Sporným bodem mírového plánu zůstává status Jižní Osetie a Abcházie

Americká ministryně zahraničí Condoleeza Riceová přijela do Gruzie přesvědčit prezidenta Saakašviliho, aby podepsal mírový plán vyjednaný Francií. Šestibodový návrh už neformálně podpořily obě znesvářené strany, Rusko i Gruzie. Ani jeden stát ale zatím příměří nepodepsal.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Gruzínský prezident Michail Saakašvili

Nejvíce problematickým bodem plánu je bod šestý. A sice zahájení mezinárodních rozhovorů o statusu obou odtrženeckých gruzínských regionů, Jižní Osetie a Abcházie. Gruzie jako americký spojenec má podporu USA co se týká územní celistvosti. Bílý dům vzkázal do Moskvy, že o jakékoli revizi gruzínských hranic nemůže být řeč, protože hranice Gruzie už potvrdilo několik rezolucí OSN.

Avšak stejně tvrdý je i postoj Ruska. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov rovnou řekl, že na rozhovory o územní celistvosti můžou všichni zapomenout, protože Jižní Osetii a Abcházii není možné nutit k návratu pod gruzínskou správu silou.

Cesta Condoleezy Riceové do Gruzie má demonstrovat solidaritu USA s jejich spojencem na Kavkaze. To koneckonců signalizuje i fakt, že se šéfka americké diplomacie nechystá po návštěvě Tbilisi také do Moskvy. Americký prezident George Bush Condoleezu Riceovou podpořil alespoň na dálku, když řekl, že dnes Rusku vzkázal, ať okamžitě stáhne své jednotky z gruzínského území. A to je i další bod toho mírového plánu, který předložila Francie.

Gruzínské jednotky by se měly stáhnout do svých běžných pozic, na kterých působí v době míru, a taky ruská armáda by měla ustoupit zpátky tam, kde se nacházela před začátkem konfliktu, před 7. sprnem. Existuje ale přechodná klauzule, podle které by ruské mírové jednotky mohly operovat i na části gruzínského území a dohlížet tam na bezpečnost do doby, než do Gruzie dorazí mezinárodní mírové sbory.

Mezitím se gruzínský prezident Michail Saakašvili včera objevil v prestižní televizní show Larryho Kinga v americké televizi CNN. Tam volil, pokud šlo o mírový plán, poměrně opatrnou rétoriku. Uvedl, že je potřeba se na všechny podmínky ještě podrobně podívat, a teprve potom uvažovat o eventuálním podpisu. Saakašvili Rusko obvinil z toho, že se snaží ospravedlnit svoji invazi do Gruzie a že chce legalizovat přítomnost ruských vojáků na gruzínském území. Navíc také prohlásil, že by Moskva naložila ráda s Gruzií přesně tak, jako koncem 30.let nacisté s Československem.

Spekuluje se o tom, že s gruzínským konfliktem souvisí i čerstvá dohoda o umístění amerických raket v Polsku. Poláci se včera s USA dohodli na základních podmínkách, zbývá dojednat už jen technické detaily. Podle Rusů souhlas přišel až podezřele rychle. Poláci totiž dlouhé měsíce váhali.

Rusové dnes znovu dali najevo, jak se jim chystané protiraketové systémy v Polsku a České republice nelíbí. Špičky ruské armády i diplomati dokonce i ruský prezident Medveděv se nechali slyšet, že spěšný souhlas Varšavy jen dokazuje, že rakety v Polsku nebudou mířit například na Írán, jak tvrdí USA, ale na Rusko. Tu čerstvou polsko-americkou dohodu prý navíc nenechá Moskva bez odpovědi, ba dokonce ji potrestá.

Milan Kopp, Vojtěch Berger Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme