Štědrá sociální politika Venezuely měla svůj líc i rub
Smutek i obavy vyvolává smrt venezuelského prezidenta Huga Cháveze. Tento excentrický muž se stal symbolem jihoamerické revoluce a je otázkou, co bude znamenat jeho odchod nejen pro jeho zemi, ale i celý region.
„Drazí spoluobčané, společně s dcerami našeho prezidenta, jeho bratrem a dalšími členy rodiny jsme dostali nejtěžší zprávu, jakou jsme kdy našemu lidu měli předat. V 16 hodin a 25 minut 5. března prezident Hugo Chávez zemřel,“ oznámil veřejnosti viceprezident Nicolas Maduro.
Hugo Chávez byl velmi výraznou a charismatickou postavou na poli domácí i mezinárodní politiky. Podle Stanislava Staška Slavického, bývalého velvyslance ve Venezuele, působil venezuelský prezident jak ve veřejných vystoupeních, tak při osobních setkáních velmi srdečně. Prezident Chávez měl podle něj vliv i na okolní země a nebylo tajemstvím, že financoval i teroristickou skupin FARC.
Osobnost Huga Cháveze přibližuje zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák
„Byl to člověk, který se dobře učil u Fidela Castra. Věděl, že musí být, aby uspěl, dobrý řečník, že musí vzbudit u lidí, kteří potřebují nějakou pomoc od státu, dojem, že on je ten, který se o ně postará,“ hodnotí přínos Cháveze zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a pokračuje:
„Byla to barvitá osobnost, která měla všechny předpoklady k tomu, aby přitáhla pozornost nejchudších Venezuelanů, ale stala se nadějí i pro mnohé chudé lidi v dalších oblastech světa.“
Venezuelského prezidenta Huga Cháveze oplakává celá jižní Amerika
Číst článek
Jednou z mezinárodních akcí Huga Cháveze tak byla distribuce topné nafty nechudším Američanům. Na mezinárodním poli byl pak také známý svým vřelým vztahem k Muammaru Kaddáfímu či běloruskému prezidentovi Lukašenkovi.
„Byl to určitě vůdce, který dokázal představit socialismus v úplně novém hávu. V době, kdy se v 90. letech mnohým lidem zdálo, že socialismus všude na světě končí, ale zapomněli na propastné sociální rozdíly v Latinské Americe, on byl tím, který převzal pochodeň od Fidela Castra a nabídl naději nejenom své zemi, ale také ostatním latinskoamerickým zemím,“ konstatoval Milan Slezák.
Nad tím, kterým směrem se vydá Venezuela po smrti Huga Cháveze, se zamýšleli v poledních Ozvěnách dne Radiožurnálu zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu Milan Slezák a bývalý velvyslanec ve Venezuele Stanislav Stašek Slavický
Milan Slezák se domnívá, že nikdo z potenciálních Chávezových nástupců není dost charismatický, a tak konstatuje, že končí éra „chávismu“. Levice však zůstává ve Venezuele silnou platformou a její vítězství ve volbách, které proběhnou do 30 dní, je vysoce pravděpodobné i proto, že část Chávezovy popularity se automaticky přenese na jeho následovníka Nicolase Madura.
Zatímco vládnoucí socialisté se budou při nadcházejících volbách opírat zejména o masy chudých lidí a armádu, opozice se stmelí zřejmě kolem Henriqua Caprilese.
Štědrá sociální politika včetně bezplatné zdravotní péče pro nejchudší, která byla financována zejména příjmy z prodeje ropy, však zemi dlouhodobě zadlužovala. Už nyní je ve Venezuele 20% inflace, potřeby každodenního života se stávají nedostatkovým zbožím a zemi trápí časté výpadky elektrického proudu. Ani tato fakta nejsou dobrou výchozí pozicí pro budoucího Chávezova nástupce a dávají potenciálně větší prostor pro opozici.
Svět kondoluje Venezuele. Washington reaguje na smrt Cháveze opatrně
Číst článek
Venezuela má tolik ropy jako Amerika a Rusko dohromady a i tento fakt dodává prezidentskému úřadu země třetího světa velkou váhu.
Charismatickým levicovým lídrem regionu by se nyní mohl stát bolivijský prezident Evo Morales, nebo Rafael Correa z Ekvádoru. Ale ani jedna ze zemí nedisponuje takovým nerostným bohatstvím jako Venezuela, a proto si nebude moci dovolit mít tak štědře otevřenou dlaň v sociálních oblastech.
