Španělsko zasáhla vlna veder. Teploty 30 až 40 stupňů jsou nebezpečné pro hospodářství i lidi
Španělé zažívají horka typická spíš pro červenec a srpen. Tento týden totiž teploměry na mnoha místech ukazují hodnoty až 30 stupňů. Ve městech jako Toledo, Córdoba nebo Sevilla se teplota dostala až ke čtyřiceti. Jaké jsou výhody a nevýhody toho, když se jarní počasí podobá letnímu?
Teploty se ve Španělsku blíží ke čtyřicítkám a situace se nelepší ani v pátek. S výjimkou severozápadu, kde občas dochází ke srážkám, se teploty pohybují o 12 až 15 stupňů výš, než je pro toto roční období běžné.
Při požáru restaurace v Madridu zahynuli dva lidé, deset je zraněných. Příčinou bylo zřejmě flambování
Číst článek
Vlny veder se navíc zřejmě budou v příštích měsících opakovat. I španělská vláda už zdůrazňovala, že tyto zvýšené teploty, které trvají kolem čtyř až pěti dní, budou na Pyrenejský poloostrov přicházet stále častěji.
Asi největším plusem těchto teplot je, že díky nim mohou lidé dříve vyrazit na pláž. To ale zdaleka nepřevyšuje možná nebezpečí, které vlny veder přinášejí. Kromě toho, že dochází k rozpálení měst, s sebou vedra také přinášejí extrémní sucha, která představují obrovské problémy pro zemědělce.
Riziko požárů
K dalším negativním důsledkům, které se k suchu vážou, patří i zvýšené riziko požárů. Od začátku roku navíc pršelo jen velmi málo. Nesmějí se proto ani zakládat táboráky nebo malé ohníčky a v rámci prevence požárů začaly některá místa kontrolovat i hlídky s vrtulníky.
Francie a Španělsko mají potíže s nedostatkem vody už i v zimě. Může být ještě větší sucho než loni
Číst článek
Obyvatelé Španělska se proto musí přizpůsobit a začít žít tak, jako by byli uprostřed léta. To znamená, že se musí dobře hydratovat a naopak nemůžou tolik chodit na přímé slunce a sportovat. Kvůli vedrům musejí změnit třeba i jídelníček.
To je zatěžující i z toho důvodu, že přechod ze zimního počasí byl velmi rychlý. Rychlá změna je nebezpečná především pro seniory, kardiaky a malé děti. Stejně tak se mluví o tom, že by počasí měla být přizpůsobená školní docházka. Místo kalendáře by se tak mohla v budoucnu řídit podle teploměru.
Dále se debatuje o způsobech, jak výkyvům počasí přizpůsobit budovy – od úprav klimatizace po zastínění, větrání a podobně. Je totiž poměrně jasné, že nejde o ojedinělý výkyv počasí, ale spíše o fenomén, který se bude opakovat i v následujících letech.
