Spojené státy se připravují na útok proti Iráku

Obě komory amerického Kongresu daly prezidentu Bushovi právo rozhodnout o tom, kdy zaútočí na Irák. Schválená rezoluce připouští po vyčerpání mírových prostředků použití síly proti režimu Saddáma Husajna. Bílý dům už mezitím začal připravovat detailní plány okupace Iráku. Američané uvažují, že v Bagdádu ustanoví vlastní dočasnou vojenskou vládu. Podle iráckého vicepremiéra Tárika Azíze je jeho země na jakýkoli vojenský zásah Spojených států připravená.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

G. W. Bush | Foto: GeorgeWBush.com

Jak hlásí zpravodaj Českého rozhlasu ve Washingtonu Miroslav Konvalina, v Bílém domě se už připravují detailní plány na okupaci Iráku. Plán částečně odpovídá pochybovačům, kteří nevěří, že by po sesazení režimu Saddáma Husajna země neupadla do chaosu a rozpadu. Přechod k zvolené civilní vládě by mohl trvat několik měsíců nebo let.

Přehrát

00:00 / 00:00

M. Konvalina o plánech okupace

Podle listu New York Times počítá projekt s procesy s iráckými představiteli, kterým Američané hrozí, že budou souzeni za válečné zločiny. Jak řekl Českému rozhlasu náměstek amerického ministra obrany Douglas Feith, dlouho se tom, jak se postavit k lidem ze Saddámova okolí, uvažovalo.

"Je zřejmé, že mezi Saddámem Husajnem a jeho lidmi existuje velký konflikt zájmů a každá další skupina v Iráku má jiné zájmy. Rozdílné názory jsou nejen mezi vedením země a lidem, ale mezi vůdcem a jeho generály." Podle pozorovatelů by každé zaváhání po svržení Saddáma Husajna mohlo ohrozit stabilitu dalších arabských zemí.

Přípravy na vojenskou operaci dokumentuje zpráva, že americké vojenské námořnictvo si najímá dvě velké obchodní lodě pro dopravu vojenské techniky do Perského zálivu. K přesunu do oblasti je připraveno také 17 plavidel s výzbrojí a municí, která kotví v Indickém oceánu.

Irácký vicepremiér Tárik Azíz tvrdí, že Bagdád je připravený na jakýkoliv útok. Jde o první iráckou reakci na rozhodnutí amerického Kongresu udělit prezidentovi Bushovi rozsáhlé pravomoci k zásahu proti režimu Saddáma Husajna. Vicepremiér Azíz soudí, že americký úder je teď už jenom otázkou času. "Amerika hrozí globálním útokem proti naší zemi. Irák ale nikoho neohrožuje: ani země oblasti, ani Spojené státy."

Irácký vicepremiér, který je na cestě po Sýrii a Libanonu, zároveň vyzval veřejnost v arabských zemích k demonstracím na podporu Bagdádu v případě, že k útoku dojde. Arabské státy se sice oficiálně staví proti americkému úderu, ale jejich vedoucí představitelé zároveň dodávají, že proti tomu nemohou nic dělat. Vyzývají pouze k rychlému návratu zbrojních inspektorů, kteří mají prověřit, zda Irák vlastní zbraně hromadného ničení.

Pro rezoluci umožňující útok na Irák se Bushově administrativě podařilo přesvědčit 296 poslanců, zatímco proti se postavilo 133 zákonodárců. Za amerického prezidenta se postavili republikáni i značná část demokratů.

Řada kongresmanů však dala najevo, že americká administrativa musí nejprve vyčerpat diplomatické možnosti k řešení konfliktu a snažit se zbavit Irák zbraní hromadného ničení s pomocí Organizace spojených národů a teprve potom může uskutečnit plánované bojové operace.

Také Senát dal v pátek časně ráno definitivní souhlas Kongresu s rezolucí, která povoluje prezidentovi vést vojenskou kampaň proti Iráku, pokud to bude nutné. Ve prospěch rezoluce se vyslovilo 77 senátorů, proti bylo 23.

Washington se domnívá, že souhlas Kongresu ovlivní ke stejnému postoji vůči Bagdádu i Radu bezpečnosti OSN. Cíl je jediný: Irák musí skončit s vývojem i výrobou biologických, chemických či jaderných zbraní.

Na rozdíl od Kongresu ale není v OSN drtivá většina členských zemí přesvědčena o nutnosti hrozby vojenskou silou, pokud Bagdád opět nevyhoví rezolucím Rady bezpečnosti. Američané zesílí tlak zejména na stálé členy rady s právem veta, aby Saddáma Husajna postavili před jasnou povinnost odzbrojení a bezpodmínečného zpřístupnění všech míst, kde by mohl vyrábět nebo vyvíjet chemické, biologické případně jaderné zbraně. Spojené Státy zároveň odmítají, že by poslaly do Bagdádu své inspektory bez mandátu OSN, jak to navrhuje Irák.

Americká ústřední zpravodajská služba už upozornila na důsledky, když Američané zaútočí jako první. CIA považuje za velmi pravděpodobné, že Bagdád v takovém případě použije chemické nebo biologické zbraně. Podle Amerického prezidenta jsou jeho spoluobčané v Americe ohroženi.

Místopředseda irácké vlády Tárik Azíz mezitím kritizoval Washington, že používá tvrzení o vývoji zbraní hromadného ničení v Iráku k ospravedlnění svých snah rozdělit oblast a zmocnit se její ropy. V době, kdy americký Kongres jednal o schválení rezoluce umožňující vojenský útok na Bagdád, Azíz řekl, že jeho země nevlastní biologické, chemické a jaderné zbraně.

"To jsou záminky, které využívá Amerika, by oklamala arabský svět, aby oklamala americký lid i mezinárodní veřejnost," řekl Azíz na shromáždění arabských intelektuálů a politiků v Bejrútu. Ve skutečnosti chce podle něho Amerika vtrhnout do Iráku a změnit jeho režim, aby získala kontrolu nad ropou.

Azíz zároveň zopakoval varování zemím jako Saúdská Arábie, které souhlasily s využitím svých základen pro americké útoky na Irák, že se mohou stát obětí útoku Spojených států na Irák.

Jen několik hodin před souhlasem obou komor Kongresu s možností vojenské kampaně, varovaly Spojené státy svá velvyslanectví ve světě před zvýšenou hrozbou atentátů ze strany teroristické sítě Al-Káida. S odvoláním na nejmenovaného představitele amerického ministerstva zahraničí to ve čtvrtek uvedla agentura AFP.

Milan Kopp, Miroslav Konvalina, Marika Táborská, Denisa Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme