Statisíce Židů vyhnali do Izraele Arabové, majetek zabavili
V souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem se velmi často mluví o palestinských uprchlících, tedy Arabech, kteří utekli, nebo je vyhnali židovští ozbrojenci při zakládání Izraele. Tehdy to bylo 750 tisíc lidí, dnes už jich OSN i s potomky registruje skoro pět miliónů. Mluví se ale i o jiné skupině uprchlíků, na jejíž existenci upozorňuje Izrael. Jedná se o stovky tisíc Židů, kteří ve 40. a 50. letech odešli nebo uprchli před násilím naopak z arabských zemí do nově založeného Izraele.
„Když vznikl Izrael, žilo v Iráku 137 tisíc Židů. Já jsem se na přelomu 40. a 50. let podílel na přesunu asi 110 tisíc z nich do Izraele.“
Tehdejší tajný agent pro židovskou emigraci Mordechaj Ben Porat už má osmdesátku dávno za sebou, pořád je ale činný ve spolku iráckých Židů v Izraeli. Třeba tady na jeruzalémském tržišti jich mají své obchody desítky. Ben Porat teď patří k Izraelcům, kteří tvrdí, že pokud se má Izrael zabývat osudem uprchlých Palestinců, Arabové musejí odškodnit vyhnané Židy.
„Ano, majetkové nároky Židů, kteří odešli z arabských zemí, by se rozhodně měly postavit proti nárokům vznášeným Palestinci. Největší majetek nechali Židé v Iráku. Nakonec sice od tamní vlády dostali v roce 1950 povolení odejít ze země, svůj majetek tam ale museli nechat. A že ho tam je! Domy, továrny, synagogy, spolkové objekty, cenné klenoty, celkově za miliardy dolarů. Z Iráku odešlo nejvíce Židů, a tak jsou tam i největší majetkové nároky. Problém se ale týká i dalších arabských států,“ říká Mordechaj Ben Porat.
Kauzu židovských uprchlíků si vzal za svou náměstek ministra zahraničí Dany Ajalon, jehož otec utekl do Izraele z Alžírska.
„Celkem bylo 850 tisíc židovských uprchlíků. V souvislosti s izraelsko-palestinským konfliktem se všichni odvolávají na rezoluci Rady bezpečnosti 242 a domnívají se, že mluví o palestinských uprchlících. To je ale omyl, týká se uprchlíků bez upřesnění a vztahuje se tedy i na ty židovské. I jejich otázku je nutné v mírovém procesu řešit,“ argumentuje Ajalon.
Když sionisté začali ve velkém přicházet počátkem 20. století do Palestiny, výrazně to ohrozilo Židy, kteří žili v jiných arabských zemích. Přibývalo pogromů i vládních represí, přišla krvavá msta za to, co se dělo v Palestině, a řádění arabských nacionalistů. Mrtví Židé se počítali na stovky a staré dobré časy poklidného soužití připomínala v Iráku už jen hudba nesmírně populárního židovského umělce Daúda Kuvajtího.
Ben Porat upozorňuje, že ne všichni Židé, kteří se vydali do Izraele, byli uprchlíci. Statisíce jich opustily arabské země dobrovolně nebo na výzvy sionistických emisarů, jako byl on sám:
„Z těch asi 600 tisíc lidí, kteří přišli do Izraele, jich nejméně sto tisíc opravdu uprchlo. Je tedy pravda, že ne všichni museli v ohrožení utíkat. Ale myslím, že kdyby v arabském světě zároveň nebyla protižidovská perzekuce, do Izraele by přišla nanejvýš polovina z těch šesti set tisíc Židů.“
Nic to ale nemění na faktu, že téma židovských uprchlíků a přistěhovalců z arabského světa se stále více dere do popředí.
„Izraelský parlament loni schválil zákon, že vyřešení této problematiky musí být součástí izraelsko-palestinského vypořádání,“ připomíná ministerský náměstek Ajalon.
Zakladatel Světové organizace Židů z arabských zemí Ben Porat vyvrací obavy Palestinců, že by oni měli platit za to, co se stalo Židům někde na severu Afriky.
„Ne ne, od Palestinců nic požadovat nebudeme! My budeme chtít odškodné za ztracený majetek od vlád arabských států a Íránu. A Palestinci ať se svých nároků domáhají u Izraele, ten je musí odškodnit.“
Zdá se, že v blízkovýchodním konfliktu tak nazrává další bolestivý a těžko řešitelný problém.
