Španělské Hnutí rozhořčených vzniklo před rokem. U veřejnosti je prý stále oblíbenější
Před rokem se ve Španělsku zrodilo Hnutí 15. května neboli Hnutí rozhořčených. O víkendu v jihoevropské zemi znovu demonstrovaly tisíce lidí požadující sociálně spravedlivé reformy. Stovky aktivistů se stejně jako loni pokusily zůstat na madridském náměstí Puerta del Sol. Policie sice prozatím vzniku stanového městečka zabránila, u veřejnosti je ale hnutí údajně stále oblíbenější.
Hnutí takzvaných indignados vzniklo ve chvíli, kdy si španělská společnost uvědomila, že ji političtí reprezentanti ve skutečnosti nereprezentují, vysvětluje publicistka Monika Zgustová, která ve Španělsku žije.
„Lidi si řekli, že když nemůžou nic dělat parlamentárním způsobem, tak že to budou řešit na náměstí protesty,“ říká. Problémem je podle ní především vysoká nezaměstnanost, kdy je prý každý druhý mladý Španěl bez práce.
Publicistka Monika Zgustová, která žije ve Španělsku, přiblížila motivy Hnutí rozhořčených
Rozhořčení ale kritizují také korupci, chování bankéřů a údajně příliš velký vliv církve na španělský stát. Pestrý program nachází podporu ve všech vrstvách společnosti, myslí si Zgustová. Podle ní protestují převážně studenti, mladí lidé a vzdělanci, s hnutím sympatizují ale i dělníci a pracující.
„To je strašně zajímavá věc, třeba například advokáti nedávno zjistili, že jak se teď hodně šetří a jak se například zbavuje země nemocnic a tak dále, tak že tohle je vlastně nelegální. Takže právníci se prostě připojili k tomuhle hnutí, kde potom začínají vyjednávat s autoritami, aby se to změnilo,“ dodává.
Vlna protestů ovšem zatím nedosáhla loňské síly. Demonstrace letos asi příliš věcí nezmění, domnívá se proto Zgustová. Upozorňuje, že na madridském náměstí Puerta del Sol policie demonstraci rozpustila, zatímco na barcelonském Plaza de Cataluña úřady protesty povolily jen do zítřka. Podle ní je ale otázka, zda nespokojení Španělé skutečně v termínu odejdou a jakým způsobem se bude situace případně řešit.
„Loni bylo tohle hnutí společností hodně kritizováno, to znamená možná polovina společnosti byla pro a polovina společnosti byla proti. Ale letos už je vlastně i celá společnost tak rozhořčena tím, jak jde všechno dolů a jak je tady ve Španělsku skoro každý týden nový skandál, takže bych řekla, že přes devadesát procent španělské společnosti soucítí s Rozhořčenými a vlastně oni sami jsou taky rozhořčeni, přestože třeba neprotestují přímo na tom náměstí,“ uzavírá.
