Spolkový sněm odsouhlasil stop jádru v Německu

Dolní komora německého parlamentu schválila vládní plán na utlumení jaderné energetiky v zemi. Poslední tři jaderné elektrárny podle něj ukončí provoz do roku 2022.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaderná elektřina je v Německu celospolečenským tématem. | Foto: Klára Stejskalová

Kromě odstavení osmi jaderných provozů obsahuje schvalovaný balíček například podporu větrné energie, urychlení výstavby rozvodných sítí a energetickou sanaci budov. I když o některých zákonech nebylo třeba hlasovat, kancléřka Merkelová chce v tomto případě získat širokou podporu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pavel Polák popsal v Odpoledním Radiožurnálu dnešní dění v Bundestagu

Pro změnu se vyslovila drtivá většina poslanců, a to 513 z 600. Pro plán hlasovali jak poslanci vládních křesťanských a svobodných demokratů, ale také opoziční sociální demokraté a Zelení. Hlasování ovšem předcházela bouřlivá debata.

Největší bouře se strhla kolem otázky, kdo nese hlavní zásluhu na ukončení provozu jaderných reaktorů. Podle šéfky parlamentní frakce Zelených Renate Künast bylo protiatomové hnutí roky kriminalizováno, ale dnešní den je vítězstvím tohoto lidového tlaku. Šéf SPD kritizoval fakt, že zatímco loni kabinet kancléřky Merkelové vášnivě obhajoval prodloužení provozu jaderných reaktorů, po katastrofě ve Fukušimě udělal obrat o 180 stupňů a dnes vášnivě bojuje proti atomu. SPD a zelení vládní návrh podle očekávání podpořili.

„Tímto to ale nekončí," prohlásil ministr životního prstředí Röttgen. Německo nyní čeká další debata o nové energetické politice i hledání úložiště jaderného odpadu.

Vláda se rozhodla urychlit odchod od jádra po havárii v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Tu poškodilo silné zemětřesení a následná vlna tsunami 11. března.

Co na to Evropa?

„Každý stát má svrchované právo se rozhodnout, jaké zdroje používat bude a jaké se mu oškliví,“ řekla v pořadu Stalo se dnes Radiožurnálu předsedkyně Úřadu pro jadernou bezpečnost ČR Dana Drábová.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komentář Dany Drábové a Jiřího Havla v pořadu Stalo se dnes Radiožurnálu

Nemyslí si, ale že Německo s podobným opatřením budou v nejbližší době následovat další země. Jadernou energii Evropa tak, jak funguje dnes, potřebuje a stop jádru v celé Evropě se zřejmě čekat nedá. „V Evropě každá třetí žárovka svítí díky provozovaným 143 jaderným blokům. Kdyby takové rozhodnutí padlo, nebude to krátkodobá záležitost,“ myslí si Drábová.

Podobně smýšlí i eurposlanec a ekonomický expert ČSSD Jiří Havel. „Francie se vyjádřila, že od jádra ustupovat nebude a ani nemůže. Podobně se vyjádřili i Britové. Není realistické říci, že celá Evropa ustoupí od jádra,“ řekl. Jestliže zmizí jaderné elektrárny, bude to mít dopad na ceny energií, připomněl.

Pravděpodobnější scénář je tak nahrazení současných jaderných zařízení modernějšími technologiemi. Právě vývoj nových typů reaktorů dnes Evropská unie masivně podporuje.

Klára Stejskalová, Adéla Havránková, David Šťáhlavský, Michal Šenk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme