viny je ale i na straně muslimů, podotýká Naweed.
"Muslimové nesplnili úplně svou roli, co se týká začleňování do dánské společnosti. Mluvím hlavně o extremistech, které ale máte na obou stranách. Jinak ale sekulární i náboženští vůdci dánské muslimské komunity odsoudili násilné protesty ve světě proti dánským objektům. Pojďme napřed krizi zažehnat a nehledejme v Dánsku za každou cenu obětního beránka," vyzývá Naweed Baig.
Islámsko-křesťanské studijní centrum chce jít dál cestou setkávání příslušníků různých etnik a náboženství, dialog je podle Naweeda málo...
"Musíme podnikat společné aktivity, pronikat do životů ´těch druhých´... Muslimové by se měli učit, jak vypadá život křesťanů, a obráceně. Měl bych si vyzkoušet, jaké to je být ve Tvé kůži, a Ty bys měl zase zjistit, jak já žiju svůj život."
