Češka žijící v Baskicku: Opatření jsou ve Španělsku uvolňována zmatečně, na příjezd turistů je zatím brzy

Tisíce nových případů nákazy a stovky úmrtí za jediný den, přeplněné nemocnice i márnice – tak ještě začátkem dubna vypadala situace způsobená pandemií koronaviru ve Španělsku. V současnosti se jedna z nejhůře zasažených zemí v Evropě začíná pomalu vracet do normálu, uvolňování opatření se ale nese ve znamení zmatků, popisuje pro iROZHLAS.cz Češka žijící ve Španělsku. Zorientovat se v matoucích instrukcích úřadů jí pomáhá mobilní aplikace.

POHLED Z MÍSTA Madrid Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příznivci krajní pravice proto hlasitě vyzývají k demisi premiéra a navzdory opatřením dokonce vycházejí do ulic, kde bijí do hrnců, aby tak protestovali proti vládě | Zdroj: Reuters

Karanténa zavedená ve Španělsku patřila mezi ty nejpřísnější v Evropě. Od poloviny března lidé mohli ven jenom na nákup základního zboží, k lékaři nebo do práce. Na čerstvý vzduch se pak dostali jen pejskaři, jinak ale byly jakékoliv procházky nebo venkovní sportování zakázané.

Zažili světové války, španělskou chřipku, ani covid je neporazil. Příběhy vyléčených, kterým je nad 100 let

Číst článek

V posledních týdnech se ale epidemiologická situace v této sedmačtyřicetimilionové jihoevropské zemi začala pomalu zlepšovat a výrazně snížit se podařilo i počet úmrtí spojených s onemocněním covid-19. Ještě na začátku dubna denní bilance obětí překračovala 900, v květnu zatím byla vždy nižší než 300.

Přísná opatření se tak začala postupně omezovat. Jako první se uvolnila pro děti, které na konci dubna mohly poprvé ven na hřiště, na procházky nebo za sportem. Další zmírnění restrikcí pak přišlo začátkem května, kdy se možnost projít se po španělských ulicích a promenádách otevřela také pro ostatní, kvůli obavám z dalšího šíření epidemie ale lidé vycházejí ven podle stanoveného harmonogramu pro jednotlivé věkové kategorie.

„Už to tu nevypadá jako v době apokalypsy. Do ulic se vrátil život – je v nich více lidí i aut,“ říká pro iROZHLAS.cz spolupracovnice Českého rozhlasu ve Španělsku Kateřina Ferenčíková, která trvale žije v regionu Baskicka. 

„Celkově je ve vzduchu cítit lepší nálada a naděje, ale zároveň z vlastních zkušeností vidím, že jsou lidé unavení a trochu víc podráždění, což je logické, protože nouzový stav trvá už od 14. března. Na mnoha lidech se to podepsalo i v tom smyslu, že přes tu hrůzu, která tu byla, je pro Španěly svoboda, možnost být venku a setkávat se s lidmi tak důležitá, že někteří opatření překračují. Na první pohled je tu vidět víc lidí s rouškami, ale dodržování dvou metrů se ne vždy dodržuje,“ dodává Ferenčíková.

Matoucí instrukce

Postupné uvolňování karanténních opatřeních, které oficiálně začalo začátkem května, ve Španělsku nicméně doprovází velké zmatky, popisuje Češka žijící v Baskicku. „Vláda oznámila celkem čtyři fáze uvolňování. Podle mě to udělali velice komplikovaně – místo aby je nazvali jedna, dvě, tři a čtyři, označili fáze jako nula, jedna, dvě a tři. Už tam je problém.“

V nulté fázi, která nastala na začátku května, tak lidé mohli podle časového harmonogramu vyrazit ven, jít na procházku nebo sportovat. První fáze pak přináší další velký posun v podobě otevření malých obchodů. Uvolňování opatření ale v zemi neprobíhá všude stejně. Španělsko je rozděleno na 17 autonomních oblastí, které se dále dělí na jednotlivé provincie. V každé z nich je přitom epidemiologická situace jiná, proto se liší i postup uvolňování.

KDO JE KATEŘINA FERENČÍKOVÁ?

Spolupracovnice Českého rozhlasu Kateřina Ferenčíková žije v Baskickém autonomním regionu na severu Španělska. Živí se jako učitelka angličtiny.

„Některé regiony – hlavně Baskové, kteří mají už tak velkou autonomii a chtějí si dělat věci po svém – začaly protestovat, že tady je lepší situace než třeba v Madridu a že by se měla některá opatření povolovat rychleji. V Baskicku jsou proto dovolené věci, které jinde nejsou. Kromě vycházek ven tak můžeme jít například také na terásky kaváren,“ popisuje Ferenčíková.

„To je opět matoucí, protože podle mojí věkové kategorie můžu jít ven na procházku nebo sportovat od šesti ráno do deseti dopoledne nebo pak od osmi do jedenácti večer. Ale pokud si chci jít sednout s dalšími maximálně devíti lidmi na kávu, mohu v podstatě celý den,“ říká s tím, že mnoho lidí proto bylo zmatených a nevěděli, co vlastně můžou a co už ne.

