Počet utonulých běženců na cestě do Španělska se loni zdvojnásobil. Průměrně jde o 12 obětí za den
Na nebezpečné cestě ke španělským břehům každý rok umírají stovky, až tisíce běženců toužících po novém životě v Evropě. Ani loňský rok nebyl výjimkou. Podle nevládní organizace na ochranu práv migrantů Caminando Fronteras si cesta přes Atlantik a Středozemní moře do Španělska vyžádala životy více než čtyř tisíc migrantů, počet je tak dvojnásobně vyšší než v roce 2021.
Jedním z těch, kdo na nebezpečné cestě do Španělska přišel o své blízké, je i Hamido. Před lety se mu podařilo dostat z Pobřeží slonoviny do Francie, minulý rok se ale za novým životem vydala i jeho manželka a dcera. Poslední zprávy o nich měl v den, kdy vyrazily od břehu Západní Sahary směrem ke Kanárským ostrovům. Následujících deset dní o nich ale nic neslyšel.
Stádečko koz je pro lidi v Mali nový start. Pomoc jde hlavně ženám, říká humanitární pracovnice
Číst článek
Ve snaze dopátrat se informací o své rodině se rozrušený Hamido pokoušel zkontaktovat španělskou policii, ale také úřady na ostrově Gran Canaria, nikdo mu ale nedokázal pomoc. Odletěl proto na Kanárské ostrovy, kde se dozvěděl o lodi plné mrtvých těl běženců.
Na palubě byla i jeho žena s jejich šestiletou dcerou, která na rozdíl od manželky cestu přežila. Poté, co viděla matku umírat, se ale zhroutila.
„Tento muž nás kontaktoval a byl naprosto zoufalý, protože mu nikdo nedal žádné informace,“ popsala začátkem prosince pro agenturu AFP Helena Malenová ze španělské nevládní organizace Caminando Fronteras, která hájí práva migrantů a pomáhá rodinám při pátrání po jejich blízkých.
Odborníci oslovení Francouzskou tiskovou agenturou už tehdy odhadovali, že se rok 2021 stane z hlediska lidí migrujících ke španělským břehům jedním z nejtragičtějších. Nyní to potvrzuje i nejnovější zpráva organizace Caminando Fronteras, podle které si nebezpečná cesta vyžádala životy tisíců lidí.
Od začátku roku 2021 až do 20. prosince se počet utonulých a pohřešovaných migrantů vyšplhal konkrétně na číslo 4404. To odpovídá v průměru 12 tragédiím za den a zároveň jde o více než dvojnásobek počtu z předchozího roku, kdy se statistiky utonulých a pohřešovaných lidí usilujících o to dostat se do Španělska vyšplhaly na 2170.
„Je to hrozné. Tohle jsou nejhorší čísla od roku 2007, kdy jsme (oběti) začali počítat,“ cituje Malenovou britský deník The Guardian.
Přes 200 utonulých dětí
Jak upozorňuje agentura Reuters, odhad španělské nevládní organizace je násobně větší než číslo udávané Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Ta odhaduje, že při pokusu dostat se na Kanárské ostrovy v období od začátku roku 2021 do 22. prosince zemřelo nebo se pohřešuje 955 lidí. IOM ale zároveň připouští, že skutečný počet obětí může být mnohem vyšší.
Itálie otevřela přístav na Sicílii pro loď s 558 migranty. Další plavidlo se 440 lidmi na souhlas čeká
Číst článek
Také Malenová ale upozorňuje, že realita může být ještě horší než publikovaná data. „4404 je minimální číslo,“ tvrdí pro britský deník ředitelka organizace, která při počítání utonulých a pohřešovaných vychází nejen z oficiálního počtu zesnulých, ale také z výpovědí blízkých migrantů nebo informací pobřežní stráže.
Zdaleka nejtragičtější se přitom stává hlavně migrační trasa vedoucí od afrických břehů na Kanárské ostrovy. Podle španělské nevládní organizace na této trase loni přišlo o život přibližně 90 procent z celkových 4404 utonulých a pohřešovaných migrantů.
Kanárské ostrovy dělí od afrického pobřeží zhruba 95 kilometrů, dlouhá plavba přes rozbouřený Atlantik se tak stává velice nebezpečnou a mnozí běženci cestu nepřežijí. Kvůli zpřísňování migrační politiky evropských zemí a jejich snaze zabránit lodím s migranty, aby se přes Středozemní moře dostaly k břehům Evropy, se ale tato trasa stává stále vyhledávanější.
„Politika odstrašování, kterou nad trasami v západním Středomoří razí Evropa a Maroko, neustále tlačí migrační toky směrem k Atlantiku. Kanárské ostrovy se tak pro migranty stávají hlavním cílem,“ vysvětluje organizace Caminando Fronteras, podle které na cestě ke španělským břehům loni zemřelo také přes 200 dětí.
Uprchlíci přinesli do Lukašenkovy kasy miliony dolarů, krizi připravoval od jara, spočítal Die Welt
Číst článek
Jako ‚sud prachu‘
Kanárské ostrovy však nečelí tlaku běženců poprvé. Migrační trasa vedoucí ze západní Afriky na Kanárské ostrovy se stala velmi vytíženou už v polovině minulého desetiletí. Vrchol přišel v roce 2006, kdy na španělské souostroví dorazilo přes 30 tisíc utečenců.
Následně Španělsko podepsalo s klíčovými zeměmi původu bilaterální dohody, které měly za pomoci investic do tamní infrastruktury a zlepšení příležitostí pro obyvatele zabránit tomu, aby se lidé na nebezpečnou cestu přes Atlantik vydávali. Od té doby jejich počty klesaly až do roku 2018, kdy se počet příchozích začal znovu zvyšovat.
Podle místních se tak situace na Kanárských ostrovech stala nezvladatelnou. „Kanárské ostrovy jsou sud prachu. Je to sopka před vybuchnutím,“ prohlásila loni v listopadu poslankyně z Kanárských ostrovů Ana Oramasová, když ve španělském parlamentu kritizovala vládu za to, že problém masové migrace neřeší.
