Kauza znásilnění ve Španělsku: na 2000 psychologů a psychiatrů se přidalo k protestům

Psychologové a kliničtí psychiatři z celého Španělska podepsali otevřený dopis, ve kterém vyjadřují „rázné odmítnutí“ nedávného rozsudku soudu v Pamploně. Ten minulý týden poslal pětici mužů, kteří si říkají „La Manada“, v překladu „Smečka“, k devíti letům vězení za sexuální zneužití, nikoliv ale za znásilnění.

Madrid Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Znásilněná Spravedlnost: protest proti rozsudku z Pamplony (Aviles, 27. dubna 2018). | Foto: Eloy Alonso | Zdroj: Reuters

Případ se odehrál v červenci 2016, kdy tito mladíci ze Sevilly napadli dívku a vše natočili na video. Prokuratura žádala pro útočníky trest téměř 23 let vězení za znásilnění. Soud ale čin označil jen za sexuální zneužití, protože prý nebylo použito fyzické násilí ani zastrašování, vysvětluje španělský list El País. Po verdiktu justice nicméně vyšly do ulic po celém Španělsku desetitisíce lidí.

Ve španělské Pamploně se už třetí den protestovalo proti rozhodnutí soudu, který neuznal znásilnění

Číst článek

Jak se má oběť bránit?

Soudci rozhodli, že se dívka dostatečně nebránila. Odborníci ale v otevřeném dopise zdůrazňují, že naprostá pasivita „je obvyklá v situaci, kdy není možné se prát ani utíkat“. A že v takových případech nedává smysl se vůbec ptát, jestli byl sexuální styk konsenzuální, nebo vynucený. Schopnost vyjádření nesouhlasu je totiž v podstatě „vynulovaná závažností hrozby“, kdy se na mladou dívku vrhlo pět mužů.

Otevřený dopis vychází z vlny nevole, která se mezi odborníky na duševní zdraví po rozsudku šíří, říká Lola Pavónová, psycholožka, která spolu se dvěma kolegy akci iniciovala. Pod výzvu se zatím podepsalo asi 1800 odborníků, další se ale ještě mohou přidat.

Cílem je poskytnout odborné informace a „objasnit problematické aspekty“ tohoto i jiných podobných případů. Psychologové a psychiatři také chtějí přispět k porozumění toho, „jak funguje patriarchální systém v moderní společnosti a jaké jsou jeho dopady na jednotlivce“.

Signatáři zdůrazňují, že by se neměl klást důraz na chování oběti ani na způsob, jak si s traumatem následně poradí. Právě takové okolnosti ale španělští soudci zvažovali.

„V situaci, kdy hrozí smrt, vážné zranění nebo sexuální násilí, je pasivní odezva častá, zvláště pokud není možné bránit se nebo utéct,“ upozorňuje text odborníků. Podle nich srdce v takové situaci buší pomaleji a citlivost na bolest je snížená. „Je to okamžitá obranná reakce našeho nervového systému, který se snaží přežít a minimalizovat dopad událostí,“ vysvětluje dopis.

Během procesu se skupinou „La Manada“ došlo také ke zpochybnění toho, do jaké míry oběť pociťovala trauma. Jeden z obhájců útočníků předložil soudu zprávu soukromého detektiva, který dívku ve dnech po znásilnění sledoval. Obhajoba námět nakonec vzala zpět, i tak je ale podle odborníků jeho vznesení absurdní. Uvádějí, že by nemělo docházet ke kritice odolnosti a schopnosti oběti zotavit se z traumatické situace, či dokonce tyto okolnosti používat v justičním procesu.

'V atmosféře zábavy a hýření'

Dopis také kritizuje jednoho ze soudců. Ricardo González totiž žádal zproštění viny všech pěti obžalovaných. Podle jeho názoru video, které pachatelé na své telefony natáčeli, ukazuje pět mužů a jednu ženu „při sexuálních aktech v atmosféře zábavy a hýření“. „Je odpovědností každého, od policisty po soudce, aby jednali profesionálně, objektivně a eticky,“ reagují odborníci na duševní zdraví. Dodávají, že soudce by neměl zlehčovat násilí a vydávat ho za legraci.

Odborníci ale ve svém textu upozorňují i na obecné trendy v současné společnosti. Upozorňují na fantazie, podle kterých se ženy k sexu musí přemlouvat, následně ho ale musí přijmout, i když s ním vlastně nesouhlasí. Právě takovéto názory prý ve španělském procesu motivovaly některé otázky soudců, když se tázali po reakci poškozené.

V tomto – podle expertů pomýleném – výkladu záleží na oběti, aby jednoznačně ukázala, že se sexem nesouhlasí, ačkoliv z psychologického hlediska jsou pasivita a strnutí automatickými a běžnými reakcemi. Psychologové a psychiatři tak varují, že podobný přístup justice jen zhoršuje duševní zdraví obětí. Může také vést k oživení traumatu, protože klade vinu poškozeným, nikoliv útočníkům, dodává El País.

Obdiv statečným ženám

Verdikt španělského soudu kritizují i zástupci OSN. Purna Senová, která koordinuje úsilí Spojených národů v boji proti sexuálnímu obtěžování a jiným formám diskriminace, s rozsudkem nesouhlasí. Podle ní zlehčuje závažnost provinění. Senová se obává, že kultura znásilnění, kdy se vina klade oběti, se nachází dokonce i v soudních síních.

Zástupkyně OSN vzdává obdiv „statečným ženám“, které o problému sexuálního obtěžování mluví, ať už skrze hnutí #MeToo, #TimesUp nebo při současných demonstracích ve Španělsku. Až příliš mnoho žen prý má pocit, že je nikdo neposlouchá, že jim nikdo nevěří nebo že jejich bolest nikoho nezajímá.

„Od poslanců po filmaře, od zaměstnanců hotelů až po novináře, všichni si musíme s tímto problémem poradit,“ říká Purna Senová. Sexuální násilí už podle ní naše společnost nemůže dále přehlížet. Zároveň vyzývá muže, jejichž roli v celé problematice ostatně označuje za „klíčovou“, aby si uvědomovali své chování a zamysleli se, jak mohou ženám ve svém okolí pomoci, dočteme se v listu El País.

Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus. 

Dominika Perlínová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme