Srbové reagují na smrt Miloševiče rozdílně
Slobodan Miloševič, bývalý jugoslávský prezident z doby rozpadu federace, je mrtev. Našli ho mrtvého v cele vazební věznice v Scheveningenu nedaleko nizozemského Haagu, kde čekají na rozsudky všichni obvinění ze zločinů spáchaných v době občanské války v Jugoslávii. Brzy po jeho smrti se roznesly zprávy, že byl Miloševič možná otráven. Mluví se o tom i v jeho vlasti Srbsku. Reakce tamních obyvatel na úmrtí bývalého prezidenta jsou různé. Emoce oscilují mezi hlubokým smutkem, lhostejností a zadostiučiněním.
S květinami a zapálenými svíčkami přicházeli dnes stoupenci Slobodana Miloševiče uctít památku exprezidenta Jugoslávie k sídlu jeho socialistické strany v Bělehradu. Žádný oficiální smutek vyhlášen nebyl. Srbové většinou přijali zprávu o Miloševičově úmrtí chladně.
Přívrženci zesnulého exprezidenta se zapisovali do kondolenční knihy v sídle srbských socialistů. Byla mezi nimi i paní Veselinka. "Zabili ho. Nevěděli si s ním rady, tak ho raději zabili. Byl to velký člověk, vlastenec. Všem rozuměl. Nebyl vypočítavý. Všechny ty vraždy, které mu kladou za vinu spáchali ti, co ho dostali do Haagu. Naši i ti ze západu," říká s pláčem paní Veselinka, která přišla s kyticí rudých karafiátů. Zapálila svíčku a podepsala se do kondolenční knihy.
Nad kyticemi visí transparenty s nápisy jako "Slobo, s tebou zemřelo Srbsko," nebo "Pane prezidente, budeme na věky s Vámi."
Také paní Desanka Nikoličová přichází se svíčkou a růží. "Je mi to strašně líto. Jdu se podepsat do kondolenční knihy. Jestli se bude pohřeb konat v Bělehradu, půjdu na něj. Bude-li v jeho rodném Požarevaci, pojedu tam a když to bude v Cetinji v Černé Hoře, pošlu soustrastný telegram. Jen nevím, kam bych napsala, když ho pohřbí v Rusku," zamýšlela se Desanka Nikoličová.
Řadu Bělehraďanů ale smrt Miloševiče nijak nezarmoutila. "Necítím nic a to mne děsí. Sám z toho mám strach, že cítím k tomu člověku takovou lhostejnost. A přitom bych ho mohl nenávidět za těch deset hrozných let, co jsme já a moje děti prožili a které nám vlastně vzal. Necítím lítost z toho, že zemřel člověk, a to je hrozné," svěřil se naopak pan Zoran Kostič. Podle něj je Miloševič hlavním viníkem rozpadu Jugoslávie.
Bělehraďanka paní Táňa také nelituje toho, že je Miloševič už v rukách vyššího soudu, než toho haagského. "Necítím k němu nic, protože mne připravil o 15 let života. To vám řeknu. Slobodana Miloševiče už nebude soudit žádný z mužů a žen v talárech v Haagu. Když pomineme něco, čemu se říká soud Boží, jehož mlýny tentokrát výjimečně předběhly spravedlnost lidskou, budou moci Miloševiče soudit už jen historikové," vyjádřila se Táňa.
Zatím nepanují obavy, že by se mohl stát Slobodan Miloševič srbským mučedníkem, který zahynul v rukách haagského soudu. Někdejší srbský premiér Zoran Živkovič k tomu říká: "Určitě se nezařadí mezi srbské hrdiny. Bude ho milovat a vážit si ho část srbské společnosti. To je ale menšina našich občanů, stejně jako to byla menšina i před 10 lety."
Rodina Slobodana Miloševiče zatím nerozhodla, kde by měl být pohřben. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví, že Miloševičova manželka Mira Markovičová nechá jeho tělo převézt do Moskvy.
