Boj s covidem ve Španělsku: virus se opět šíří mezi staršími, nemocnice se plní a politici se dohadují

Po Česku, které je v přepočtu na obyvatele státem s nejrychlejším šířením koronaviru v Evropě, je v současnosti druhou nejpostiženější zemí Španělsko. V nejhůře zasažených regionech se nákaza začíná šířit i mezi lidmi vyšších věkových skupin a roste i obsazenost nemocnic. Pro zhruba pět milionů Španělů proto platí nově zpřísněná opatření. „Všichni chápou, že za této situace je to nutné a nic jiného se dělat nedá,“ říká Kateřina Ferenčíková.

Analýza Madrid Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Španělská zdravotnice odebírá vzorek pro test na koronavirus | Zdroj: Reuters

Už na konci minulého týdne začala částečná uzávěra platit v Madridu a devíti přilehlých obcích, opatření tak dopadla na celkem 4,8 milionu lidí. Kromě španělské metropole šlo hlavně o chudší obce, kde lidé žijí ve stísněnějších podmínkách, šíření viru je proto rychlejší. Podle nových pravidel tak lidé nesmí opustit obvod své obce, s výjimkou cesty za prací, školou či lékařem.

Omezení pohybu obyvatel. Madrid a další španělské regiony odmítají přijmout přísná vládní opatření

Číst článek

Tento týden se k deseti částem madridského regionu přidaly ještě města León a Palencia na severozápadě Španělska. Celkově se tak omezení dotýkají 5,2 milionu Španělů.

„Nejde o karanténu, jaká tady byla na jaře. Jsou to spíš dodatečná omezení. Byly kolem nich ale velké spory mezi centrální vládou a madridským regionem. Vláda tlačila, aby zavedl tato dodatečná opatření, protože se situace zhoršovala. Regionální premiérka (Isabel Díaz Ayusová – pozn. redakce) byla proti, ale nakonec byla opatření zavedena,“ popisuje rozkol mezi centrální levicovou vládou a pravicovým vedením Madridu Češka Kateřina Ferenčíková, která žije v baskickém San Sebastianu.

Všechny oblasti, pro které platí nová proticovidová omezení, spojuje naplnění tří kritérií, na nichž se vláda s regiony po sáhodlouhých debatách shodla minulý týden. Prvním je překročení hranice 500 nakažených na sto tisíc obyvatel, druhým dosažení 35procentní obsazenosti lůžek intenzivní péče a třetím podíl pozitivních testů přesahující 10 procent. Pokud se naplní i v dalších oblastech, bude regionů v částečné uzávěře přibývat.

„Bavila jsem se se známými v Madridu a podle nich hodně lidí z těchto regionů považuje za nejdůležitější, že mohou jezdit do práce a do školy. S příslušným potvrzením tak lidé mohou kromě práce a školy také k lékaři, výjimku tvoří i péče o staré a nemocné nebo vyřízení důležitých administrativních věcí, které nelze odložit,“ popisuje Ferenčíková pro iROZHLAS.cz.

Bary a restaurace se musí zavřít ve 23.00 a nově platí i shromažďování maximálně šesti osob, a to i v případě rodinných sešlostí, které se ukázaly jako rizikové.

„Dále byla uzavřená dětská hřiště a také obsazenost při návštěvě kostelů je omezená. Lidé nemohou jezdit na výlety do přírody, to jim chybí. V porovnání s tím, co bylo na jaře, to nejde srovnat, ale další negativní věc je pro ně i to, že nemohou navštívit rodinu, která bydlí ve vedlejší obci. Péče o staré a nemocné povolená je, ale chybí jim obyčejné návštěvy rodiny. Všichni nicméně chápou, že za této situace je to nutné a nic jiného se dělat nedá,“ popisuje.

Virus se šíří mezi staršími

V březnu a dubnu, kdy první vlna koronaviru v Evropě vrcholila, patřilo Španělsko mezi nejpostiženější země, platila zde proto velmi přísná karanténní opatření. Po uklidnění situace a ukončení nouzového stavu se země začala s postupným nárůstem nových případů znovu potýkat během léta. Od té doby se situace dál stupňuje.

‚Jako březen ve zpomaleném záběru.‘ Nemocnicím v Madridu docházejí kapacity, zahlcené jsou i ve Francii

Číst článek

Podle dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je Španělsko druhou zemí s nejrychlejším šířením koronaviru – za posledních 14 dní eviduje zhruba 305 nových případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel, Česko 346.

Podle deníku El País v zemi za úterý přibylo necelých 12 tisíc nově nakažených. Nejhorší je situace v Madridu, na který připadá 43 % všech nově infikovaných – celkem jde o 5187 případů, což je nejvyšší číslo od začátku druhé vlny epidemie. Ještě v pondělí přitom tento podíl činil 28 % a v pátek 22 %. Vážnost situace v Madridu ilustruje také ukazatel počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel, podle úterních dat to je přesně 710, což je zhruba o 400 víc než národní průměr.

Značné obavy přitom vzbuzuje nárůst počtu případů mezi lidmi vyšších věkových skupin. „Ve věkové skupině nad 60 let je asi 75 procent nově nakažených a více než polovina z nich vyžaduje hospitalizaci. Opět se tedy šíření přesouvá do vyšších věkových kategorií. Zjistilo se, že většina těchto lidí se nenakazí ani tak v dopravních prostředcích nebo v obchodech, ale během rodinných setkání,“ říká Ferenčíková.

Dalším problémem je pak podle ní to, že prarodiče mnohdy hlídají vnoučata, která nemohou do školy. Pokud se totiž ve třídě objeví nákaza, jdou všichni spolužáci do karantény, zaměstnaní rodiče s nimi ale doma zůstat nemohou.

Situace v nemocnicích

S rostoucím počtem nakažených se zvyšuje také bilance zemřelých. V úterý dokonce úřady zaznamenaly nejvyšší přírůstek úmrtí od první vlny epidemie, kdy na covid-19 umíraly stovky lidí denně. Zhoršené statistiky se odrážejí také na situaci v nemocnicích.

Čech žijící ve Španělsku: Letní sezona byla fatální. Město je prázdné, plné cedulí s nápisy ‚na prodej‘

Číst článek

„Logicky nejhorší je situace v nemocnicích v Madridu, kde se obsazenost jednotek intenzivní péče pohybuje kolem 40 procent. V ostatních městech a obcích, kde jsou nově zavedená omezení, obsazenost přesahuje 35 procent. Dokonce se objevují zprávy, že v některých nemocnicích už teď někteří lékaři musejí přistupovat k hrozně těžkému rozhodování, komu dát ventilátor, a komu ne, jako se to vzhledem k nedostatku přístrojů dělo na jaře,“ popisuje Ferenčíková.

Pohled do nejzatíženějších madridských nemocnic přinesla i britská televize BBC. Jednou z nich je nemocnice La Paz, která měla už minulý týden všech 30 lůžek na tamní jednotce intenzivní péče obsazených. Další už nepřijímá.

„Je tu víc pacientů, než dokážeme na jednotkách intenzivní péče obstarat. Z psychologického hlediska to je ta nejhorší věc, všichni zaměstnanci mají strach, že znovu přijde tsunami,“ varuje Juan José Río z nemocnice La Paz, která patří k největším v Madridu.

Co je špatně?

Podle epidemiologa Harvardské univerzity Miguela Hernána, který radil španělské vládě v době první vlny koronaviru, je důvodem zhoršující se situace příliš rychlé uvolnění opatření zavedených na jaře a zároveň pomalá reakce úřadů na druhou vlnu epidemie.

‚Je nezbytné, abychom práci na dálku regulovali.‘ Španělsko chce hradit lidem na home office náklady

Číst článek

„Lůžka na JIP jsou naší poslední linií obrany. Pokud se tato lůžka zaplní, státům zbývá jen velmi málo možností než lockdown, i kdyby měl být jen mírnější,“ říká pro BBC epidemiolog, podle kterého nicméně druhá vlna koronaviru nebude tak vážná jako ta jarní už jen proto, že lidé ve Španělsku nosí roušky a udržují „sociální distanc“.  

Podle Ferenčíkové je přitom jedním z klíčových problémů i váznoucí komunikace mezi centrální vládou a některými regiony, jako tomu je v případě vedení Madridu.

Rozpory se projevily i při schvalování tří kritérií, která v případě naplnění vedou v nejhůře zasažených regionech k novým omezením. Ne všechny regiony s touto dohodou souhlasily, plnit ji ale musí, protože byla schválena většinou hlasů. Vedení madridského regionu a několik dalších subjektů už ale nová pravidla napadlo u soudu.

„Na rozdíl od Česka ve Španělsku neexistuje taková ta debata mezi ‚chřipečkáři‘ a lidmi, kteří koronavirus považují za vážnou věc. Bohužel je to dáno naprosto tragickou situací, která tady byla na jaře. Všichni vědí, že to je vážný problém, bohužel se do toho ale zatahuje politika a někdy mám dojem, že ať udělá vláda cokoliv, opozice ji kritizuje,“ popisuje Ferenčíková.

„Vláda nedělá všechno ideálně a na sto procent, ale konkrétně tato nová omezení hodnotím jako nejméně špatné řešení za současné situace, která je bohužel taková, jaká je,“ podotýká pro iROZHLAS.cz.

Obavy o ekonomiku

Hlavním argumentem kritiků nových omezení je především obava z ekonomických dopadů, přestože jsou daleko mírnější než na jaře, kdy země přistoupila k jedněm z nejpřísnějších karanténních opatření v Evropě. Lidé mohli vyjít z bytu maximálně ve dvou, a to jen na nákup, k lékaři nebo se psem.

Šance na restart kampaně, kterou nevyužil? Za slova po propuštění z nemocnice Trump schytává kritiku

Číst článek

A zatímco některé regionální vlády nejnovější uzavírky kritizují jako příliš přísné, podle řady epidemiologů úřady nejdou dost daleko. Například Fernando Gercía, epidemiolog madridské asociace veřejného zdraví, se pro server The Local pozastavuje nad tím, proč opatření nezahrnují doporučení, aby lidé pracovali z domova, jako tomu bylo na jaře. Přísnější by podle něj měla být i omezení pro restaurace a bary, jejichž kapacita může být zaplněna uvnitř z 50 procent, na zahrádkách ze 60.

Už teď je ovšem jisté, že z hlediska ekonomiky Španělsko čekají těžké časy, ostatně jako většinu států světa. Ukazuje to odhad letošního vývoje domácí ekonomiky, který španělská vláda v úterý zhoršila. Nyní počítá s propadem hrubého domácího produktu o 11,2 procenta, zatímco v květnu očekávala pokles o 9,2 procenta.

„Ekonomické údaje jsou neveselé, Španělsko je přitom zemí s vysokým počtem nezaměstnaných – během poslední krize to bylo 25 procent, zejména mezi mladými lidmi a ženami. Nyní se objevují obavy, že v důsledku koronavirové krize budou čísla podobná. To je nicméně problém po celém světě,“ uzavírá Ferenčíková.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme