Spojené státy nedovolí Rusku vetovat americké bezpečnostní zájmy v Evropě
Spojené státy nedovolí Rusku vetovat své plány vybudovat ve střední Evropě protiraketovou základnu. Po schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to v Moskvě oznámila americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Současně se oba politici dohodli na zmírnění vzájemných slovních výpadů.
Condoleezza Riceová se shodla s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na tom, že vztahy obou zemí nesmějí být rukojmími předvolebních kampaní. Spojené státy i Rusko čekají totiž příští rok prezidentské volby a tím vzrůstá i nervozita a napětí ve vzájemných vztazích. Riceová i Putin, jehož slova tlumočil na závěrečné tiskové konferenci ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, chtějí zmírnit rétoriku při veřejných polemikách a soustředit se na řešení konkrétních témat.
Posun byl zaznamenán ve sporu o status jihosrbského Kosova. Ruská strana se shodla s ministryní Riceovou, že nalezení kompromisu v této záležitosti je možné, ruské veto vůči plánu OSN na faktickou samostatnost Kosova není podle Lavrova na pořadu dne.
Naopak ani náznak shody se nepodařil najít v otázce plánované výstavby americké protiraketové základny ve střední Evropě. Putin vybudování amerického radaru v Česku a základny s protiraketami v Polsku rezolutně odmítl. Podle ministryně Riceové ale o tom, jestli bude nebo nebude projekt realizován, nemůže rozhodovat Moskva.
Krizi ve vztazích v Moskvě řešil i německý ministr zahraničí
Zažehnat krizi mezi Evropskou unií a Moskvou se dnes pokusil také šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Kvůli vetu nové smlouvy o strategické spolupráci je totiž ohrožen páteční summit v jihoruské Samaře. Smlouvu odmítli tři členské státy Unie. Nejostřejší spory s Ruskem má z členských zemí EU Polsko. Moskva totiž uvalila na polské maso embargo. Protirusky jsou naladěny i pobaltské státy, zejména Estonsko.
Jak Radiožurnálu řekl Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů, atmosféra v Samaře bude zřejmě hodně napjatá. "Odcizení nastává i mezi Ruskem a některými starými členskými zeměmi, jako je například Německo, které poměrně otevřeně podpořilo Estonsko v konfliktu s Ruskem. Podobně lze očekávat mnohem opatrnější postup ze strany nového francouzského prezidenta. Takže já myslím, že všechny ty otázky, které se týkají jak Kosova, tak energetické bezpečnosti, v této chvíli nebude mít nikdo sílu ani ochotu řešit," říká Kratochvíl.
Kromě smlouvy o strategickém partnerství by se na schůzce zástupců Bruselu a Moskvy mělo také mluvit o uvažované americké protiraketové základně ve střední Evropě.