Situaci podle ní pomáhá zlepšit nová mobilní aplikace, kde si uživatel zadá své poštovní směrovací číslo a vyjede mu seznam všech věcí, které má možnost dělat a kam může jít.

„Přesně vám tam definují, co můžete dělat, pokud jde o sportování, shromažďování se, kolik lidí může cestovat v autě a kam až mohou jet. To byl podle mě dobrý nápad,“ vyzdvihuje novou aplikaci a dodává, že sice existuje oficiální věstník vlády, kde se o uvolňování opatření lidé dozvědí vše potřebné, ale je psán tak komplikovaným jazykem, že se v něm lidé ztrácejí.

Rozdrobené Španělsko

V současnosti se první fáze uvolnění zatím týká 70 procent obyvatel. Přísná opatření ale dál platí v Madridu, Barceloně a v částech provincie Kastilie a León, kde epidemiologická situace stále není příznivá.

Epidemiolog: Přijdou další ‚vlnky‘ epidemie. Bylo by hloupé, kdybychom na ně nebyli připravení

Číst článek

„Bohužel Madrid a Barcelona zůstaly i nadále ve fázi nula, protože nesplnily dvě kritéria – počet nakažených a kapacitu nemocnic a především počet lůžek na jednotkách intenzivní péče. Objevovaly se totiž obavy, že při zvýšeném počtu nakažených by v těchto místech mohlo opět dojít ke kolapsu zdravotnictví. Samozřejmě se to těmto městům nelíbí, teoreticky od příštího pondělí by ale mohly vstoupit do fáze jedna,“ říká Ferenčíková.

Na druhé straně harmonogramu uvolňování stojí Baleáry a Kanárské ostrovy, kde se život už téměř vrátil do normálu. „Baleárské a Kanárské ostrovy jsou od pondělka ve druhé fázi – otevírají se tam hotely i vnitřní prostory restaurací. Musí se tam samozřejmě dodržovat hygienická opatření, nemohou se obsazovat všechny stoly, mají se tam instalovat přepážky a podobně,“ popisuje pro iROZHLAS.cz.

Opouštění přísných karanténních opatřeních tak ve Španělsku doprovází zmatek a řada nejasností. Lidem, kteří se snaží pravidla striktně dodržovat, proto podle Ferenčíkové často nezbývá nic jiného než volat na policii, aby si ověřili, co vlastně smějí. Jak ale ukazují debaty o prodloužení nouzového stavu, sjednocení pravidel tak, aby platily po celé zemi stejně, mnozí politici nechtějí.

Výjimečný stav zavedený v polovině března má skončit 24. května, vláda levicového premiéra Pedra Sáncheze ho ale chce – už popáté a jak politici tvrdí, tak také naposledy – prodloužit do 27. června. Zatímco tak doposud byl nouzový stav vždy prodloužen o 14 dní, tentokrát by to podle představ vlády mělo být o celý měsíc.

„Pak by měl v celém Španělsku nastat normální stav a opatření by se měla po celé zemi sjednotit, ale někteří kritici zdůrazňují, že by to nemělo být sjednocené. Jsou mezi nimi právě Baskové, protože počty nakažených tu jsou po celou dobu nižší, Baskicko si proto opatření chce organizovat samo. Odpůrci nouzového stavu navíc argumentují tím, že si tak vláda chce vzít pod sebe příliš pravomocí. Takže i když je to zmatené, myslím si, že politikové o sjednocení pravidel příliš neusilují.“

Zaměstnanci z nemocnice La Paz drží minutu ticha za hlavního chirurga nemocnice, který zemřel na koroavirus. | Foto: Susana Vera | Zdroj: Reuters

Zahájení turistické sezony

S uvolňováním opatření se ve Španělsku začíná hovořit také o otevření země pro zahraniční turisty. Cestovní ruch, který se na příjmech země podílí 12 procenty, je pro španělskou ekonomiku klíčový. Například pro Kanárské ostrovy a Baleáry je turismus navíc hlavním zdrojem příjmů, tyto regiony by proto chtěly vidět obnovení cestovního ruchu co nejdříve.

Jak tento týden uvedl ministr dopravy José Luis Ábalos, Španělsko znovu otevře své hranice zahraničím návštěvníkům koncem června. Je ale otázkou, jestli budou mít turisti ze zahraničí vůbec zájem do jedné z nejhůře postižených zemí v Evropě jezdit. Každý, kdo do země přijede, navíc v současnosti musí nastoupit do povinné 14denní karantény.

