Spory archeologů o starověké památky rozhýbaly i diplomaty
Diplomatická válka mezi Francií a Egyptem kvůli starobylým památkám je zřejmě zažehnána. Francouzský ministr kultury Fréderic Mitterand potvrdil, že Paříž vrátí Káhiře pět fragmentů fresek, kvůli nimž ukončil Egypt před několika dny veškerou spolupráci s pařížským muzeem v Louvru.
O konci archeologické spolupráce rozhodl Egypt ve středu, znamenalo by to, že francouzští archeologové by už nemohli v Egyptě bádat. Káhira požadovala části náhrobku na Paříži celý rok, ale bezvýsledně.
Po ukončení spolupráce muzeum v Louvru přislíbilo, že je ochotné zahájit jednání s tím, že památky by měly být vráceny v souladu s francouzskými administrativními postupy. Frédéric Mitterand však vrácení jednoznačně deklaroval s tím, že potrvá pouze několika týdnů.
Fragmenty fresek pocházejí z hrobky nedaleko světoznámého Luxoru asi sedm set kilometrů od Káhiry.
Kvůli památkám se dohadují také Británie a Írán
Čerstvá roztržka mezi Paříží a Káhirou kvůli egyptským starověkým památkám má svou obdobu také mezi Británií a Íránem. Britské muzeum totiž odmítá splnit závazek a zapůjčit do Teheránu starověkou perskou památku. Jde o takzvaný Kýrův váleček, starý asi dva a půl tisíce let a považovaný za vůbec první chartu lidských práv v historii.
Klínopisným záznamem na hliněném válečku zaručoval zakladatel Perské říše Kýros Veliký svobodu bez ohledu na vyznání. Právě Kýros byl panovníkem, který v roce 539 před naším letopočtem vysvobodil Židy z babylónského zajetí.
Teď se ale připomínka tolerantního dobyvatele stala předmětem další roztržky mezi Íránem a Západem. Jak informuje íránské internetové zpravodajství Pajvand, Londýn odmítá váleček výměnou za jiné památky půjčit Teheránskému muzeu. Britové to zdůvodňují politickými otřesy po červnových volbách v Íránu.
Vedení íránské památkové péče už hrozí odvetou: Pokud prý Britské muzeum nesplní svou část dohody, přeruší s ním Teherán spolupráci, a to i na rozjetých archeologických projektech.