Startuje nová etapa obnovy Iráku
Jak dál pomáhat Iráku - o tom se právě v těchto chvílích radí v Bruselu reprezentanti osmaosmdesáti zemí celého světa. Konferenci organizují USA a Evropská unie. Jaké mají ambice?
Dnešní bruselské setkání je důležité hlavně symbolicky - říká europoslankyně za Evropské demokraty, bývalá ambasadorka v Kuvajtu Jana Hybášková. "Američané ve druhém volebním období prezidenta Bushe touží po stažení svých jednotek na straně jedné. Na straně druhé touží po dělbě práce, po tom, aby se také Evropané spolu s nimi a s dalšími zeměmi účastnili rekonstrukčního procesu. Takže ono je to trošku drsně řečeno jako svlečení kabátu z amerických ramen a rozprostření na evropská i jiná neevropská ramena."
Podobně to vidí i šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok, který už včera situaci probral s poslanci iráckého parlamentu. "Mezinárodní komunita musí dát jasně najevo, že má společnou snahu - že chceme pomoct - bez ohledu na to, kdo byl na jaké straně ve věci zásahu v Iráku. Teď jde o to, aby vyhrála demokracie. A v tom bychom měli být všichni na stejné straně."
Jak se tedy zdá, je tu vůle brát to takto: válka je za námi a musíme se soustředit na budoucnost. Na přetřes dnes přicházejí další kroky, které jsou nutné pro demokratizaci Iráku, říká mluvčí našeho stálého zastoupení při Evropské unii Jan Vytopil. "Především bychom chtěli vyjádřit podporu při tvorbě nové ústavy, která by měla být dokončena do 15. srpna letošního roku. Rádi bychom podpořili potom i vlastní ratifikaci referendem v Iráku a samozřejmě se budeme věnovat i přípravě voleb, které pak vyplynou z té ústavy samotné."
Co Iráčané potřebují
Dnes se také připravuje půda pro dárcovskou konferenci, která se odehraje v Ammánu. Šéf naší diplomacie Cyril Svoboda se chystá tady v Bruselu prezentovat, jak se při rekonstrukci Iráku zatím zapojilo Česko. Naše pomoc má pro období 2003 až 2006 objem osmdesát milionů amerických dolarů. Na co tyto peníze jdou, vyjmenovává Jan Vytopil. "Cvičíme iráckou policii, poskytujeme odbornou zdravotní péči pro irácké děti v České republice, školíme irácké soudce, studenty ekonomických věd u nás, podílíme se na obnově kulturního dědictví v Iráku..."
To bylo například loni - kdy do litomyšlského Institutu přijeli na kurs iráčtí restaurátoři a správci muzejních sbírek. Přes dosavadní snahy o obnovu je ale situace v zemi neutěšená - reportuje teď, při odchodu z Iráku například Rod Nordland, který dva roky vedl bagdádskou pobočku amerického týdeníku Newsweek. Člověk, který žije a pracuje v Iráku, může podle něj snadno propadnout beznaději.
Jak Norland dále připomíná, podle posledních čísel napumpovala Amerika do projektů obnovy nejméně sedm miliard dolarů, ale může za to ukázat jen málo, kromě nepřátelství obyčejných Iráčanů, mezi nimiž je stále nezaměstnanost osmnáct procent. "Většina hotovosti směřuje k americkým kontraktorům, kteří hodně z toho utratí na vlastní bezpečnost. Základní služby jako kanalizace a dodávky elektřiny a vody se stále ještě nedostaly na předválečnou úroveň. Dopravní světla nefungují. Odpadky se odvážejí jen zřídka," konstatuje mimo jiné Nordland.
Dnes mají sami Iráčané příležitost přímo v Bruselu říct, jaké jsou jejich priority a co potřebují. O jakou pomoc žádají oni sami v tuto chvíli nejvíc? Jana Hybášková to po rozhovorech s iráckými poslanci vnímá takto: "Místopředseda iráckého parlamentu tady jednoznačně mluvil hlavně o pitné vodě. Vlastně celá polovina Iráku je dneska bez kvalitní pitné vody. Voda v Eufratu a Tigridu je na mnoho let velice těžce znečištěna. Vyjadřoval akutní potřebu nemocničních lůžek, léků a nemocničního opatření. Na stranu druhou nás všichni žádají, abychom jim předali své zkušenosti týkající se ústavního procesu. Což je v tuto chvíli paradoxní, když Iráčané žádají Evropany o ústavní know-how."
Na to s úsměvem zareagoval předseda prozatímního iráckého parlamentu Hádžím Hasaní. "Až doděláme naši ústavu, možná můžeme vám Evropanům přijet pomoct s tou vaší."
Výměny lidí
Šéf zahraničního výboru europarlamentu Elmar Brok každopádně nabízí Iráčanům evropské zkušenosti z parlamentní práce. Takové exkurse v Bruselu by Iráčané uvítali, jak pro Radiožurnál potvrzuje šéf parlamentu Hasaní. "To by nám moc pomohlo. Myslím, že na tomto určitě budeme pracovat. A budeme se snažit o výměny lidí mezi námi a Evropskou unií."
Také evropští poslanci by považovali za užitečné jet do Iráku, aby viděli stav věcí přímo na místě. Otázkou je ale bezpečnostní situace. Tlak na takovou cestu je nicméně velký - stvrzuje Jana Hybášková. "V tento moment to vyžaduje podpis předsedy EP, který si nechce vzít nic takového na zodpovědnost. Takže v tuto chvíli máme cesty do Iráku ve jménu Evropského parlamentu zakázány. Jinak bychom tam už jistě dávno byli. Cesta se připravuje na říjen. A samozřejmě poté se bude zvažovat - a já doufám, že k tomu dojde - účast na pozorovatelské misi při iráckých volbách."
