Svědectví z archivů KGB: sedm roků vězení pro Ukrajince, který byl proti okupaci Československa
Sedm let si odseděl ve vězení a tři roky ve vyhnanství za Uralem Olexandr Serhijenko. Kromě jiného za to, že kritizoval okupaci Československa v roce 1968. Serhijenko už zemřel a donedávna o něm nikdo nevěděl ani na rodné Ukrajině, natož u nás. Teprve před časem našli ukrajinští historici jeho jméno v archivech KGB v Kyjevě. A právě tam pátral reportér Radiožurnálu po dalších detailech.
Archiv KGB najdete v jedné z budov ukrajinské tajné služby SBU, přímo v centru Kyjeva nedaleko známé Zlaté brány.
Ukrajinská vláda ho otevřela teprve nedávno a umožňuje do něj vstup všem zájemcům, což není v postsovětském prostoru vůbec samozřejmé. Dovnitř se samozřejmě dostanete jenom na propustku.
Po stopách neznámých odbojářů: poslechněte si celou reportáž Ľubomíra Smatany z kyjevských archivů KGB.
Archivářka přináší obrovský, snad půlmetrový štos zažloutlých spisů. Na přední straně je číslo spisu, uvnitř vězeňská fotografie a otisky prstů – a příběh Olexandra Serhijenka z pera KGB.
„Našli u něj československý manifest Dva tisíce slov přeložený do ukrajinštiny,“ popisuje ředitel archivů SBU, historik Andrij Kohut. „Text pocházel z ukrajinského samizdatu, a to byl jeden z důvodů odsouzení. Sedm let vězení, tři roky ve vyhnanství.“
Protisovětský živel
Ze spisů vyplývá, že Serhijenko byl protisovětský živel už od mládí. Dokazují to hodnocení, která si KGB vyžádala z předchozích pracovišť a studií. Z univerzity musel odejít a zatkli ho, když pracoval jako restaurátor v Muzeu Národní architektury.
Srpnové invazi jsme se mohli bránit jen za cenu ohromných ztrát na lidských životech, říká historik
Číst článek
„Serhijenkovi přitížily výslechy svědků, kterým se svěřil se svou kritikou socialistického zřízení,“ upozorňuje Kohut. „To byla běžná metoda v Sovětském svazu, že člověka odsoudili za názory v soukromém rozhovoru. Někdo to na něj donesl.“
Protesty na Ukrajině proti okupaci Československa zajímají také českého historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Štěpána Černouška. Také on v archivech KGB pátral po osudech protestujících na Ukrajině.
„Ukazuje se, že těch protestů bylo po celém Sovětském svazu mnohem víc, jen jsme o nich dosud nevěděli,“ konstatuje. Serhijenko zemřel před dvěma lety, aniž by se vůbec dozvěděl, že se o něj historici zajímají.
Ostřejší tresty
„Lidé tady na Ukrajině běžně dostávali sedm let táborů. Tresty pro lidi z 'regionů', z pohledu SSSR, byly mnohem ostřejší,“ shrnuje Štěpán Černoušek. „Ty protesty dosud nebyly známé, a proto je strašně dobře, že se do toho kolegové na Ukrajině pustili a začali tyto případy sami vyhledávat.“
Podobných odvážných jedinců, kteří různým způsobem kritizovali invazi a vyvíjeli „protistátní činnost“ na území Ukrajiny, našli badatelé v archivních dokumentech dvě desítky. Teď hledají jejich příbuzné a na podzim chystají speciální výstavu, zaměřenou právě na ukrajinské protesty proti okupaci Československa.
Velký rozhovor s ředitelem archivů SBU Andrijem Kohutem o dosud neznámých příbězích lidí, kteří se na Ukrajině bouřili proti postupu Sovětů v Československu, si můžete přečíst zítra, v neděli 26. srpna, na iROZHLAS.cz.
