Senát USA schválil do čela vnitra zástupkyni domorodých obyvatel. ‚Výchozí bod,‘ říká jedna z nich

Spojené státy mají poprvé v dějinách člena federální vlády z řad původních obyvatel. Přesně řečeno ministryni, protože Senát v pondělí schválil nominaci Deb Haalandové z kmene Laguna Pueblo z Nového Mexika. Dosavadní kongresmanka se ujme resortu vnitra, který má v amerických poměrech na starosti správu federální půdy, přírodních zdrojů a také právě záležitosti původních obyvatel Ameriky. Mnoho z nich na tuto chvíli dlouho čekalo.

Od stálého zpravodaje Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Deb Haalandová | Foto: Graeme Jenning | Zdroj: Reuters

Je to prý pro americké indiány skvělý krok kupředu, který už byl přes 500 let potřeba, komentovala Michelle Georgeová z národa Onondaga Radiožurnálu v narážce na dobu, která uplynula od začátku evropské kolonizace Ameriky po nástup první domorodé ministryně Spojených států do funkce.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jaký názor na ministryni vnitra mají potomci původních obyvatel Spojených států? Dozvíte se v reportáži

Vedle ní sedí při virtuálním rozhovoru soukmenovkyně Maryann Robinsová. „Jsem tak šťastná, že nás bude zastupovat jedna z nás. Když se podíváte do historie, tak o nás a naší vlastní zemi rozhodují jiní a indiáni jsou co do politické reprezentace naprosto opomíjení,“ popisuje.

„Já jsem Deb osobně potkala. Ona chápe, co to znamená být původním Američanem, a bojuje za nás. Její nominace je nadějí v té temnotě ostatních problémů,“ dodává.

Ukradená země, kterou si konečně budeme sami spravovat – to je častá reakce na to, proč právě Deb Haalandová a ministerstvo vnitra jsou pro americké indiány tak důležitou kombinací.

A co čeká Michelle Georgeová od ministryně Haalandové? Chránit matku Zemi pro další generace, čistotu vzduchu a vody. Upozorňuje, že indiánské děti jako třeba její neteř mají často astma, a kroutí hlavou nad absurditou vody v plastu. Směje se při představě, že si indián kupuje balenou vodu.

Alice Hallová z kmene Lenape se s Haalandovou osobně setkala | Zdroj: osobní archiv M. Robinsové

Změny v těžbě?

Alice Hallová z kmene Lenape se s Haalandovou také osobně setkala a za nejdůležitější část její ministerské mise považuje změnu přístupu k těžebnímu průmyslu, ropovodům a podobné infrastruktuře, která často dopadá na život amerických indiánů.

Ekonom Švejnar: Biden se ukazuje jako tvrdý a akceschopný prezident. Prosazuje chytrou politiku

Číst článek

„Máme přátele, kteří přežili otravu uranem. Kdybyste je viděli, utrhlo by vám to srdce, jak jsou znetvoření. Nebo ropovody, které vedou územím, kde žijí indiánské komunity. Kdyby takové projekty měly vést přes luxusní resorty, golfová hřiště na Floridě nebo národní hřbitov v Arlingtonu, jsem zvědavá, jestli by jejich obhájci mluvili stejně. Řekli by, že je to v pořádku, protože to tvoří pracovní pozice? Ne, bojovali by jako o život,“ vysvětluje.

Právě přístup Haalandové k těžbě fosilních paliv na federální i kmenové půdě a k souvisejícím příjmům a pracovním místům byl velkým tématem slyšení v Senátu. Coby zastánkyně přechodu na zelenou energetiku tam vystupovala zdrženlivě, republikánským obhájcům fosilního průmyslu odpovídala vyhýbavě a slibovala vyvážený přístup.

„Lidi by se toho neměli bát. Ona nebude záměrně ničit pracovní místa a rušit věci, které jako země potřebujeme. Říká se, že je potřeba dostat původní Američany k jednomu stolu s ostatními. Ale my jsme zatím nebyli vůbec ani v místnosti. Pokud nebudeme v této zemi viditelní, relevantní, nebudeme spolurozhodovat, tak se po nás dál bude šlapat a zůstaneme jen maskoty,“ říká Sandra Hopeová z kmene Haliwa-Saponi.

„Potřebujeme toho spoustu napravit, obnovit naši kulturu a přimět ostatní, aby si připustili, že kamkoli tady stoupnou, tak jsou na indiánské zemi. Že současný stav je výsledkem ničení a zabíjení. Ne proto, abychom v ostatních vyvolávali pocit viny. To trauma jsme my i oni zdědili po svých předcích, ale je potřeba ty rány zahojit. A Deb je pro nás výchozí bod, kde bychom s tím měli začít,“ doplňuje.

Pro byli i republikáni

Deb Haalandová vyrůstala v pueblu s matkou, kdysi žila coby bezdomovkyně a dítě vychovala jako samoživitelka. Předloni se stala ve Washingtonu kongresmankou a teď se přesouvá z Kapitolu na ministerstvo vnitra.

První členka federální vlády Spojených států z řad původních obyvatel Deb Haalandová | Foto: Jan Kaliba | Zdroj: osobní archiv M. Robinsové

V Senátu dostala důvěru v poměru 51:40. Pro uvedení první indiánské členky vlády do funkce nakonec hlasovali i čtyři republikáni jako Lindsey Graham z Jižní Karolíny, Lisa Murkowská z Aljašky a Susan Collinsová z Maine.

Haalandová bude z pozice ministryně vnitra dohlížet na využívání zhruba dvou milionů kilometrů čtverečních půdy patřící federální vládě a domorodým kmenům. Stejně tak bude vykonávat dozor nad vztahem vlády s celkem 574 uznanými indiánskými kmeny v USA. Podle agentury AP je to poprvé, kdy se bude záležitosti domorodých Američanů z titulu funkce šéfa vnitra spravovat zástupce této komunity.

Jan Kaliba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme