Berlínská zeď je hanebný památník z betonu, řekl prezident Steinmeier k výročí začátku stavby
Za hanebný památník z betonu a ostnatého drátu, který přinesl utrpení a neštěstí mnoha lidem, v úterý německý prezident Frank-Walter Steinmeier označil berlínskou zeď. Učinil tak v den 58. výročí začátku její stavby. Německou metropoli dělila více než 28 let, až do 9. listopadu 1989, kdy padla.
„Připomínáme si dnes oběti, které byly zastřeleny nebo hrozným způsobem přišly o život při útěku z NDR (Německé demokratické republiky, pozn. red.), při pokusu překonat tuto nelidskou stavbu,“ řekl Steinmeier v prezidentském zámku Bellevue, kde diskutoval s občany o různých životních zkušenostech lidí z dřívějšího východního a západního Německa.
Konec ‚Soli‘. Německo chce zrušit solidární daň pro východní spolkové země, uleví většině plátců
Číst článek
„Se smutkem se ale mísí vděčnost, protože už žijeme beze zdi,“ uvedl také prezident, podle něhož ani ostnatý drát a příkaz střílet nemohly udusit touhu lidí po svobodě. Steinmeier zvláště ocenil východoněmecké občany, kteří před 30 lety masově vyšli do ulic, a výrazně tak napomohli konci komunistického režimu.
„Dlužíme poděkování všem, kteří přispěli k pádu té zdi,“ poznamenal dnes v podobném duchu i vládní zmocněnec pro východní spolkové země Christian Hirte. „Přesně před 58 lety začala stavby zdi. Miliony lidí přišly o svobodu. Zůstává štěstím našich dějin, že je dnes Německo sjednoceno ve svobodě,“ napsal na twitteru mluvčí kancléřky Angely Merkelové Steffen Seibert.
Hlavní vzpomínková akce se uskutečnila v berlínské ulici Bernauer Strasse, kterou zeď před 58 lety rozdělila. Věnec zde položil berlínský primátor Michael Müller i další politici. Müller zdůraznil, že i přes pozitivní vzpomínky na pád zdi před 30 lety není možné zapomínat na oběti rozdělení Německa.
Východoněmecký komunistický režim začal berlínskou zeď stavět 13. srpna 1961 navzdory tomu, že jeho vrchní představitel Walter Ulbricht ještě v polovině června tvrdil, že takový úmysl nikdo nemá. V dalších letech stále znovu rozšiřovaná a zdokonalovaná překážka o délce zhruba 155 kilometrů si do 9. listopadu 1989 vyžádala 140 obětí.
