Vládnoucí srbská strana se usídlila v areálu koncentračního tábora. 'Nic špatného,' odráží kritiku

Obávaný nacistický lágr Sajmište za války pohltil desítky tisíc Židů, Srbů a Romů. Dnes zchátralý areál na levém břehu Sávy hostí levné byty, hospody či tělocvičnu - a nově i Srbskou pokrokovou stranu, nazlobenou na ty, kteří jí tento krok vyčítají. „Někteří lidé by rádi popírali naši usilovnou práci,“ vzkázal kritikům zastupitel vládní strany, k níž patří i hlava země Aleksandar Vučić. Na místě se přitom plánuje velký památník obětem genocidy.

Tento článek je více než rok starý.

Doporučujeme Bělehrad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koncentrační a vyhlazovací tábor Sajmište tehdy a nyní: vlevo vyhublí vězni v květnu 1942, vpravo zchátralá ústřední budova v červenci 2017.

Koncentrační a vyhlazovací tábor Sajmište tehdy a nyní: vlevo vyhublí vězni v květnu 1942, vpravo zchátralá ústřední budova v červenci 2017. | Zdroj: Wikimedia Commons / Profimedia

Za těmi okny trpěli lidé, které nacistické okupační síly naháněly jak dobytek a pak je stejně nelítostně zabíjely. Teď, 77 let po invazi vojsk Osy do královské Jugoslávie, se na nich zaskvěl zářivý transparent s modročerveným logem.

„Městská část Sajmište,“ hlásal. Srbská pokroková strana.

Rozuměj subjekt, který v posledních letech dominuje srbské politické krajině, v předčasných parlamentních volbách předloni v dubnu triumfoval s více než 48 procenty hlasů a nyní je nejen vůdčí silou vládní koalice, ale také domovskou stranou stávajícího prezidenta země Aleksandra Vučiće. 

A také subjekt, který si otevřel zastupitelský úřad v areálu koncentračního tábora, upozornila Balkan Investigative Reporting Network (BIRN).  

Sajmište: tři roky, dvacet tisíc mrtvých

Na rozlehlém území někdejší Jugoslávie je démonů druhé světové války pořád plno, stejně jako mement tehdejších hrůz. K nejznámějším jménům z časů, kdy první Jugoslávie podlehla spojenému fašistickému tlaku, bezesporu patří smutně proslulý Jasenovac. Neméně děsivé zločiny se však páchaly také stovky kilometrů na východ, na ustašovci obsazeném území Bělehradu na levém břehu řeky Sávy.  

'Náměstí zločince Tita'. Chorvati se znovu hádají o odkaz živého-mrtvého diktátora

Číst článek

Koncentrační a vyhlazovací tábor Sajmište otevřely na podzim 1941 jednotky SS a s pomocí srbské loutkové vlády v jeho zdech internovaly tisíce Židů, z nichž mnohé brzy poté povraždily plynem. Lágr, který Němci v roce 1944 nakrátko vrátili do gesce Nezávislého státu Chorvatsko, se stal nuceným domovem desítek tisíc vězňů: zdaleka nejen Židů, ale také srbských civilistů, Romů a pak i politických odpůrců včetně partyzánů. 

Z výsledné bilance mrazí: za necelé tři roky, kdy byl tábor Sajmište v provozu, tu podle těch nejskromnějších odhadů zahynulo nejméně 20 tisíc lidí, povětšinou Srbů a Židů (asi polovina židovské populace v Srbsku, pozn. red.).

A právě na tomto místě, pravda sedm desítek let poté, se na sklonku letošního ledna usídlila pobočka Srbské pokrokové strany (SNS). 

Památník, nebo tělocvična? 

Dlužno podotknout, že areál známý dnes jako Staro Sajmište (Staré tržiště) není pro Srbsko právě lichotivou vizitkou. Komunistická jugoslávská vláda se o komplex nijak nestarala a nechala ho chátrat, natož aby ho přetvořila v pietní místo, a samostatné Srbsko na tom příliš nezměnilo.

V roce 1995 byl sice nedaleko vztyčen památník obětem a na místě najdeme i malé plakety, ale jinak zanedbaný areál funguje jako levné ubytovací kapacity pro nízkopříjmové skupiny obyvatel a další prostory slouží jako provozovny pro několik restauračních a sportovních zařízení nebo jako umělecké ateliéry; jiné budovy jsou obývané bezdomovci nebo zcela opuštěné.

Staro Sajmište v reportáži balkánského servisu Al-Džazíry:    

Navzdory tomu vzbudila SNS svým krokem velkou nelibost - tím spíš, že v areálu se po mnoha letech čekání konečně plánuje velký vzpomínkový komplex. Jeho vybudování v půlce letošního ledna potvrdil i manažer města Bělehrad Goran Vesić (nestraník, bývalý vedoucí úřadu vlády za kabinetu Zorana Đinđiće, pozn. red.).

Podle toho má na místě vzniknout „regionální centrum pro výzkum holokaustu“ a rovnou tři muzea: „jedno věnované utrpení Židů, druhé pro Srby a třetí pro Romy“. Přípravy prý pokračují zdárně: „Vystěhovali jsme lidi z (ústřední) věže a dokončujeme návrh zákona, který umožní posunout projekt dál.“

Jenže ne všichni Vesićův optimismus sdílejí. Například srbská odnož Helsinského výboru pro lidská práva upozorňuje mimo jiné na kontroverze kolem Vesićem zmiňovaného zákona. Připomíná, že první návrh loni neuspěl už kvůli jeho problematické formulaci. „Zcela popíral zapojení Srbska a (loutkové srbské) vlády Milana Nediće,“ řekla BIRN předsedkyně výboru Izabela Kisićová.  

Nastěhování SNS do areálu podle Kisićové naznačuje, že tu zjevně není žádný skutečný zájem o vytvoření památníku. Předpokládá se, že se (nájemníci) vystěhují, ale místo toho jsme svědky pravého opaku.

Někteří Srbové vládní stranu kritizují také na sociálních sítích. Po uplatnění restitučního zákona byl komplex lágru Staro sajmište navrácen původním vlastníkům, objevilo se například na twitteru. Sarkastický tweet poukazuje na populistické hraní na notu srbského nacionalismu, které SNS mnozí vyčítají. Staro sajmište, taková symbolika. Šíří se a rostou, napsal jiný uživatel

Jiní se SNS zastávají a připomínají, že areál bývalého koncentračního tábora zanedbávala také vláda dnes opoziční Demokratické strany. 

SNS: Nevidíme nic špatného

A nepřekvapí, že kritiku rozhořčeně odbíjí také samotná Srbská pokroková strana. Jak pro srbskou redakci RFE/RL uvedl Aleksandar Ćirić, hlava zastupitelstva SNS v inkriminované čtvrti, na postupu strany "není nic špatného". 

Pokud se vezme v potaz, že kancelář (SNS) sídlí v baráku, který postavili o mnoho později než samotný komplex (koncentračního tábora) - možná 20-30 let po druhé světové válce -, nevidíme nic špatného na tom, že se v něm naše sídlo nachází. Myslíme, že nic neohrožujeme a nevidíme na tom nic špatného, zopakoval důrazně Ćirić.

Zároveň prohlásil, že kritika proudí z řad těch, kdo se snaží znevážit blahodárné působení SNS v srbské metropoli. Někteří lidé by rádi popírali usilovné snahy a práci nás všech společně s naším prezidentem, odtušil Ćirić s odkazem na současnou hlavu státu Aleksandra Vučiće. Ten stál v letech 2014-2017 v čele srbské vlády, načež se premiérského postu vzdal kvůli své kandidatuře na hlavu státu.

Staro Sajmište v Bělehradu:    

Magdalena Slezáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme