Špatně hospodaříte? Ukážeme si na vás prstem, navrhuje EU
Šéfové států a vlád zemí Evropské unie budou jednat o posílení regulace finančních institucí a účinnější správě hospodářských záležitostí celé sedmadvacítky. Snahou je posílit represivní ale i preventivní opatření. Důvodem je hlavně to, aby se neopakovala podobná situace, kterou letos zažívá Řecko.
Summit pravděpodobně dojde ke shodě na tom, že je potřeba posílit jak preventivní, tak represivní složku pravidel. Základním kodexem pro hospodaření evropských států je Pakt stability a růstu, který říká, že rozpočtový deficit státu nesmí přesáhnout tři procenta HDP. Celkové zadlužení státu pak nesmí být vyšší než šedesát procent HDP.
Aby se rozpočty jednotlivých členských zemí udržely v mezích, navrhla Evropská komise takzvaný evropský semestr. Jedná se o předběžné posuzování záměrů národních rozpočtů Evropskou komisí a Radou EU vždy na jaře daného roku.
„Pro nás bude tato debata zajímavá. Znamená to ale, že členské státy by předkládaly Evropské komisi a Radě své orientační návrhy rozpočtu,“ řekla velvyslankyně České republiky při Evropské unii Milena Vicenová.
Při posuzování se zjistí, kdo například směřuje k nebezpečnému deficitu. Ostatní země mu pak dají rady, co s tím udělat, jak šetřit, jak škrtat, aby to neohrozilo ostatní. S tímto návrhem ale má zásadní problém Velká Británie, která nechce nechat nahlížet ostatní státy do toho, jaký rozpočet si ona sama chystá.
Evropská unie také připravuje zostření sankcí za nedodržování pravidel. Dnes už sice sankce existují, ale neukládají se. Kolem tohoto bodu se patrně povede velká diskuze. Navrhuje se například to, že by se neukázněnému státu mohly zmrazit peníze z EU fondů.
Pozastavit hlasovací právo
Německý návrh pak předestřel možnost toho, že by se takovémuto státu mohlo pozastavit hlasovací právo v Radě EU. To se ale řadě evropských zemí nelíbí. Shoda v oblasti sankcí se mezi členskými státy bude hledat asi velmi těžko.
Na čem se mohou jednotlivé země dohodnout, je patrně jen veřejné označení státu, který špatně hospodaří. Jedná se o jakousi veřejnou ostudu mezi ostatními. To zafungovalo například u Řecka. Pohled unijních států na tuto zemi se změnil poté, co se zveřejnilo, že Řecko falšovalo statistiky.
Řecká krize totiž odstartovala loni na podzim jeho výrazným zvýšením odhadu rozpočtového deficitu. Kvůli tomu už unijní ministři financí rozhodli, že by se měla dát větší pravomoc evropskému statistickému úřadu Eurostat. Tento úřad by tak častěji mohl podnikat kontroly přímo v členském státě.
Jednotlivých států se úřad bude moci ptát, jak k údajům došly, jestli použily správné metody a podobně. Součástí změny hospodářských pravidel má být i přísnější dohled nad finančními institucemi.
Estonsko do eurozóny, Island do EU
Tato schůzka vyzve poslance Evropského parlamentu, aby co nejrychleji schválili legislativní návrhy, které se týkají fungování evropských dohledových orgánů, například pro dozor nad bankami nebo pojišťovnami. Schválit by měli i směrnici pro dozor nad alternativními investičními fondy.
Jde především o hedgeové fondy, které by se podle návrhu musely registrovat u některé z centrálních bank států EU. Musely by také zveřejňovat, jakými způsoby investují.
Dohled by měli poslanci schválit také nad ratingovými agenturami, které bývají často obviňovány, že svými odhady způsobují neklid na finančních trzích
Kromě hospodářských otázek budou unijní lídři na bruselské schůzce rozhodovat také o přípravě společného stanoviska pro summit G20 v Torontu, který bude na konci června. Tam by měla EU přijít s návrhem na zavedení globální daně pro banky, které by tímto způsobem měly přispívat na předcházení finančním krizím.
Hovořit se bude také o přijetí Estonska do eurozóny. I když se bude jednat jen o formální krok, protože Estonsko už pozvali jako dalšího člena eurozóny ministři financí. Mluvit se ale bude také o přihlášce Islandu ke členství v EU. Z největší pravděpodobností Rada EU potvrdí doporučení Komise na zahájení přístupových rozhovorů.
