Pakt svobodných měst, uskupení původně složené z metropolí Visegrádské čtyřky, přijalo nové členy. Jedním z nich je Kyjev: na summit do Prahy proto přijel i jeho starosta Vitalij Kličko. Spolu s ostatními debatoval o budoucnosti měst, zvládání uprchlické krize a poválečné obnově Ukrajiny. „Bude to extrémně drahé, některá ukrajinská města byla úplně vymazána z mapy,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz starosta Varšavy Rafal Trzaskowski.

Praha 7:00 28. září 2022 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Je Polsko připraveno na to, že po konci války v zemi část uprchlíků zůstane?
Ačkoliv centrální vláda řekla, že uprchlická krize skončila, není to pravda. Hodně Ukrajinců v Polsku zůstane, protože nemají kam jít. Navíc se jedná zejména o ženy a děti, které do země můžou pozvat jejich muže a další členy rodiny. Tento úkol budeme řešit měsíce a roky.

Když pominu bydlení, uprchlíkům musíme poskytnout také vzdělání, zdravotní péči a bezpečí. Na to, abychom jim mohli pomoct, potřebujeme čas i zdroje.

Také musíme změnit to, jakým způsobem města plánujeme – třeba přemýšlet nad veřejnou dopravou. Populace Varšavy během několika měsíců vzrostla o 10-12 procent a města na vyšší počet obyvatel musíme připravit, i kdyby válka skončila už brzy. Doufejme, že to se taky stane.

Jak se na život v polských městech adaptovali ukrajinští uprchlíci?
Většina poměrně rychle a dobře. Přes 50 procent žen, které přišly, už pracují. Také jsme do škol přijali 20 tisíc ukrajinských dětí.

Na tiskové konferenci jste zmínil, že bojujete s únavou z války. Jaké jsou nálady ve společnosti v době, kdy roste inflace a zvyšují se ceny energií?
Víme, že Ukrajinci bojují za naši svobodu a stabilitu. Zároveň se obávám, že v nadcházejících měsících únava opravdu přijde. Ve Varšavě jsme přijali 200 tisíc uprchlíků a většina z nich žije s námi, v našich domech. Kvůli zvyšujícím se cenám samozřejmě problém máme.

Nálady se zatím nemění

Podle serveru časopisu Forbes hrozí energetická chudoba přibližně milionu a půl polských obyvatel a zvyšují se také ceny pronájmů. Jak obyvatelům vysvětlujete, že se jim žije hůře?
Říkáme jim, že ačkoliv za válku všichni nějakým způsobem platíme, je to cena za svobodu a stabilitu. Všichni rozumí, co vše je v sázce. Zatím se nálady ve společnosti nemění.

Stejně jako řekl Vitalij (starosta Kyjeva Vitalij Kličko – pozn. red.), Ukrajinci za nás bojují a nikdo nevíme, co může přijít, ačkoliv se Putin v mnoha směrech přepočítal. Nečekal, že Ukrajina bude tak odolná.

Ukrajinci svou kuráží překvapili celý svět. Putin taky špatně předpokládal, že může rozdělit nás: Západ. My jsme ale jednotní a tvrdě odoláváme, i když růst cen pocítíme. Bude to těžké, bojíme se zimy, že si lidé řeknou, že ukrajinským přátelům už pomáhat nemůžeme.

Poskytnete azyl Rusům, kteří ze země po vyhlášení částečné mobilizace prchají?
Konzervativní vláda chce všechna víza zakázat. Můj přítel Garry Kasparov (ruský opoziční politik - pozn. red.) navrhl, že pokud by Rusko podepsalo deklaraci, ve které stojí, že je válka nelegální a že Krym je součástí Ukrajiny, teprve potom bychom lidi do země pouštět mohli.

Příchozí Rusové můžou být hackeři nebo sympatizanti s ruským režimem, takže přijímat je by nebyl nejlepší nápad. Nechceme, aby se po Evropě volně pohybovali, protože si musí uvědomit, že Rusko vede válku a určité následky to má i pro ně.

Putin nás chce rozdělit, ale nesmíme mu to dovolit. Musíme podniknout specifické kroky, například vyvinout na evropské instituce větší tlak, aby nás braly v potaz, když mluvíme o zvyšování cen energií.

Co máte na mysli?
Věci, které nás zbaví závislosti na ruských energiích a které Evropská unie navrhla, musí být nejdříve vyřešeny v rovině měst. Myslím tím distribuci solárních panelů, investování do obnovitelných zdrojů…

Jednáme s odborníky

Začala už rekonstrukce Ukrajiny?
S městy, které jsou součástí Paktu svobodných měst, jsme o ní začali mluvit. Spoustu věcí už ale děláme, naše snahy chceme koordinovat. Ukrajincům pomáháme nejen u nás doma, ale i v našich sesterských městech, dodáváme jim léky a jídlo. Chráníme jejich kulturní a historické dědictví. Na budoucnost se chceme připravit, proto jednáme s odborníky a architekty.

Řešil jste se zástupci Ukrajiny, jakou pomoc očekávají právě od Polska?
Mluvil jsem nejen s Vitalijem Kličkem, ale i se starosty Charkova, Lvova, Oděsy. Naši pomoc očekávají všichni. Polsko jim může nabídnout zejména expertizu. Máme zkušenost s rekonstrukcemi měst, která jsme museli vybudovat od základu.

Zároveň během toho, co mluvíme, probíhají inovativní historické projekty. V 70. letech jsme například zrekonstruovali královský hrad a další budovy jsou na pořadu dne. Ukrajincům můžeme v tomto ohledu poradit a pomoct. Finanční příspěvky dostanou zejména od Spojených států a Evropské unie.

Myslet na budoucnost

Co je zásadní pro to, aby rekonstrukce byla úspěšná?
Bude to extrémně drahé, některá ukrajinská města byla úplně vymazána z mapy. Hlavní myšlenkou je to, že by neměla být snaha pouze vracet města do stavu, ve kterých byla před válkou. Historické památky zrekonstruujeme tak, jak byly, ale zbytek bychom měli posuzovat zejména z ohledu kvality života.

Kličko: Válka na Ukrajině nemá žádná pravidla. Ale my ji vyhrajeme, bojujeme za naši vizi

Číst článek

Chceme, aby města šetřila energii a byla zelenější. Myslet bychom měli zejména na budoucnost. Tak to děláme i ve Varšavě a Praze.

V italských parlamentních volbách zvítězil krajně pravicový blok, ve víkendových komunálních volbách v Česku posílila opoziční a populistická hnutí. Dávají tím voliči najevo nespokojenost s vládním zvládáním krize spojené s válkou?
Názory, že rekonstrukce a válka stojí až moc peněz, se samozřejmě objevují. Je to drahé, ale pořád jsou platidlem peníze a ne krev jako na Ukrajině. Stabilita Ukrajiny znamená stabilitu celé Evropy. 

Bojíte se, že by se názory Evropanů ohledně pomoci Ukrajině mohly změnit? 
Ano, proto to také řešíme s našimi přáteli nejen z pozice střední Evropy, kde této problematice rozumíme, ale i s italskými, španělskými, řeckými městy… Poláci jsou v tomto ohledu chápaví, ale že Ukrajinu musíme podporovat i nadále, musíme vysvětlovat i lidem v zemích, které jsou Ukrajině vzdálenější.

Je to složitý argument, a proto jej v paktu řešíme. Nově se připojil i Kyjev, Berlín, Brusel, Vilnius a Riga. Už se nejedná jen o země Visegrádské čtyřky jako na začátku, nová členská města jsou přidanou hodnotou.

Žaneta Levíčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít