Stát ohledně Gazy na straně Izraele? Většina říká ‚ne‘. Podporovat Ukrajinu chce půlka Čechů, ukazuje průzkum
41 procent Čechů si myslí, že by se měla nová vláda, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, postavit v konfliktu v Gaze bezvýhradně za Izrael. Naopak tři pětiny respondentů s tím nesouhlasí. Z průzkumu agentury Median pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz ohledně zahraničně-politických otázek také vyplynulo, že je česká společnost rozpolcena v otázkách spolupráce s Čínou a podpory Ukrajiny.
Vojenská operace Izraele v Pásmu Gazy začala poté, co před téměř třemi lety zaútočili příslušníci teroristické organizace Hamás na Izrael. Zabili při tom 1200 lidí a dalších 251 unesli do Pásma Gazy jako rukojmí.
Izraelská vláda od té doby v Gaze provedla řadu akcí a Pásmo intenzivně bombarduje. Nejpozději od letošního jara OSN kvůli izraelské blokádě v Gaze varuje před hladomorem. Mezinárodní trestní soud vydal zatykač kvůli válečným zločinům i zločinů proti lidskosti na představitele Hamásu, ale i Izraele.
‚Gaza hoří.‘ Izrael zahájil pozemní ofenzivu s cílem obsadit palestinskou metropoli
Číst článek
Dle zjištění Medianu si jen sedm procent Čechů přeje, aby příští vláda stála v tomto konfliktu bezvýhradně na straně Izraele, dalších 34 procent odpovědělo „spíše ano“. Naopak možnost „spíše ne“ uvedlo 36 procent dotázaných a „určitě ne“ dalších 23 procent.
Výrazně častěji s tím souhlasí voliči koalice Spolu (71 procent) a nejméně často podporovatelé SPD (26 procent), uvádí výzkumníci Medianu. „Podle 63 procent žen by stát neměl bezvýhradně stát na straně Izraele v konfliktu v Gaze, zároveň si to myslí 54 procent mužů,“ doplňuje Vojtěch Dufek z agentury.
Vládní postoje
Koncem srpna se o konfliktu v Gaze diskutovalo i na české politické scéně. Prezident Petr Pavel tehdy několikrát vyjádřil rozdílný pohled na dění na Blízkém východě. Uvedl mimo jiné, že český kabinet podporuje Izrael v podstatě bez jakékoli výhrady k politice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. To vzápětí odmítl český ministerský předseda a lídr Spolu Petr Fiala (ODS).
„Nevidím žádný jednostranný postoj vůči Izraeli s klapkami na očích a ani to, že by vláda podporovala každý krok politiky a vlády pana premiéra Netanjahua,“ řekl zhruba před třemi týdny.
Připomenul také, že Česko se v poslední době přidalo ke všem výzvám Evropské unie a dalších mezinárodních organizací, které žádají Izrael, aby zohledňoval humanitární situaci v Pásmu Gazy.
26:48
Neumann: Trumpovi záleží na zastavení zabíjení, ale nevidí možnost, že by Ukrajina mohla vyhrát
Číst článek
Prezident s premiérem pak o situaci na Blízkém východě jednali i na společné pravidelné schůzce na Pražském hradě. Obě strany následně konstatovaly jasnou shodu v klíčových otázkách zahraniční politiky.
Otázka Ukrajiny
Agentura Median se ptala i na postoje Čechů k ruské invazi na Ukrajinu. Dle naprosté většiny respondentů (83 procent) se nepodaří do konce roku mezi oběma stranami dohodnout příměří, které slíbil vyjednat americký prezident Donald Trump.
Naopak jen 17 procent Čechů věří, že k příměří ještě letos dojde.
„Že se to podaří, věří 28 procent lidí se základním vzděláním. Čím vyšší dosažené vzdělání, tím nižší procento respondentů věří, že se podaří dohodnout příměří, mezi lidmi s vysokoškolským vzděláním už je to pouze 13 procent lidí,“ přibližuje Dufek z Medianu.
Názory se liší i podle věku respondentů. Optimističtější ohledně příměří jsou častěji lidé starší 60 let. Z příznivců jednotlivých stran jsou to voliči Motoristů, z nichž tomu věří každý třetí (34 procent).
Ohledně toho, jestli by měla nová vláda vzešlá z nadcházejících voleb dál podporovat Ukrajinu v konfliktu s Ruskem, nemají Češi většinově jasno. Souhlasně odpovědělo 48 procent dotázaných, zatímco 52 nesouhlasně.
Nejčastěji se pro další podporu Ukrajiny vyslovují voliči Spolu (92 procent) a Pirátů (90 procent), naopak nejméně podporovatelé SPD (7 procent).
„U podpory Ukrajiny převažují muži. Podle 55 procent by měla podpora pokračovat, na druhou stranu si to myslí ale pouze 42 procent žen. Podpora Ukrajiny mezi věkovými skupinami klesá s narůstajícím věkem respondentů, například ve věkové kategorii 18–29 let si podporu přeje 68 procent odpovídajících, ve věku 60 a více let, pouze 39 procent,“ přibližuje Dufek.
Čínské rozpolcení
Ohledně názoru na to, zda by měl nový kabinet prohloubit dosavadní diplomatickou i obchodní spolupráci s Čínou, jsou Češi podobně rozpolcení.
Pro prohloubení spolupráce s Čínou jsou výrazně častěji voliči SPD (87 procent) a Stačilo! (79 procent), nejméně pro jsou naopak voliči STAN (17 procent). Výrazné rozdíly jsou také podle věku – spolupráci s Čínou podporuje jen 29 procent lidí ve věku 18–29 let, a naopak 61 procent lidí starších 60 let, doplňují výzkumníci.
Euro Češi dál nechtějí
Poslední otázkou, na kterou se agentura Median ptala, byl názor na jednotnou evropskou měnu. S přijetím nesouhlasí tři čtvrtiny respondentů (76 procent), euro by chtělo jen 24 procent Čechů.
Nesouhlas vyjádřilo dokonce 99 procent voličů SPD. Opačný názor, tedy že by vláda měla přijmout euro, sdílí nejčastěji voliči Pirátů (64 procent) a Spolu (60 procent).
„Možnost určitě ne odpovídali nejčastěji lidé starší 60 let, naopak podle 17 procent lidí ve věkové kategorii 18–29 let by vláda jednotnou evropskou měnu měla určitě přijmout,“ dodává Dufek z Medianu.
Dotazování se v období od 3. do 4. září zúčastnilo 1013 respondentů.
