Část obce Drahňov, ve které se poprvé objevily spalničky | Eva Mošpanová

Rudé tečky na mapě i na kůži
Co epidemie na východě Slovenska
prozrazuje o spalničkách

Michalovce|Eva Mošpanová|

Čtěte celý článek

Desítky obcí, stovky případů a tisíce vakcín. Východ Slovenska se už tři měsíce snaží zkrotit epidemii spalniček. Přečtěte si o zkušenostech lidí při boji proti šíření nákazy, jak je zachytil server iROZHLAS.cz.

Jana Cibereová řídí okresní úřad v Michalovcích, okresním městě na východě Slovenska s téměř čtyřiceti tisíci obyvateli. V pondělí ráno nevypadá šťastně, ačkoliv chce oznámit dobrou zprávu – po měsíci končí v okrese výjimečný stav kvůli spalničkám. Namísto uvolněné nálady je z ní ale cítit spíš odhodlání ubránit se hloučku novinářů, kteří si ji přišli poslechnout.

Rozhořčeně čelí dotazům: „Není příliš brzo?“ zní jeden z prvních. Za dva týdny totiž přibylo v okrese přes 60 nových případů, několik doslova v posledních hodinách, a blíží se velký jarmark a mezinárodní sraz motorkářů. Nelíbí se jí ani dotazy na celkový počet nakažených. „Když máme za dva dny výskyt nula, místo toho, abyste to napsali, napíšete, že v Michalovcích je k dnešnímu dni tři sta nebo nevím kolik onemocnění,“ rozčiluje se a doporučuje, že by všichni měli být větší „lokálpatrioti“. „Měli byste vydat stanovisko: Díky bohu, že se nám to takhle povedlo,“ říká.

To, co se Michalovcím v uplynulých týdnech povedlo, lze frází popsat jako vítězství v bitvě, ale zatím ne ve válce. Město tři měsíce bojuje s nejhorší epidemii spalniček, jakou Slovensko pamatuje za dvě dekády. Celkově je jenom v tomto okresu přes 370 nakažených a panují obavy, že vysoce nakažlivá nemoc se může ve velkém rozšířit do dalších oblastí. V tuto chvíli je situace podle Cibereové stabilizovaná, napjatě se ale čeká na to, co se bude dít dál.

Už je to tady

Štefan Zamba tušil, že spalničky přijdou. Tahle předtucha primáře infekčního oddělení v michalovské nemocnici plynula z prostého pohledu na mapu. Na té od Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí se jako rudé tečky na kůži nakažených ukazují body aktuálního výskytu nemoci. Itálie (od 6/2017 do 6/2018 3341 případů), Francie (2740), Řecko (3193), Velká Británie (945) - všechno destinace, kam v létě i mimo něj proudí spousta Slováků.

Když sanitka 6. května přivezla prvního nakaženého, zhruba patnáctiletého chlapce, jenž přicestoval z Velké Británie, nebyl primář prý překvapený. Místo toho nezůstávalo jemu ani kolegům nic jiného než si na poradě povzdechnout „tak už je to tady“ a připravit se na nejhorší.

Problémem spalniček je nakažlivost, u slabě očkované populace připomíná šíření nemoci scénář katastrofického hollywoodského filmu. Podle Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v americké Atlantě je choroba „chytlavá“ natolik, že v okolí infikovaného se nakazí téměř každý, kdo nezískal imunitu. A dle toho, co je známo, se téměř čtyři stovky lidí na východě Slovenska postupně nakazily od jediného zdroje.

Poznat spalničky v samém začátku přitom není lehké - projevují se podobně jako řada jiných nemocí horečkou, kašlem, bolestmi svalů, břicha a krku. Charakteristický znak - vyrážka na kůži - se objevuje až po několika dnech a nemoc může sebou nést komplikace v podobě zápalu plic nebo poškození centrální nervové soustavy.

Kdysi Slovensko i okolní země postihovaly velké epidemie spalniček, dnes se proti nim očkuje nejprve v 15. měsíci a pak 11. roce života. Očkování nemoc vymýtilo natolik, že i primář Zamba je naposledy viděl před dvanácti lety u dvou cizinců.

Kritický bod aktuální východoslovenské epidemie přišel na přelomu června a července. Tehdy přivezly sanitky během tří dnů 30 nových případů a aby se nával dal zvládnout, muselo se vyklidit i vedlejší geriatrické oddělení. Zamba, který ten víkend sloužil, popisuje situaci slovem „strašlivá“. „Bylo to na hranici snesitelnosti pro ošetřující personál i pro lékaře. Povolali jsme kolegu i z domu, aby mi pomáhal s příjmy. Byly to fofry,“ říká Zamba. Odhaduje, že zhruba 85 % pacientů, kteří prošli jeho oddělením, byly děti - polovina z toho v kojeneckém věku. Desetina nakažených měla komplikace a zápal plic postihl i nejmenší, půlroční pacienty.

„Měli jsme děti, které ještě nebyly očkovány proto, že ještě neměly věk, a děti, které měly už být zaočkovány a nebyly. Proč, to je problém o více rovinách,“ popisuje Zamba v pondělí ráno u sebe v kanceláři po další víkendové službě. Na jeho oddělení je nyní devět pacientů a on místo postele míří na krizový štáb svolaný kvůli nemoci. Přesto je situace výrazně lepší než před pár týdny.