Češka žijící v Británii: Johnsonova vláda v době šíření koronaviru naprosto zklamala, instrukce byly nejasné

Číst článek

„Od konce června už by se úřady měly pokusit otevřít hranice a zachránit tak turistickou sezonu. Ale je to samozřejmě dvoustranné – Španělé sice mohou otevřít hranice, ale pokud ostatní státy budou Španělsko označovat za rizikové a budou například nařizovat karanténu po návratu, bude to problematické. Španělé nicméně budou samozřejmě usilovat o zahájení sezony, i když třeba jen v omezené formě. Například na plážích určitě nebude moct být hlava na hlavě, ale nic jistého zatím není,“ říká Ferenčíková.

Podle Češky žijící v Baskicku je přitom logické, že lidé z jiných zemí budou mít strach do Španělska jezdit. Do země nejčastěji cestují Britové a Němci, řada z nich tu má i své letní domy a dožadují se, aby se do nich mohli co nejdříve nastěhovat. Je ale otázkou, jak se k tomu jednotlivé vlády postaví. Například české ministerstvo zdravotnictví považuje Španělsko spolu s Itálií a Francií za rizikovou skupinu zemí – na rozdíl od Rakouska, Chorvatska nebo Slovenska.

„Proto je podle mě důležité, aby v první řadě dobře proběhly další fáze uvolňování, které nám ještě zbývají. Aby Španělsko ukázalo, že je schopné vrátit se k normálu, aniž by se dramaticky zvýšily počty nakažených a zemřelých. Pak teprve se může rozeběhnout turistická sezona,“ míní Ferenčíková, podle které možná na zahraniční turisty může „psychologicky dobře zapůsobit“ nové nařízení španělské vlády o nošení roušek na veřejnosti.

„Kolem nošení roušek tady byly od začátku zmatky – nejdřív se říkalo, že jsou zbytečné, že je mají nosit pouze zdravotníci, pak byly doporučené a od 4. května jsou ale povinné ve všech dopravních prostředcích. To už byla velká změna a teď přišlo další rozhodnutí, podle kterého budou roušky povinné nejen v dopravních prostředcích, ale i v uzavřených prostorech a dokonce i na ulici, pokud tam nebude možné dodržet dvoumetrové rozestupy,“ vysvětluje.

Nově si tak Španělé budou muset ústa a nos zakrývat například v obchodech a po otevření také v muzeích, obchodních centrech, divadlech nebo kinech. „Můj osobní názor je, že povinné nošení roušek jako opatření proti šíření koronaviru přišlo velice pozdě. Buď to měli udělat na začátku epidemie, jako například v Česku, nebo vůbec,“ říká s tím, že je sama zvědavá, jestli toto opatření budou Španělé dodržovat.

Žaloba na vládu

Epidemiologická situace se ve Španělsku sice zlepšuje, celková bilance spojená s pandemií koronaviru je ale děsivá – na komplikace spojené s nemocí covid-19 v zemi zemřelo téměř 28 tisíc lidí a přes 230 tisíc lidí se infekcí způsobenou koronavirem nakazilo.

Omezený přístup k moři, zrušené all inclusive a vouchery. Šest otázek a odpovědí k letním dovoleným

Číst článek

Mnozí Španělé proto kritizují vládu za to, že přijala protiepidemická opatření pozdě. Začátkem března, kdy země evidovala stovky nakažených, se v Madridu uskutečnil tradiční pochod u příležitosti Mezinárodního dne žen, a konal se také sjezd krajně pravicové strany Vox, kterého se zúčastnilo na devět tisíc lidí. Kromě toho kritika míří také na nedostatečné zásobování ochrannými prostředky.

„Od zhruba poloviny nouzového stavu se kritika společnosti rozdělila na dva tábory podle toho, jak je kdo politicky orientovaný. Levicoví voliči přiznávají, že to vláda neudělala dobře, tvrdí ale, že při pohledu na Evropu vidíme, že až na pár výjimek státy jednaly metodou pokus-omyl. Na druhé straně roste krajní pravice a strana Vox, která vládu kritizuje stále silněji – nouzový stav označují za neústavní a kritizují vládu za to, že omezují svobodu shromažďování,“ popisuje Ferenčíková.

Příznivci krajní pravice proto hlasitě vyzývají k demisi premiéra a navzdory opatřením dokonce vycházejí do ulic, kde bijí do hrnců, aby tak protestovali proti vládě. Přes dvě desítky ministrů také v současnosti čelí žalobě, kterou k Nejvyššímu soudu podaly více než tři tisíce rodin obětí koronaviru. Tato iniciativa podle Ferenčíkové souvisí právě s krajně pravicovou stranou Vox.

„Vznikly různé platformy, které mají název například ‚Asociace obětí covidu‘ a které podaly žaloby proti ministerstvu zdravotnictví a vládě – za tím vším je krajní pravice a strana Vox. Proti tomu stojí názory, podle kterých teď není vhodná doba na to, aby se podávaly žaloby, ale aby se spojily síly a Španělsko se pokusilo z této situace co nejdříve dostat. Můj osobní názor je, že hlavně na počátku epidemie byla spousta věcí, které by se daly kritizovat, krajní pravice ale kritizuje už jen z principu,“ uzavírá.

Eliška Kubátová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme