Srbsko odmítlo plán Organizace spojených národů pro Kosovo. V šedesátistránkovém dokumentu se sice nehovoří o nezávislosti provincie, ale mnohá ustanovení plánu dávají Kosovu atributy státu. Srbský premiér Vojislav Koštunica dokonce odmítl se s předkladatelem návrhu zvláštním pověřencem generálního tajemníka OSN Martti Ahtisaarim setkat.

19:05 2. února 2007 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Také kosovští Albánci nepřijali návrh s velkými emocemi, ale spíše bez nadšení a chladně. Albánci vítají ty návrhy, které z Kosova dělají určitým způsobem stát, dávají mu určitý stupeň státnosti a nezávislosti. To je například právo na vlajku nebo na hymnu a možnost vstupovat do mezinárodních organizací, což Kosovo dosud nemohlo. Méně se jim už líbí, že by tu měl být mezinárodní správce jmenovaný například Evropskou unií.

Zásadní nespokojenost s návrhem Marttiho Ahtisaariho vyjádřil Bělehrad. Srbský prezident Boris Tadič po setkání s Ahtisaarim uvedl, že Srbsko kosovskou nezávislost nikdy nepřijme. Zároveň ale vyjádřil ochotu jednat o řadě specifických otázek, jako je postavení srbské menšiny v Kosovu, ochrana pravoslavných chrámů a mezinárodní přítomnost v provincii.

Srbský premiér Vojislav Koštunica již dříve prohlásil, že Ahtisaari straní kosovským Albáncům a pohrozil, že jeho země přeruší diplomatické styky se zeměmi, které uznají Kosovo jako samostatný stát. Také srbská pravoslavná církev, která má v Kosovu četné kláštery, není s návrhem řešení kosovské otázky spokojená.

Ahtisaari po dnešním jednání s oběma stranami poznamenal, že nehýří optimismem, co se týče ochoty Srbů i kosovských Albánců spokojit se s kompromisním řešením. Ale vybídl je, aby využili ještě jednu šanci a dohodli se na kompromisu sami, než svůj návrh předloží Radě bezpečnosti OSN. Ahtisaari zdůraznil, že zatím předložil návrh, a ne konečný dokument.

Další kolo rozhovorů mezi oběma stranami by mělo proběhnout od 12. do 23. února ve Vídni. Pak by měla následovat lhůta na rozmyšlenou do 2. března.

Srbsko nemá nad Kosovem moc od roku 1999, kdy NATO bombardovalo bývalou Jugoslávii a donutilo tak Miloševičův režim, aby se z Kosova stáhl.

Marie Matúšů, Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít