Státy G20 hledají východisko z ekonomické krize
Skupina zemí G20 plánuje v Torontu najít společnou řeč. Na vrcholné schůzce budou totiž hledat cestu jak dál na cestě z ekonomické krize. Představitelé zpochybňují zprávy o sporech, ale v mnohém se nejsilnější ekonomiky zatím nedokázaly shodnout.
Evropa prosazuje výrazné rozpočtové škrty a Washington zatím varoval, že to může podvázat růst, který světová ekonomika nutně potřebuje zrychlit.
„Stojíme před přijetím nejtvrdší finanční reformy od krize ve třicátých letech,“ prohlásil těsně před kanadským summitem americký prezident Barack Obama.
Před summitem G20 se sešla skupina G8. Výsledky jednání shrnul na Rádiu Česko zpravodaj ČRo v Torontu Vít Pohanka.
Německá kancléřka Angela Merkelová po úvodním setkání užší skupiny G8 včera ujišťovala novináře, že mezi Evropskou unií a Spojenými státy panuje v podstatě shoda. „Mezi Evropou a Amerikou nejsou spory,“ řekla Merkelová.
„Mluvila o vzájemném porozumění v jednání G8. Podle ní si USA stejně jako Evropa uvědomují, že rozumné škrty v rozpočtu musejí jít ruku v ruce s podporou ekonomiky. Někteří novináři citují některé americké představitele, kteří také zpochybňovali, že mezi Američany jsou vážné rozpory,“ uvedl na Rádiu Česko zpravodaj ČRo v Torontu Vít Pohanka.
Připomněl ale zároveň skutečnost, že minulý týden prezident Obama rozeslal účastníkům summitu G20 dopis, ve kterém varoval, že hluboké rozpočtové škrty mohou ohrozit ozdravení globální ekonomiky. „Zde v Kanadě se zatím americký prezident k uklidňujícím prohlášením německé kancléřky nepřipojil,“ dodal zpravodaj.
Spojené státy chtějí ekonomiku podpořit vládními investicemi. Americký Kongres se dohodl na regulaci finančního trhu, která má znemožnit riskantní chování finančních institucí, které v důsledku vedlo ke krizi posledních let. To po něm jeho partneři z G20 chtěli loni. Jenže tady v Torontu už bude řeč o tom, jak dál.
Pokud se ovšem největší světové ekonomiky neshodnou na tom, kdy odbourat podporu svých podniků, hrozí, že firmy z některých zemí budou zvýhodněné v globálním tržním prostředí, a to by mohlo vést k odvetným opatřením a nestabilitě.
Návrh EU: Poplatky bank do fondu
Poplatky pro finanční instituce jako ochranu před budoucími riziky chtějí na dnešním summitu prosadit státy Evropské unie. Pokud má být ale podle ekonomů povinná dodatečná daň pro banky efektivní, musely by na ni přistoupit všechny země.
Na zavedení odvodů peněžních ústavů do zvláštního fondu pro řešení případných potíží se sedmadvacítka dohodla na summitu v Bruselu minulý týden. Česko si ale vyjednalo výjimku, že nebude muset takovou daň zavést.
Předseda Evropské komise José Barroso a takzvaný evropský prezident Herman van Rompuy se budou snažit ostatní země G20 v Torontu přesvědčit. Chtějí, aby tíhu případných potíží bank v budoucnu nenesli daňoví poplatníci.
Některé členské země Unie totiž napumpovaly miliony eur do bank, kterým kvůli špatným investicím hrozil krach. Navzdory zákonitostem fungování trhu tak zachránily nezdravé banky před bankrotem a použili na to peníze občanů.
EU chce vytvořit zvláštní fond, kam by banky musely odvádět malou daň na zmírnění dopadů jejich případných bankrotů v budoucnu.
Řada členů G20 jako Kanada, Čína, Japonsko nebo Brazílie ale nejsou tomuto plánu příliš nakloněné. Jejich banky, na rozdíl od těch evropských a amerických, finanční krizí příliš neutrpěly.
Evropská unie tak může se svým návrhem zůstat osamocena. Sedmadvacítka už ale slíbila, že sama banky zdaní tak jako tak, bez ohledu na to, jestli se k ní připojí ostatní země.
