Stát se členem EU je stále naší prioritou, řekl ČRo velvyslanec Turecka Ahmet Bigali

Turecko je zkušenou kandidátskou zemí. Přístupové rozhovory zahájilo v říjnu 2005. Zatím má ale Evropská unie k jeho přípravám na vstup do společenství řadu výhrad.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Turecký velvyslanec v Česku Ahmet Necati Bigali | Zdroj: Turecké velvyslanectví v ČR

I o nich mluvil s velvyslancem Turecka v České republice Ahmetem Necatim Bigalim redaktor Pavel Novák.

Pane velvyslanče, je to už 10 let, co začala jednání o vstupu Turecka do Evropské unie. Stále se ale příliš nepohnula. Má Turecko dnes i po takové době stále zájem vstoupit do Evropské unie?

Historie našeho úsilí o členství v Evropské unii je dlouhá. Asociační dohodu jsme podepsali v roce 1963. Už tedy čekáme 52 let, abychom se stali členem unie. V roce 1987 jsme podali členskou přihlášku a v říjnu 2005 začala přístupová jednání. Ty rozhovory by měly být spíše technické. Jsme připraveni otevřít všechny vyjednávací kapitoly, ale bohužel některé země, jako třeba Německo, Francie nebo vláda kyperských Řeků, to blokují.

Přehrát

00:00 / 00:00

Naším strategickým cílem je stát se členem Evropské unie, řekl velvyslanec Turecka v ČR Ahmet Necati Bigal v rozhovoru s Pavlem Novákem

Je stále naším strategickým cílem stát se členem Evropské unie. Od založení naší republiky v roce 1923 jsme orientovaní na Evropu. Je to projekt budování moderního státu. Nemůžeme se ho tedy vzdát.

V hodnoticí zprávě jsou body, které Evropská komise Turecku vytýká. Jsou to například nedostatky v nezávislosti justičních orgánů, rozdělení moci, pravidlech fungování právního státu. Může Turecko zaručit, že dojde k nějakému zlepšení v těchto oblastech?

Turecko je demokratický a sekulární stát. Snahou turecké vlády je vybudovat prvotřídní demokracii západního stylu. V některých oblastech můžeme mít nějaké nedostatky, ale teď máme novou jednobarevnou vládu Strany spravedlnosti a rozvoje. Věřím, že nová vláda podnikne kroky k tomu, aby tyto možné nedostatky odstranila.

Evropská komise kritizuje Turecko za zhoršení stavu lidských práv

Číst článek

Jednou z oblastí, která se každý rok zmiňuje v hodnoticí zprávě, je svoboda projevu, svoboda médií. V Turecko byla loni zakázaná sociální síť Twitter a web pro sdílení videí YouTube. Pak tento zákaz zrušil ústavní soud. Zákon ale prosadila dnes vládnoucí strana. Jaké jsou záruky, že se také situace v oblasti svobody projevu zlepší?

Svoboda projevu a vůbec základní práva jsou základní pilíře demokracie. Svoboda sdružování a svoboda tisku a všechny svobody vyjadřování jsou chráněné ústavou. Myslím, že předseda strany a premiér Ahmet Davutoglu několikrát řekl, že všechna základní práva jsou pod ochranou ústavy a vláda je bude respektovat.

Je to už několik let, co německá kancléřka Angela Merkelová nabídla Turecku takzvané privilegované partnerství. Jak moc privilegované by to partnerství muselo být, aby Turecku stačilo?

Nemůžeme tuto nabídku přijmout. Víme, že kancléřka Merkelová ji opakuje řadu let. Náš cíl je stát se plnoprávným členem unie. Asociační dohoda podepsaná v roce 1963 předpokládá získání členství. Nemůžeme tedy akceptovat toto řešení. Buď členy budeme, nebo ne.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme