Spolková republika Německo slaví šedesát let od svého založení

Denacifikace, poválečná obnova zničené země a s ní spojený hospodářský zázrak nebo řádění teroristů z Frakce Rudé armády. To jsou jen některé důležité etapy šedesátileté historie Spolkové republiky Německo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova Spolkového sněmu, Berlín, Německo

Budova Spolkového sněmu, Berlín, Německo | Foto: Jiří Hošek

Naši západní sousedé v sobotu oslaví kulaté jubileum vzniku stávajícího demokratického státu. 23. května 1949 byla totiž přijata nová ústava a od této doby se datuje i začátek Spolkové republiky Německo.

"Dalším důležitým datem je pro Němce 8. květen 1945, a to hlavně od památného projevu Richarda von Weizsäckera z roku 1985. Takže 8. květen představuje negativní vymezení Spolkové republiky a 23. květen to pozitivní," doplňuje historik Paul Nolte.

Těsně po skončení války začala denacifikace Německa. Lidé se ale ze dne na den změnit nemohli a dlouhá léta například trvalo, než se na protihitlerovské spiklence přestalo pohlížet jako na zrádce německého národa.

"Z dnešního pohledu to už takový problém není. Je ale pravdou, že tohle téma získalo po roce 1989 opětovně na aktuálnosti díky vypořádávání se s dědictvím NDR, SED a STASI. Dá se říct, že spojenecká denacifikace společnosti v letech 1945 až 1947 byla velmi úspěšným a důležitým vkladem do budování státu," doplňuje Nolte.

Podle německého historika se ale téma denacifikace brzy z života lidí vytratilo. Předčilo ho totiž vytváření nové ústavy a následné získání suverenity pro Spolkovou republiku. Podle Nolteho v tom nebyla vyloženě snaha vědomě zakrývat vlastní minulost. Sám to však zpětně hodnotí jako velký zvrat a cituje přitom výrok Konrada Adenauera z roku 1951: "Po tolika letech od pádu nacismu už musí skončit to slídilství." Sám poté doplňuje, že Adenauer nechtěl nacistický režim přikrášlovat. Šlo pouze o to, udělat další krok a vstoupit do období normalizace.

I přes vznik nové republiky byli obyvatelé Spolkové republiky stále poznamenáni válečným cejchem. Sebevědomí Němců ale bylo nakonec posíleno událostmi z roku 1954, kdy nečekaně triumfovali na MS ve fotbale. "Tento rok byl pro Němce opravdu zázrak a jistý záchytný bod v době společenského vzestupu z fáze totální porážky. Byl v tom i prvek překvapení, protože německý tým nepatřil k favoritům a v základní skupině s finálovým soupeřem z Maďarska vysoko prohrál. Proto ta paralela vzestupu z nejnižších pater," přibližuje tehdejší atmosféru historik Paul Nolte.

Historik Paul Nolte | Foto: Jiří Hošek

V šedesátých letech se ale zároveň zrodilo agresivní studentské hnutí. "Radikální jádro studentů poháněl strach, že Spolková republika znovu spěje k fašistickému státu. U některých to byla opravdová paranoia, a proto se mluvilo o boji proti "systému". To samozřejmě vyostřilo taky generační konflikt v německé společnosti. Je třeba ale zdůraznit, že studenti nacismus vnímali hlavně v ekonomické perspektivě, coby určitou variantu kapitalismu a ekonomického spiknutí. Nějaké pronásledování Židů a rasová politika nehrály prakticky žádnou roli," upřesňuje proslulý německý historik.

Podle Nolteho ale tato studentská avantgarda významně přispěla k liberalizaci společnosti a životních zvyklostí. Nezasáhla však nijak významně do politického života, protože studenti nepřišli s žádnou pozitivní alternativou. "Vize, kterou studenti nabízeli, bych nazval až skoro melancholicky pochmurnou."

Z části studentského hnutí se ale také zrodila krajně levicová organizace Frakce Rudé armády. Tato teroristická skupiny se neblaze proslavila únosy a atentáty, při kterých členové RAF zavraždili 34 lidí.

"U značné části západoněmecké společnosti přetrvává jistá ambivalence při pohledu na Frakci Rudé armády. Sám patřím ke generaci teenagerů, kteří měli v 70. letech trochu problém se identifikovat se Spolkovou republikou. Cítili jsme určitou sympatii vůči těm, kteří tento stát napadali a zpochybňovali etablovaný systém. Byla v tom určitá "odbojářská romantika," následně pak Nolte doplňuje, že šlo pouze o mladickou nerozvážnost, a že starší generace RAF po celou dobu chápala jako teroristickou organizaci.

Přečtěte si také:
V Berlíně začíná výstava k výročí vzniku Spolkové republiky Německo
Supervolební rok 2009 v SRN

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme