Srbsko směřuje do Evropské unie, řekl Českému rozhlasu srbský prezident Boris Tadič
Srbsko by se chtělo stát členem Evropské unie mezi roky 2013 až 2015. Českému rozhlasu to řekl v exkluzivním rozhovoru srbský prezident Boris Tadič. Zároveň označil vznik samostatného Kosova z obdobu Mnichovské dohody a české uznání Kosova za jediný problém ve vzájemných vztazích za celou historii. Názory Borise Tadiče nám teď zprostředkuje zpravodaj Českého rozhlasu na Balkánském poloostrově Jaromír Janev.
Srbsko má proevropskou vládu. První opravdovou proevropskou vládu, která se snaží dělat vše pro přibližování k Evropě. Vaše země podle publikované zprávy Evropské unie šanci získat status kandidáta už příští rok. Ve zprávě se píše také o Kosovu, že by Srbsko nemělo bránit jeho vstupu do mezinárodních organizací. Vaše země přitom uspěla v předání otázky zákonnosti vzniku nového státu k Mezinárodnímu soudu spravedlnosti v Haagu. Jaký mají tyto kroky cíl?
"Z politického hlediska - aby se téma Kosova přeneslo z velmi nebezpečné roviny, za kterou se politika považuje, na právní terén, kde má Srbsko silnější a použitelnější argument. My nejsme velká země. Srbsko nemá velkou ekonomickou a obrannou moc a kvůli tomu by nás spor s mezinárodním společenstvím ohledně našich oprávněných zájmů kvůli mezinárodní politice přímo v politice oslaboval. V takovém případě přecházíme velmi promyšleně do oblasti mezinárodního práva, kde má Srbsko podle mého názoru naprosto nespornou argumentaci."
Srbsko usiluje o integraci do Evropy. Kdy si myslíte, že bude korunováno úspěchem? Domníváte se, že skutečně získá statut kandidátské země v roce 2009? A kdy si myslíte, že by se mohlo stát členskou zemí. Jako každý stát má své problémy - s korupcí, s organizovaným zločinem, s praním špinavých peněz. Jak se chce Srbsko s těmito problémy vyrovnat?
"Srbsko má strategický cíl, aby uchránilo svou územní integritu včetně Kosova a Metohije a aby se stalo členskou zemí Evropské unie. Aby se stalo unijní zemí, nesmí být Srbsko vydíráno jednostranným prohlášením nezávislosti Kosova. Proto naše iniciativa u Mezinárodního soudu spravedlnosti slouží jako bezpečnostní pojistka, aby nás nikdo nemohl vydírat takovým nezákonným vyhlášením samostatnosti Kosova. Co se týče mého hodnocení, kdy by se naše země mohla stát členskou zemí Evropské unie, pro mne je ještě důležitější otázka, zda kvalita života našich občanů bude na evropské úrovni ještě před naším vstupem do Unie. Zda síla a schopnost našich institucí bude na úrovni těch evropských. A zda bude Srbsko konec konců vykazovat efektivitu v boji proti organizovanému zločinu a korupci a všemu, co brzdí rozvoj. A to takovým způsobem, jak to činí nejvyspělejší země. My jsme začali v Srbsku silný boj proti korupci a organizovanému zločinu na všech úrovních. Začali jsme zápas za utvoření právního státu. Máme také konkrétní výsledky a musím říci, že lepší než v některých zemích Evropské unie. Ale my nejsme s našimi výsledky spokojeni. My jsme dnes uprostřed reformy soudnictví a očekávám, že za rok v této oblasti zažijeme mimořádné úspěchy. Očekávám také, že zakončíme naši spolupráci s Haagským tribunálem. Což si myslím, že je především naše vnitropolitická povinnost, která je vázána na stabilitu uvnitř naší země a také předpoklad pro usmíření se sousedními zeměmi. A není to tedy pouze naše evropská povinnost."
Pane prezidente, kdy bude podle Vás generál Ratko Mladič v Haagu?
"V okamžiku, kdy bude vypátrán. Jediný důvod, proč ještě není v Haagu je ten, že se jej ještě nepodařilo vypátrat po celá ta léta ..."
Ale někteří lidé v zahraničí si myslí, že Srbsko nechce Mladiče chytit.
"Ale to byl názor, který panoval do Karadžičova případu. Srbsko tehdy nedvojsmyslně dokázalo, že spolupracuje s Haagským tribunálem. Poté jsme tu měli několik policejních akcí a pátrání za, řekl bych falešnými signály, kdy se zdálo, že jde o Ratko Mladiče. Několik lidí bylo předvedeno a ukázalo se, že dané informace byly chybné. Dnes všichni s dobrou vůlí v Evropě a ve světě velmi dobře vědí, že Srbsko plně spolupracuje s Haagským tribunálem. Ale z takticko-politických důvodů se to Srbsku nepřiznává."
Pane prezidente, jak vidíte srbsko - české vztahy? Česká republika uznala Kosovo, což Vaše země nesla podporuje vstup Srbska do Evropské unie, a zároveň největší část české rozvojové pomoci směřuje do Vaší země.
"Budu otevřený a zmíním, že mezi Českem a Srbskem je dnes jeden veliký problém, jedno veliké nedorozumění - možná poprvé v naší historii - a to nastalo uznáním Kosova ze strany České republiky. To, co dnes Srbsko obzvlášť bolí, je prostý fakt, že Srbsko vždy stálo na straně českého národa. Tím víc, že velmi dobře vím, že i Česko mělo podobnou zkušenost - Mnichovskou dohodu, která hodně připomíná problém s uznáním Kosova. Tak jako je Mnichovská dohoda minulostí, doufám, že jednou Srbové a Albánci znovu zasednou za jednací stůl a najdou řešení, které by bylo přijatelné pro obě strany Jsem vděčný prezidentu Klausovi za jeho pochopení, které vyjádřil vícekrát. A tento fakt činí naše vztahy lepšími než se zeměmi, které přistoupily k uznání Kosova bez jakékoli milosti."