Víte, jak to chodí

Když se na krizovém štábu mluví o tom, proč k epidemii došlo a co na ni zafungovalo, zmiňují se dvě věci - očkování a pohyb obyvatel. Epidemie začala v obci Drahňov, zhruba 20 kilometrů od Michalovců směrem na jih. V pondělí kolem poledne zde na samém konci vesnice pod vrbou čekají dva pracovníci zdravotní osvěty. Nepřejí si zveřejnit jméno ani fotografii, ale jsou ochotni popsat situaci v obci.

První nakažený chlapec pracoval v anglickém Bradfordu na mycí lince u místního Pákistánce (na dotaz, jak mohl asi patnáctiletý kluk legálně vydělávat v Británii, pracovníci pouze pokrčí rameny s dodatkem „víte, jak to chodí“). Počátkem května se u něj začaly objevovat horečky a další příznaky, rodina je ale zprvu přisuzovala studené vodě a chemikáliím v mycí lince. Až když horečky neustupovaly, pochopili, že je zle. Nemocného proto naložili do vozu a vydali se s ním na 2200 kilometrů dlouhou cestu na východ Slovenska.

Jako reklama na očkování zní v tomhle případě informace, že ani za dva dny v uzavřeném autě se další dva zaočkovaní členové posádky nenakazili. Pacienta s těžkými komplikacemi odvezla hned po příjezdu sanitka na jednotku intenzívní péče, stačila se od něj ale nakazit rodina na Slovensku. „Byla tam vhodná populace, hodně lidi nebylo zaočkováno, a proto jich i hodně najednou onemocnělo,“ popisuje Zamba.

Absenci očkování podle něj potvrdily i chybějící protilátky na zarděnky a příušnice, proti kterým se očkuje spolu se spalničkami. Kolik nakažených vakcínu v dětství nedostalo, ukáže až rozbor epidemie. Samotná rodina prvního pacienta o případu mluvit nechce, od zdravotníků v terénu se ale lze dozvědět, že chlapec je dnes už v pořádku a vede se mu dobře.

Právě očkování spolu se zákazem velkých akcí je podle Cibereové i Staškové to, co epidemii nakonec pomohlo zkrotit - jen za poslední dva týdny dostalo vakcínu 5300 lidí a celkově se určilo 25 rizikových lokalit.

Ani vakcína ale neznamená stoprocentní jistotu. U zhruba pěti procent populace se protilátky nevytvoří, ať by byli očkování sebevíc. Zkušenost z východu zároveň ukazuje i problémy u starších očkování. V 70. letech se očkovalo pouze jednou dávkou - mezi nakaženými by měl být minimálně jeden takový člověk. Do roku 1985 se už sice očkovalo dvěma dávkami, ty se ale podle Janky Staškové, vedoucí místního úřadu veřejného zdravotnictví, dodávaly na ambulance ve velkých baleních.

Jedno balení tak bylo venku z lednice i hodinu, jelikož se z něj očkovalo postupně a jeho účinnost se mohla snížit. Stašková proto lidem doporučuje nechat si udělat test na protilátky, který ukáže, zda vakcína podaná před lety funguje. Nynější epidemie může ukázat i to, zda není potřeba změnit aktuální očkovací plány, a upravit například věk, ve kterém se vakcína podává.

Moderní problém

Místní epidemie má jedno specifikum - objevila se a ve většině případů se týká romské komunity. Jejímu chování je připisována i na tiskové konferenci, v jejímž vrcholu zaznívají slova o tom, že komunita je nedisciplinovaná a nespolehlivá. Pracovníci v terénu přiznávají, že s dodržováním karantény je problém. Dodávají ale, že lidé se spalniček bojí, a když se ve vesnici začalo s očkováním v patře nad místní poštou, nezaznamenali jediný problém.

Problémy, kterým místní úřady přisuzují vznik epidemie, - nízká proočkovanost a pohyb obyvatel - se ale netýkají pouze komunity na východě Slovenska. Cesty do zahraničí jsou běžnou součástí života pro řadu Slováků z kteréhokoliv koutu země. A pohled na statistiky zaočkovanosti Úřadu veřejného zdravotnictví ukazují, že zaočkovanost nižší než kritických 95 procent se u dětí narozených mezi lety 2011 až 2015 nejvíce ukazuje v Bratislavském kraji na opačné straně země – geograficky i ekonomicky.

I pokud se povede nynější epidemii zcela zastavit, riziko bude existovat nadále. Jak říká na tiskové konferenci Janka Stašková: „Spalničky tu budou dál, stejně jako se šíří v celé Evropě a v našich oblíbených destinacích. Dále to budeme sledovat.“

Spalničky v Česku

Podle Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí bylo v Česku od června 2017 do června 2018 zaznamenáno 114 případů spalniček. Krizovým byl zejména letošní březen a duben, kdy se nakazila většina zasažených. Epidemie se objevila zejména v Praze v Středočeském kraji a byla v pořadí čtvrtou za poslední čtyři roky. Podle odborníků za ni mohla zejména nízká proočkovanost populace.