Španělsko mění vládu, k moci se vrátí pravicoví lidovci
Španělé si pro příští čtyři roky zvolili konzervativní vládu. Strana lidová vyhrála volby do obou komor parlamentu. V klíčové dolní komoře získala pohodlnou absolutní většinu 186 křesel z celkových 350. Ještě větší převahu budou mít konzervativci v Senátu.
Před sídlem Strany lidové v Madridu se slaví. Její předseda a budoucí premiér Mariano Rajoy prohlásil, že chce být premiérem všech Španělů. Dnes prý ještě oslavuje, ale hned ráno začne pracovat, k čemuž vyzval i ostatní.
„Nebude pro mě jiných nepřátel, než je nezaměstnanost, deficit, nadměrný dluh, ekonomická stagnace a všechno to, co drží naši zemi v těhcto kritických podmínkách," prohlásil.
Lidovcům pomohla k jednoznačnému vítězství nejhorší krize v období od konce diktatury generála Franca. Nezaměstnanost je téměř na 22 procentech a země se ocitla pod velkým tlakem finančních trhů, které chtějí po madridské státní kase čím dál větší úroky.
Doplatili na to socialisté odcházejícího premiéra José Zapatera, kteří byli u moci od března 2004 a krizi nedokázali zabránit. Porážku ale čekali. V nedělních volbách je občané zbavili třetiny křesel v dolní komoře parlamentu. Jedná se o nejhorší výsledek od prvních demokratických voleb po konci diktatury.
Více poslanců zároveň získaly menší, hlavně regionální strany. Slušný zisk hlásí sjednocená levice, pak také katalánští konzervativci a v Baskicku koalice levicových nacionalistických stran Amaiur, což by se dalo připsat tomu, že krajně levicová teroristická organizace ETA před měsícem oznámila konec ozbrojené činnosti.
Na druhou stranu Zapatero neodchází sesazen ani poražen, protože už nekandidoval. Jeho nástupce, 56letý právník Rajoy, zastával v předchozích lidoveckých vládách několik ministerských postů a jako kandidát na premiéra vedl do voleb Stranu lidovou už třikrát. Až teď se mu podařilo zvítězit, ale nejspíš v tu nejhorší možnou chvíli.
Španěly teď čeká období dalších rozpočtových škrtů, mimo jiné ve školství či zdravotnictví. Šetřit budou muset i regionální vlády, vedené vetšinou právě lidovci, a obce, které se budou možná i slučovat. Vítězní konzervativci zároveň slibují reformy, jenž by měly rozhýbat ekonomiku a snížit obrovskou nezaměstnanost. Daně by se ale zvyšovat neměly.
Mariano Rajoy v jednom z rozhovorů v nadsázce řekl, že žádá o více než půlhodinu. Chce dokázat, že změna bude skutečná, že dokáže dát do pořádku veřejné finance tak, aby obnovil důvěru mezinárodních investorů. To se ale zatím neděje.
Vlády se bude moci Rajoy formálně ujmout navíc až těsně před Vánocemi.
Protesty proti exekucím
Mnoho Španělů v současnosti přichází o bydlení, protože nezvládají splácet hypotéky. Téměř každý den tak ve Španělsku občanská hnutí brání exekucím.
„Já, můj otec a bratr jsme přišli o práci. Továrnu, kde jsme pracovali, musel její majitel zavřít, protože už nezvládal splácet dluhy,“ říká Adnan Bashir.
Potomek pákistánských přistěhovalců si vzal hypotéku na rodinný byt, po odvrácené exekuci ale jen čeká, na kdy soudce nařídí další.
Jak ale upozornil zvláštní zpravodaj ve Španělsku David Koubek, řada exekucí je na druhé nebo třetí domy, které si Španělé pořizovali jako investici.
Ze Španělska se v poledních Ozvěnách dne přihlásil tamní zvláštní zpravodaj ČRo David Koubek
Zabavené nemovitosti banky navíc často nemohou prodat, protože trh se nehýbe. Nová vláda se musí pokusit tento začarovaný kruh rozpojit a oživit ekonomický růst.
Zároveň ale má škrtat v rozpočtu a snižovat státní deficit. Přitom by se neměly zvyšovat daně. Také není jisté, jestli nová vláda dodrží slib nesahat na důchody.
Pokud oživení nenastane, dají se očekávat další protesty. V zemi ale nejsou velké stávky, jen menší demonstrace a manifestace. To naznačuje, že situace je ve Španělsku lepší než například v Řecku.
Sami Španělé ale vědí, že se budou muset šetření přizpůsobit. Jsou ochotni více pracovat. Hovoří se i o zrušení tradiční dlouhé polední siesty. Jedna španělská firma už to udělala.
